Česká komora architektů (ČKA) znovu podala na Ministerstvo kultury ČR návrh na prohlášení nádraží Havířov kulturní památkou. Původní návrh (podán v únoru 2014) byl stažen z důvodu propracování tzv. nových skutečností. Cenné nádraží v bruselském stylu, jehož kvality ocenila řada osobností české kulturní scény, je stále v ohrožení. Vlastník objektu (České dráhy) totiž nedávno získal povolení ke stavbě nové nádražní budovy.
Předseda ČKA Ivan Plicka dodává: „Komora podává podnět k prohlášení havířovského nádraží za kulturní památku, protože se domníváme, že to je aktuálně jediná možnost upozornit na význam této stavby a na důležitost ochrany i poměrně nedávného historického architektonického dědictví, jež však představuje již nepominutelnou součást organismu našich měst.“
Zpracování podkladů se na žádost Komory ujali Ondřej Beneš, Oldřich Ševčík a Luděk Jasiok. Ti následně zhotovili studie, v nichž poukazují na výlučnost bruselského stylu, mimořádně cennou mozaiku v interiéru nádraží či na důležitou roli objektu v dopravně-urbanistické struktuře města Havířov.
České dráhy v dubnu začaly připravovat výběrové řízení na dodavatele nové stavby a demolici stávající budovy. Tato informace přišla v době, kdy po valné hromadě ČKA nebyl dosud zvolen nový předseda, který by za Komoru návrh na MK podal. Vzhledem k závažnosti celé situace a hrozbě, že vlastník nádraží může začít s jeho demolicí, tento návrh 30. dubna 2014 podal architekt a teoretik architektury Ondřej Beneš. Po zvolení nového předsedy Ivana Plicky se Komora k návrhu Ondřeje Beneše připojila a podala jej v aktualizovaném znění.
Daniela Rybková z právního oddělení Kanceláře ČKA k tomuto „dvojímu“ podání dodává: „V případě prohlašování nemovitostí za kulturní památky se jedná o tzv. řízení zahajované z moci úřední. Ministerstvo kultury jakožto příslušný orgán nepotřebuje žádný návrh, zákon mu dává zmocnění zahájit řízení z vlastní iniciativy. V praxi jsou nicméně tato řízení často zahajována právě na základě podnětu, přičemž takový podnět může podat v zásadě kdokoli, a je zároveň možné, že v jedné věci je podáno více samostatných návrhů. K tomu došlo i v případě havířovského nádraží, kde podnět k prohlášení za kulturní památku podal nejprve architekt Beneš a posléze pak Česká komora architektů.“
Ve studiích se dozvíte více o dopravní a urbanistické struktuře města Havířov, o výjimečnosti bruselského stylu a především o odhalení hvězdného autora mozaiky, která je součástí výzdoby interiéru nádraží.
tisková zpráva
