MPO: Trendy v tuzemské výrobě stavebních hmot

Výroba stavebních hmot je hlavním dodavatelem materiálů a výrobků především pro tuzemské stavebnictví na bázi domácích nerostných surovin. V uplynulém období sledovala výroba stavebních hmot potřeby stavění a v souladu s vývojem ve stavební produkci dosáhla v letech 2014 a 2015 postupně i lepších výsledků oproti předchozímu období. Lze usuzovat, že výroba stavebních hmot je na mírném vzestupu.

• Stavební produkce v Česku loni meziročně stoupla reálně o 5,5 procenta, v inženýrském stavitelství o 16,4 procenta a jen o 0,6 procenta v pozemním stavitelství.
• Úřady loni vydaly 80 478 stavebních povolení, tedy o 1,4 procenta více než o rok dříve. Počet bytů, které stavbaři začali v roce 2015 stavět, se meziročně zvýšil o 8,3 procenta na 26 378. Přibylo i dokončených bytů, a to o 4,8 procenta na 25 094.
• Rychlému růstu inženýrského stavitelství pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání evropských fondů před koncem roku.
• Z předběžných odhadů Ministerstva dopravy ČR (MPO) a Svazu podnikatelů ve stavebnictví vyplývá, že:
– V letošním roce lze očekávat růst stavební produkce jen okolo 2,5 až 3 %.
– Se stabilním růstem lze počítat jen u rezidenčního a komerčního sektoru; v oblasti výstavby liniových staveb se můžeme dočkat i velkých meziročních výkyvů kvůli požadavku EU na opětovné posuzování dopravních staveb procesem EIA. Důsledkem toho může být, že v příštích třech letech nebudou moci být zahájeny některé plánované stavby dálnic a silnic.

Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 podařilo v letech 2014 a 2015 zastavit, jak je patrno z následující tabulky.

Výroba cementu v ČR v letech 2011 až 2015

Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR

Základem stavebnictví podobně jako v celé západní Evropě je pozemní stavitelství s výstavbou budov pro bydlení, občanské vybavenosti a provádění i jejich nezbytných rekonstrukcí. Tyto dnes trochu velkými stavebními firmami opomíjené druhy výstavby s sebou přinesou multiplikační efekt v podobě navazujícího spotřebního průmyslu (nábytkářského aj.), ale měly by v nadcházejícím období nakonec navrátit i zájem mladých lidí o stavitelství, technické vzdělávání a o techniku vůbec.

Výroba stavebnin se v České republice koncentruje do velkých mezinárodních společností, které mají větší možnost obstát v konkurenci i na evropském a globalizovaném trhu při uplatňování své produkce. Vedle výroby cementu se v posledních dvou letech nejvíce dařilo výrobě keramických obkladů a dlažeb a dále i výrobě betonových výrobků, žáruvzdorných materiálů.

Většina velkých výrobců stavebních hmot je v současnosti i plně konkurenceschopná na zahraničních trzích, s výhledem na další zintenzivnění těchto aktivit v následujícím období. Největším obchodním partnerem ČR jak ve vývozu, tak i dovozu je SRN. Vzhledem k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně výrobku, vzrůstá význam států sousedících s ČR. Významným obchodním partnerem je proto dále Slovensko, Polsko a Rakousko.  Exportní podíly ve výši cca 25 % dokladují špičkovou úroveň tohoto segmentu, ať již jde o kamenivo, cementy, keramiku, betonové prefabrikáty a dílce, cihly či písek. Na vývoz jsou vhodné ale i sádrokarton, suché omítkové směsi a nové progresivní výrobky stavební chemie (stěrky, lepidla).

Celkové množství materiálů, které se v Evropě spotřebuje pro stavební účely, přesahuje 2 bilióny tun za rok, což dělá ze stavebnictví průmyslové odvětví s nejvyšší spotřebou surovin. Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Je zřejmé, že produkce stavebních materiálů, která zahrnuje také spotřebovanou energií a suroviny, má zásadní dopad na životní prostředí. Pokroky, kterých bylo v poslední době dosaženo v oblasti nanotechnologií, modelování, analytických disciplínách a mnohých dalších technologiích, přinášejí naději na objevení průlomových informací týkajících se výroby, vlastností a použití stavebních materiálů.

Jednou z hlavních překážek brzdících efektivní vývoj znalostí je zatím roztříštěnost výzkumných aktivit, a to na průmyslové i akademické úrovni. Zdokonalování koordinace aktivit výzkumu a vývoje a spolupráce mezi všemi zainteresovanými stranami může tedy znamenat rozvoj vzájemné komunikace a porozumění, což v sobě nese i potenciál pro průlomová inovační řešení. Trendem, na který by se měl zaměřit výzkum a vývoj stavebních materiálů v následujícím období, budou i nové nebo vylepšené stavební výrobky pro adaptaci budov na změnu klimatu.

Podle v současnosti známých údajů bude patřit sice Česká republika k méně postiženým oblastem změnou klimatu, ale i přesto její dopady přivodí řadu problémů. Mezi nejdůležitější negativní vlivy změny klimatu by měl patřit nárůst průměrné roční teploty venkovního vzduchu a s tím související zvýšení četnosti tropických dní a nocí a nárůst délky trvání jejich souvislých období. Za velmi důležitý projev lze považovat i změnu množství a distribuce dešťových srážek, která na jedné straně způsobí prodloužení suchých období a na druhé straně zvýšení počtu přívalových dešťů.

Stavebnětechnická opatření, která adaptují budovy na projevy změny klimatu, zahrnují zlepšení tepelnětechnických vlastností obálky budovy, realizaci opatření zamezujících přehřívání interiéru, zefektivnění stávajícího energetického hospodářství budovy, zajištění efektivního hospodaření s vodou a celkovou úpravu okolí objektu tak, aby maximálně předcházela zhoršení místních klimatických podmínek, například posílení jevu známého jako městský tepelný ostrov.

Závěr
Průmysl výroby stavebních hmot lze hodnotit z hlediska konkurenceschopnosti jako stabilizované a perspektivní odvětví s dobrými předpoklady pro další udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný vývoj aktivit v tuzemsku i zahraničí je však podmíněn trvalým růstem technické úrovně a užitných vlastností výrobků a vysokou efektivitou celého výrobně-obchodního procesu.

Zapojení tuzemské ekonomiky do jednotného evropského ekonomického prostoru, jehož vytvořením reagovaly státy EU na probíhající procesy celosvětové globalizace, je objektivně nezbytné. Relativně malá česká ekonomika nemůže zůstat stranou jednotného evropského trhu, který je představován více než 400 milióny spotřebitelů s vysokou koupěschopností.

Tlak ostrého konkurenčního prostředí vyvolává u výrobců rovněž potřebu další koncentrace, tj. řešení vazeb řetězců ve sféře výroby, obchodu i marketingu. Firmy se také soustřeďují na své silné stránky, tj. koncentrují výrobu, maximálně využívají moderních linek na výrobu konkurenceschopných sortimentů, kooperují ve výrobě, uvážlivě inovují, dynamicky rozšiřují nebo omezují sortiment dle momentálních potřeb trhu a podmínek rozvoje vnitřní výměny v rámci vyšších organizačních celků, kapitálově propojených.

Inovační strategie výroby stavebních hmot musí proto úzce navazovat na inovační strategie stavebnictví, a to i v rámci EU. V globalizovaném světě je rozvoj nezbytným prostředkem k udržování a posilování konkurenceschopnosti výrobců stavebních materiálů v ČR a celého našeho stavebnictví.

tisková zpráva MPO ČR