Nová zelená úsporám Light: Pozor na nekalé praktiky při zateplování budov

Až o 150 tisíc korun mohou přijít senioři, pokud si nechají od nepoctivých firem zateplit dům izolanty, které nedosahují státem požadovaných vlastností. Pokud si takovým izolantem zateplí, nejenže nedosáhnou požadovaných úspor, ale stát jim dotaci nezaplatí či ji budou muset vrátit.

Asociace výrobců minerální izolace již zaznamenala řadu klamavých nabídek na zateplení, které mohou seniory připravit o dotaci na zateplení a úsporu energií z programu Nová zelená úsporám Light. Objevují se také nabídky energeticky úsporných opatření, které sice nelze označit za vyloženě podvodné, ale více než na úspory zákazníka myslí na finanční prospěch realizátora. Typicky jde o investice do tepelného čerpadla v okamžiku, kdy dům není zateplený.

Zatímco dříve energošmejdi manipulovali seniory do nevýhodné změny dodavatelů energií, nyní se zaměřují na nabídku předražených či nekvalitních forem zateplení domu. Mezi nejčastější nekalé či vyloženě podvodné praktiky, které je možné najít na internetu, patří nabídka izolantů, které nedosahují deklarovaných tepelněizolačních vlastností. Senioři by se proto měli v každém případě poradit s odborníky doporučenými Ministerstvem průmyslu a obchodu, a to prostřednictvím Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) či národní sítě Místních akčních skupin.

„Jedná se zejména o vyloženě klamavá tvrzení prodejců různých tepelněizolačních fólií a nátěrů, které mají v tloušťce několika centimetrů nahradit izolant tlustý desítky centimetrů. Případně se může jednat o zamlčování důležitých vlastností izolantů, typicky třeba jejich hořlavosti, schopnosti tlumit hluk zvenčí či propouštění vodní páry,“ varuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Dotaci nedostanete, pokud si necháte vnutit slabou tloušťku izolantu

Vyloženě šmejdskou praktikou je nabídka izolantů, které nedosahují slibovaných tepelněizolačních vlastností. Ty mohou být navíc podmínkou pro udělení dotace (viz minimální požadovaná tloušťka izolace podle programu Nová zelená úsporám Light).

Typicky se jedná o různé fólie, které v tloušťce 4 cm údajně nahradí 29 až 38 cm klasické izolace, tedy nejčastěji využívané minerální vlny či polystyrenu (EPS).

„Nejrizikovější jsou nabídky, které si pod nátlakem nechá investor vnutit s tím, že dotace mu bude vyplacena zpětně. V okamžiku, kdy zjistí, že si zateplil něčím, co mu stát neproplatí, má smůlu,“ varuje Marcela Kubů. Dotace se totiž vyplácí jen pro aplikaci opatření, která jsou dostatečně účinná (viz doporučené tloušťky níže).

„Je to podvod, lidem bude pořád zima, a navíc nedostanou ani slibovanou dotaci, protože stát podmiňuje vyplacení instalací účinného energetického opatření, což fólie nesplňují. Fyzikální zákony jsou neúprosné: 38 cm vaty bude mnohonásobně izolovat lépe než pár centimetrů rádoby kosmické fólie, kterou údajně vyvinula NASA. Zatím ale veškeré laboratorní testy podobných fólií jasně prokázaly, že izolují podprůměrně a jsou vzhledem ke svým vlastnostem předražené,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Jak zateplit, abych dost dotaci? Na fasádu dejte tloušťku 28 cm, do střechy 40 cm

Minimální tloušťky izolací požaduje také program Nová zelená úsporám Light: na fasádu je potřeba použít alespoň 20 cm izolace, do střechy alespoň 30 cm, do podlahy pak nejméně 12 cm izolace. V praxi se však vyplatí vzhledem k cenám energií a možným úsporám dát ještě o pár centimetrů více.

„Fasádu se při rostoucích cenách energií vyplatí zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice,“ říká Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA. Do šikmých střech se doporučuje použít alespoň 30 cm tepelné izolace. V novostavbách, kde je možné návrh konstrukce ovlivnit, je to 40 cm i více.

Pozor na prodejce, kteří myslí na svůj zisk a nikoli úspory zákazníka

Mezi další praktiky, které sice nejsou podvodné, ale zaměřují se spíše na zisk prodejce než na prospěch investora, patří nabízení nevhodných energeticky úsporných opatření. Typicky může jít o tlak na instalaci tepelného čerpadla v okamžiku, kdy dům není vůbec zateplený. Na tepelná čerpadla se sice Nová zelená úsporám Light nevztahuje, ale často je lidem podsouváno, že jeho pořízením se na energiích ušetří za všech okolností. Není to pravda:

Pokud dům není zateplený a má starou otopnou soustavou, tepelné čerpadlo se nemusí vyplatit. „Pořizovací náklady čerpadla jsou totiž vysoké a výsledná úspora elektrické energie bude nízká vzhledem k nákladům. Pokud je i stará otopná soustava, může se stát, že v zimě poběží více bivalentní elektrokotel než samotné tepelné čerpadlo. Zákazník tak nic neušetří, a ještě mu může být zima. Tepelné čerpadlo se většinou vyplatí tomu, kdo nyní vytápí elektřinou a kdo si k tepelnému čerpadlu pořídí větší radiátory nebo podlahové vytápění,“ vysvětluje energetický auditor a projektant vytápění Petr Kotek.

Z hlediska poměru cena versus výkon se vyplatí investovat nejdříve do zateplení střechy či stropu a teprve potom do nákupu nového topného systému. „Střechou uniká 20 až 25 % tepla,“ vysvětluje Marcela Kubů. Přitom investice může být jen v řádu desítek tisíc korun. Priority při zateplování by měl určit nezávislý odborník, který posoudí, jaké opatření přinese nejvíce úspor. „Doporučujeme se obrátit na Energetická konzultační a informační střediska, která poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním dotace,“ radí architektka Marcela Kubů.

Jestli se vám tepelné čerpadlo vyplatí, lze ověřit pomocí kalkulačky, která vypočítá orientační úspory a dobu návratnosti tepelného čerpadla. Vybrat a ověřit dodavatele tepelných čerpadel umožňuje nezávislý portál referencí firem.

Izolant vybírejte podle izolačních vlastností, nehořlavosti a zvukové pohltivosti

Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Do šikmých střech se pak nejčastěji používá minerální vata, alternativně foukaná celulóza nebo stříkané PUR pěny. Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě těchto materiálů zhruba srovnatelné.

Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková pohltivost, tedy schopnost izolace pohlcovat nebo tlumit zvuk. V těchto vlastnostech mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své struktuře a hutnosti.

„Minerální vata je kvalita, která vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

podle podkladů Asociace výrobců minerální izolace