Nový stavební zákon, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, má být účinný od poloviny roku 2023. ČTK to sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Platit by měl již od příštího roku, což je však podle mnohých expertů příliš ambiciózní plán. Norma má celou řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní. ČTK přináší seznam nejzásadnějších připomínek k zákonu s reakcemi ministryně.
● Plánované přijetí nového stavebního zákona tak, aby platil od roku 2021, je podle analytiků hodně ambiciózní. Spíše se dá očekávat, že se termín posune a znění zákona se v průběhu legislativního procesu upraví. Podle nich jde z ekonomického hlediska o jednu z nejpotřebnějších legislativních změn. Někteří se obávají zneužití takzvané fikce souhlasu, kdy se nečinnost úřadu do 30 dní bude považovat za souhlasné stanovisko:
Dostálová: „Jde hlavně o to, aby byl zákon kvalitní. Po dohodě s panem premiérem jsme prodloužili vypořádání připomínkového řízení do konce března, aby byl zákon co nejvíc konsenzuální. Nikdo ani nemusí strašit kolapsem povolování, zákon bude účinný od druhé poloviny roku 2023, aby bylo dost času na přenesení současného modelu do nezávislé soustavy stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem podřízeným vládě.“
● Vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu bude nákladné a vyžádá si několik miliard korun:
Dostálová: „Na Ministerstvu pro místní rozvoj je dnes celá sekce výstavby, která přejde na Nejvyšší stavební úřad. Nepočítáme tedy s tím, že by byl jakýkoli enormní příliv úředníků. Lidé z ministerstva by jen automaticky přešli pod Nejvyšší stavební úřad, seděli by i nadále v Letenské ulici, kde je dnes celá sekce výstavby. Nic se nebude měnit. Potřebujeme zachovat hierarchii – jednu soustavu stavebních úřadů. To je totiž jediný způsob, jak zajistit zastupitelnost úředníků, která dnes není možná.“
● Návrh stavebního zákona podle některých odborníků na kulturní dědictví a akademiků výrazně omezuje ochranu kulturního dědictví v Česku. Jako podklad pro povolení všech staveb se v něm počítá jen s dokumentací pro územní řízení, která podle nich nepostihne všechny aspekty obnovy památek. Pro povolení stavby by navíc podle návrhu nebylo nutné závazné stanovisko památkářů:
Dostálová: „K žádnému ohrožení památek nedojde, Karlův most se bourat nebude, toho opravdu není třeba se bát. Památkáři budou i nadále hájit své zájmy prostřednictvím památkového zákona v průběhu povolovacího řízení a budou mít možnost své oprávněné zájmy účinně chránit.“
● Návrh nového stavebního zákona je nekoncepční. Tím, že ho připravovala Hospodářská komora ČR, nahrává jednoznačně investorům a nezohledňuje například ochranu životního prostředí nebo památek:
Dostálová: „Předkladatelem návrhu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Na jeho přípravě jsme spolupracovali s desítkami odborníků z různých oblastí trhu, včetně expertů na kulturní památky nebo životní prostředí. Pohled lidí z praxe je při takto komplexní normě velmi podstatný. Není pravda, že je zákon ušit na míru developerům. Zrychlení neúměrně dlouhého řízení přece potřebují všichni stavebníci. Uvítají také zjednodušení přebujelé a velmi složité administrativy, což jistě ocení i samotné úřady a obce.“
● Podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) návrh popírá takřka vše, a to od veřejných zájmů, jako je ochrana přírody či památková péče, až po práva sousedních vlastníků. Svaz proto v připomínkovém řízení doporučil předložený věcný záměr jako celek odmítnout. Podle ekologických organizací Arnika a Zelený kruh nový stavební zákon oklešťuje práva obcí a lidí:
Dostálová: „Práva ochránců přírody nebudou krácena. Ochrana přírody bude i nadále jedním z veřejných zájmů uplatněných v rámci povolování záměrů. Zárukou by mělo být i to, že na přípravě zákona spolupracovala také právní kancelář Frank Bold. To je kancelář dobře známá v kruhu ochránců přírody. Má jeden z největších právních týmů v zemi s odborností na stavební právo a právo životního prostředí. Zapojení společnosti Frank Bold spočívalo zejména v části plánovací smlouvy, životního prostředí a ochrany půdy.“
● V návrhu stavebního zákona je třeba posílit roli samosprávy, dořešit otázku takzvaných dotčených orgánů a vlastnických práv, uvedla pražská radní Hana Marvanová (za STAN). Návrh je podle ní nedodělaný:
Dostálová: „S velkými městy, která kritizují stavební zákon, se dohodneme. V prvním lednovém týdnu to potvrdila schůzka s představiteli pěti největších měst, že kompromisy u jednoho stolu lze nalézt. K posílení role samosprávy, zejména v územním plánování, máme naplánovaná další jednání. Začlenění dotčených orgánů do stavebních úřadů je předpokladem pro to, aby občan nemusel obíhat sám úřady a shánět více než 40 razítek a aby povolit obecně prospěšné stavby typu dálnice netrvalo v průměru více než 12 let.“
● Stavební zákon je uspěchaný a celkově není dobře připravený, uvedl předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Pavel Křeček. Podle něj to vypadá, že byl sestaven pro pražské bytové developery:
Dostálová: „Situace v povolování staveb je v krizi. Nejenže vázne povolování malých, například bytových staveb, ale i veřejně prospěšných a liniových. Bez radikální změny chybějící části dálniční sítě nedostavíme nikdy. Situace, kdy u nás trvá povolit běžnou stavbu pět a více let, již ohrožuje konkurenceschopnost země. Fakt, že jsme v žebříčku Světové banky na ostudném 157. místě odrazuje zahraniční investory, kteří své peníze raději investují jinde.“
● Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) tvrdí, že návrh protežuje zájmy developerů na úkor ochrany památek, neřeší zrychlení výstavby pro drobné stavebníky a zároveň buduje drahý systém integrovaného stavebního úřadu, který představuje vysoce korupční prostředí:
Dostálová: „Fakt není pravda, že přípravu věcného záměru režírovali zástupci podnikatelského sektoru. Příprava byla plně v režii MMR, které také normu předkládalo. Při její přípravě mělo MMR řadu odborných partnerů, mezi nimiž byla výrazně zastoupena Hospodářská komora České republiky. Celý proces byl od počátku zcela transparentní. Nikdo se ani nemusí bát, protože ochrana památek i veřejných zájmů zůstane zachována. Tahle panika je naprosto zbytečná.“
● Na psaní záměru stavebního zákona i kladného stanoviska legislativní rady vlády k záměru se podílela advokátní kancelář Havel & Partners. Podle týdeníku Respekt je kancelář spojena s developery:
Dostálová: „A který advokát by znal lépe nedostatky současné praxe? Ano, na přípravě zákona spolupracoval kromě řady pracovních skupin a mého kolegia složeného ze zástupců všech ministerstev i tým Františka Korbela z kanceláře Havel & Partners. Pan Korbel má zkušenosti jako advokát i legislativec, kdy působil sedm let jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti a byl jedním z těch, kteří dokázali prosadit nový občanský zákon. Ten mimochodem psal profesor Karel Eliáš, a pravděpodobně rovněž ne sám. U stavebního zákona je podstatná ale především role ministerstva, bez jehož posvěcení nebude v zákoně jediný paragraf.“
● Způsob přípravy reformy stavebního práva může být podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové nešťastným precedentem privatizace legislativy. Podle ombudsmanky proces přípravy vzbuzuje zásadní otazníky:
Dostálová: „Zákon vznikal stejným způsobem jako řada jiných a o jeho finální podobě rozhodnou jako obvykle legislativní rada vlády, poslanci a senátoři. Lze je zprivatizovat?“
● Návrh nového stavebního zákona podle týdeníku Respekt kritizovali i samotní úředníci ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Podle nich jsou údajně některé části návrhu v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení:
Dostálová: „Jak už jsem mnohokrát uvedla, stavební zákon je tvořen jako každý jiný legislativní předpis. Příprava zákona je plně v kompetenci MMR, ustanoveno bylo hned několik pracovních skupin a moje grémium. Pracovní skupiny jsou složeny z desítek odborníků ze všech resortů. Všechny tyto skupiny se potkávaly během přípravy nového stavebního zákona na společných kontrolních dnech, došlo k několika ´vlnám´ interního vypořádání jak v rámci týmů, které na rekodifikaci pracují, tak také uvnitř MMR. Živě jsme diskutovali, což k tvorbě takového zákona patří. Chtěla bych proto tímto upozornit, že veškeré takové dezinformace mají neblahý dopad na názor veřejnosti a zároveň bych ráda upozornila novináře, aby si veškeré informace řádně ověřovali.“
● Návrh stavebního zákona obsahuje ustanovení ohrožující péči o kulturní dědictví, uvedl ředitel Památkové inspekce ministerstva kultury Martin Zídek. Jedním z nich je podle něj nedostatečně definovaná nárazníková zóna u objektů na seznam UNESCO. Nárazníková zóna má třeba zabránit výstavbě v jejich blízkosti:
Dostálová: „Především bych chtěla znovu opakovat, že ochrana památek je předmětem zákona o památkové péči. Předmětem stavebního zákona je mimo jiné regulace umisťování, povolování a odstraňování staveb. Oba právní předpisy jsou součástí právního řádu České republiky, a proto spolu musí korespondovat. V rámci nového stavebního zákona jsou památkově chráněné objekty řešeny speciálně, a to v souladu s platným zákonem o státní památkové péči. V rámci integrace agend budou do Nejvyššího stavebního úřadu integrovány procesy staveb nacházejících se v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ostatní procesy týkající se památek zůstávají v kompetenci orgánů památkové péče. Znovu tedy opakuji, památky v ohrožení nejsou.“
● Případný pokles stavebních řízení na polovinu během přeměny stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat ztrátu až 204 miliard korun, tedy 3,5 procenta HDP. Tvrdí to studie ministerstva vnitra zaměřená na institucionální část reformy stavebního řízení:
Dostálová: „Tohle je plané strašení. Žádný kolaps stavebních úřadů nenastane. K přechodu na nový model, jehož podstatou je, že všichni úředníci zůstanou sedět na svém místě (jen se jejich zaměstnavatelem stane stát, nikoliv obec), bude dost času. Škoda jen, že ministerstvo vnitra v ´poctivě zpracované analýze´ nevyčíslilo dnešní dopady nefunkčnosti systému, kdy jen ministerstvo dopravy na jednom úseku Pražského okruhu do Běchovic vyčíslilo ztrátu 1,5 miliardy za 15leté zdržení během povolování stavby.“
● Návrh stavebního zákona je natolik kontroverzní, že ho nelze uvést v žádném dohadovacím či připomínkovém řízení do požadovaného stavu, uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl:
Dostálová: „Nový stavební zákon byl připraven v souladu se schváleným věcným záměrem. Není důvod jej stahovat. Návrh paragrafového znění není žádné dogma, jsme připraveni jednat. Zákon s sebou přinese odbourání velkého počtu razítek, protože vyjádření velkého počtu dotčených orgánů bude koncentrováno pod jedno rozhodnutí stavebního úřadu. Dále se nastaví jasné a vymahatelné lhůty. Proto jsou navrženy institucionální změny, které vyřeší i v dnešní době nemožnost zastupitelnosti či sdílení úředníků. Souhlasíme se Svazem měst a obcí ČR, aby účinnost nového zákona byla zároveň s digitalizací. V hlavních principech se ztotožňujeme, pojďme tedy hledat řešení k jejich naplnění. Zároveň budu pokračovat v již započatých výjezdech do krajů, kde se plánuji sejít s představiteli samospráv.“
● Stavební zákon kritizují také hasiči, kterým se nelíbí, že by se již neměli ke stavbám vyjadřovat. Návrh přesunout rozhodování o požární bezpečnosti na úředníky stavebního úřadu je podle nich nelogický, protože hasiči krizové situace reálně řeší a problematice rozumí lépe:
Dostálová: „MMR při tvorbě zákona jednalo a jedná se všemi partnery. Veřejné zájmy z hlediska požární bezpečnosti staveb, tj. dotčený orgán na tomto úseku, nebudou integrovány do Nejvyššího stavebního úřadu. Hasičský záchranný sbor kraje, popřípadě u vybraných staveb ministerstvo vnitra, v postavení dotčeného orgánu zůstávají. Tato dohoda byla učiněna již v rámci věcného záměru, a bude plně dodržena i v rámci paragrafového znění nového stavebního zákona a zákona změnového.“
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře