Po více než měsíci války se zdá, že konflikt na Ukrajině středoevropské firmy z hlediska nedostatku zaměstnanců příliš nezasáhl. Ukrajinští pracovníci, kteří často vyhledávají pracovní místa v Polsku, Česku či na Slovensku, se ve větší míře do vlasti nevracejí. Česko prozatím dobrovolně opustily jen jednotky procent ukrajinských obyvatel. Firmy ovšem zasahují nepřímé důsledky války. Problémy kvůli vysokým cenám ropy už nyní zaznamenává stavební sektor.
Doposud nebylo jisté, jak válka na Ukrajině zahýbe s pracovním trhem ve střední Evropě. Například v Česku totiž lidé z Ukrajiny představují každého dvacátého pracovníka. Více než měsíc od vypuknutí války se však obavy některých zaměstnavatelů z odlivu ukrajinských pracovníků zpátky do jejich domoviny nenaplňují. „U našich členských firem se zatím jedná o menší počty. Spíše dochází k tomu, že se naopak svoje blízké snaží přivézt sem,“ upřesňuje ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon.
Všeobecná mobilizace, kterou před měsícem vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se totiž nevztahuje na ty ukrajinské občany, kteří v cizině mají vízum a pracovní povolení. To na Slovensku představuje skoro 14 tisíc, v Česku téměř 42 tisíc, a v Polsku dokonce přes 300 tisíc pracovníků.
Stavebnictví trápí odliv pracovníků i rostoucí cena ropy
Lidé, kteří odešli bránit své domovy, jsou z největší míry zaměstnanci v oborech stavebnictví a výroby. Právě v tomto sektoru totiž stále poptávka po pracovnících z východu převládá. Často se jedná o méně kvalifikované pozice, u nichž nepotřebují znát jazyk a které nejsou pro české zaměstnance příliš atraktivní.
Ukrajinští zaměstnanci jsou přitom žádanou pracovní silou nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. „Na našich stavbách u subdodavatelů pracuje asi 20 tisíc dělníků z Ukrajiny. V tuto chvíli se jich na Ukrajinu vrátilo asi 10 procent,“ říká mluvčí stavební společnosti Budimex Michal Wrzosek. Očekává však, že se tento podíl může ještě zvýšit, a to až na 30 procent.
Spíše než odchod ukrajinských obyvatel přitom firmy ovlivňují jiné skutečnosti úzce související se současným konfliktem – například přístup k oceli či růst cen ropy. Ta může výrazně ovlivnit náklady na výstavbu silnic a budoucí kontrakty po celé Evropě. „S nynějším nárůstem se vyrovnáváme jednak valorizací zakázek, jednak díky našemu nákupnímu systému. Velkou část materiálů jsme nakoupili za pevnou cenu s velkým předstihem. Současný růst cen však rozhodně překračuje valorizační limity a už se na aktuálních zakázkách projevuje,“ vysvětluje Wrzosek. Dodává, že pokud se současná vzestupná cenová hladina a dostupnost materiálů do dvou až čtyř týdnů neustálí, výrazně se to promítne do cenové nabídky dopravních a pozemních staveb.
Negativní dopady na svou ekonomiku pociťují také české firmy. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy České republiky má na firmy největší dopad skokové zdražování energie a surovin. „Je jasné, že se bude dále zdražovat a inflace poroste, proto firmy hledají další úspory. Téměř polovina firem plánuje snižování provozních nákladů i zdražování svých produktů a služeb. Čtvrtina podniků pak bohužel musí sáhnout i do rozpočtu na plánované investice, což rozhodně není dobrá zpráva,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Firmám pomohou hlavně ženy
Značnou vzpruhu naopak mohou pro firmy představovat obyvatelé Ukrajiny prchající před válkou do střední Evropy. Většinou jde o ženy, často s dětmi. Podle Regionální hospodářské komory Brno se jen z kontaktního místa pro uprchlíky na brněnském výstavišti aktuálně hlásí více než 1000 potenciálních uchazečů o zaměstnání s různorodou specializací. „Většina z nich deklaruje silnou vůli pracovat a i profesním zaměřením se jedná o zajímavé pracovnice, často zdravotnický personál, učitelky a další exponované profese. Je zde ovšem problém s uznáním vzdělání,“ podotýká Absolon.
Podle personálních agentur je poptávka po pracovní síle z Ukrajiny nyní napříč všemi obory vysoká. „Čím dál více se však objevuje i poptávka na kvalifikovaná místa, jako Business account specialist, HR data management specialist nebo například administrativní pozice v centrech sdílených služeb,“ popisuje Jacek Kowalak, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.
Většina firem kromě nabídek práce ukrajinským uprchlíkům pomáhá i finančně, s ubytováním nebo obstaráním služeb. Firma Bosch, která zaměstnává přes 300 ukrajinských pracovníků, poskytuje asistenci při příjezdu jejich rodinných příslušníků včetně právní podpory při přechodu hranic, komunikace s úřady a vyhledávání ubytování. „Nabízíme rodinným příslušníkům možnost pracovního uplatnění v rámci volných pozic a podporu v případě potřeby zajištění péče o předškolní děti,“ uvádí Pavel Roman, vedoucí oddělení korporátní komunikace Bosch.
O ukrajinské zaměstnance nechce přijít ani Budimex, všichni se tak domů mohou vrátit bez jakýchkoli překážek. „Těmto zaměstnancům garantujeme, že na ně jejich pracovní místo bude čekat a Budimex jim po dobu jejich nepřítomnosti také finančně pomůže,“ říká Wrzosek a dodává, že o stejné výhody společnost žádá také subdodavatelské firmy.
Tisková zpráva
Foto: Shutterstock
Nejnovější komentáře