Krize podpoří stavby obnovitelných zdrojů energie na západě Čech

Mimořádná přitažlivost tohoto oboru je daná vyššími výkupní
cenami elektřiny, garantovanými státem po dobu dvaceti let. Hlavním
úskalím projektů nejsou peníze, ale jednání s úřady
a veřejností, řekl ČTK západočeský mluvčí ČEZ Martin
Sobotka.

„Region patří u slunečních, bioplynových, malých vodních
výroben a díky Plzeňské teplárenské také u zdrojů na
biomasu k nejsilnějším v ČR,“ dodal. S vidinou
poklesu standardních zakázek se o tyto projekty stále více
zajímají stavební firmy z Plzeňského kraje. Jan Hanuš
z Komerční banky ČTK potvrdil, že finanční krize nijak
nezpřísnila poskytování úvěrů na tyto investice. Do výroby
elektřiny a jejího prodeje se pouštějí podnikatelé
a firmy z různých oborů. „Výhodou je dlouhodobě státem
garantovaná a dotovaná výkupní cena elektřiny a na to
banky slyší,“ řekl spolumajitel Drůbežárny Š+L ve Vejprnicích
u Plzně Václav Štefánek. Firma nedávno dostavěla bioplynový
zdroj za 65 milionů korun.

 

Mezi 774 žádostmi o připojení k distribuční síti,
které eviduje ČEZ za celý rok 2008, jasně převládají fotovoltaické
zdroje. „Kromě zkušených investorů se setkáváme se začátečníky,
jejichž projekty jsou často neúplné a nekvalitní, což
prodlužuje schvalování,“ řekl mluvčí. Problémem jsou také
spekulanti, kteří si rezervují připojení jen proto, aby bránili
konkurenci. ČEZ proto nyní žádosti posuzuje přísněji.

Větší profesionalita předkladatelů panuje u kogenerace,
malých vodních elektráren a tepláren; ČEZ už vydal stanovisko
ke všem žádostem. Úskalím staveb zdrojů s nižší veřejnou
podporou (kromě slunečních, větrných nebo vodních) může být vývoj
na velkoobchodním trhu s elektřinou. „Hranice návratnosti
prostředků může vést k odložení některých investic závislých
na reálné ceně energie,“ uvedl Sobotka.

Nové větrníky s celkovým výkonem přes 20 MW má postavit
u Stříbra ČEZ Obnovitelné zdroje. Další firmy usilují
o výstavbu u Bezvěrova na Plzeňsku (32 MW),
u Toužimi na Karlovarsku (9 MW), poblíž Lub u Chebu (4
MW) a u Kasejovic na jihu od Plzně (2 MW).

Největším zdrojem je projekt bioplynové elektrárny
u Dlouhé Vsi na Klatovsku s plánovaným výkonem 5,6 MW.
Následuje kogenerační výrobna elektřiny a tepla
v Poběžovicích na Domažlicku s 4,3 MW
a v Sušici s 1,7 MW. Ostatní zdroje nepřekročí
hranici 1 MW. Největší novou malou vodní elektrárnou 718 kW má být
záměr firmy Elistom a Povodí Ohře. Následuje Dýšina
u Plzně s 300 kW a Němčovice na Rokycansku
s 243 kW.

 

zdroj: ČEZ