Česká komora architektů (ČKA) ve spolupráci s organizacemi Architekti ve škole, Nadace Proměny, Plzeň 2015 a ARCHIP podpořila vznik memoranda o vzdělávání. Od nového dokumentu si ČKA slibuje především posílení tématu architektury ve vzdělávání. Memorandum je určeno především politické reprezentaci a zástupcům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva životního prostředí ČR a jimi řízeným organizacím.
Dne 1. dubna 2014 v západočeské metropoli ve spolupráci s organizacemi Plzeň 2015, Architekti ve škole, Nadace Proměny a ARCHIP proběhlo debatní setkání z cyklu OTTA (Otevřený think tank architektů). Tématem diskuse byla otázka architektury ve vzdělávání. Akce se zúčastnili jak architekti, tak pedagogové a nechyběly ani společnosti a sdružení, jež se vzděláváním občanské společnosti v oblasti architektury zabývají.
Cílem akce bylo upozornit na absenci vzdělávání v tématech spojených s architekturou a veřejným prostorem, poskytnout podporu občanským iniciativám, nastínit strategii a podobu spolupráce všech zúčastněných stran. Výstupem ze setkání je memorandum, které vyzývá politickou reprezentaci a zástupce ministerstev ke spolupráci na zařazování témat z oblasti vystavěného prostředí do vzdělávání.
Plzeňské mezioborové setkání navázalo na Memorandum o vzdělávání a architektuře z roku 2009, podepsané představiteli České komory architektů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). ČKA zároveň dlouhodobě spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR) na vládním dokumentu Politika architektury a stavební kultury, jenž se kromě otázek spojených s urbanismem a územním plánováním věnuje i oblasti vzdělávání. Dokument částečně vychází z Politiky architektury ČKA 2013. Obdobné materiály mají v legislativě evropských států své nezastupitelné místo. Politika architektury a stavební kultury by měla být předložena vládě České republiky ke schválení do konce roku 2014.
Kdy začlenit architekturu do vzdělávání?
Memorandum z Plzně reaguje především na aktuální stav, kdy jsou architektura i příbuzné obory vyučovány pouze v rámci studijních programů jednotlivých vysokých škol. Architektura přitom hraje zcela zásadní roli v utváření vztahu k bezprostřednímu okolí již ve velmi raném věku. To, že s výukou architektury je třeba začít mnohem dříve, potvrdili i odborníci sezvaní na debatu OTTA.
Nadace Proměny se například ve svém programu Zahrada hrou cíleně věnuje dětem předškolního věku, v programu Parky podporuje zapojení základních a středních škol a vzdělávání širší veřejnosti. V rámci projektů, kde mají děti a studenti možnost zapojit se do obnovy školních zahrad či veřejného prostoru městských parků, se ve spolupráci s architekty seznamují s tvorbou města, rozvíjejí svůj vztah k prostředí, ve kterém žijí, a svoji schopnost jej pozitivně ovlivňovat i v dospělosti.
Memorandum dále vysvětluje význam zařazení architektury do vzdělávání a dopady současné nevyhovující situace: „Kvalita životního prostředí má vliv na kvalitu života, u dětí a mladých lidí obzvlášť. Přesto děti nejsou na českých školách v dostatečné míře vedeny k rozvoji základního povědomí o kvalitě prostředí, k rozvoji představivosti, estetického a zejména pak prostorového vnímání, pochopení tvorby urbánního prostředí a utváření vztahu k veřejnému prostoru měst a krajiny jako prostoru pro život. Z důvodu nedostatečné informovanosti, osvěty a vzdělávání v této problematice se pak v dospělosti podílejí na rozhodnutích, která negativně ovlivňují životní prostředí, kvalitu života a společnost (živelné zastavování krajiny, výstavba nekvalitních objektů, zadávání a realizace nekvalitních veřejných staveb, netečnost k veřejnému prostoru měst či společnému životnímu rámci a jeho udržitelnosti).“
Cílem zařazení architektury do vzdělávání by nemělo být jen získávání teoretických znalostí, ale především rozvoj představivosti, estetického a prostorového vnímání, utváření vztahu k veřejnému prostoru měst a krajiny či seznamování se se současnou i minulou architekturou a jejím vlivem na kvalitu života.
Iniciativy pomohou, ale potřebují podporu
Podle účastníků setkání v současné době implementace tématu architektury do vzdělávání probíhá nesystematicky a v nedostatečné míře. Navíc se odehrává pouze formou iniciativ architektů, neziskových organizací a osvícených pedagogů. Iniciativy zabývající se touto problematikou proto nabízejí odbornou podporu při sestavování metodických a výukových materiálů, včetně spolupráce na dalším vzdělávání pedagogů. Ke zvýšení povědomí a informovanosti přispívají rovněž diskusní platformy propojující odborníky s pedagogy (například projekt Architekti ve škole nebo tematický portál Proměny pro školy).
Pro zajištění efektivního fungování a součinnosti všech dotčených institucí a orgánů je třeba poskytnout iniciativám záštitu a podpořit zlepšení aplikace tématu architektury do výuky kontinuálně od předškolního po střední vzdělávání. Iniciativy navrhují zařazení architektury do průřezového tématu Environmentální výchova a dále zvážení výraznějšího uplatnění architektury ve vzdělávací oblasti Umění a kultura.
Podpora projektů zapojujících děti a studenty do revitalizace prostředí škol je rovněž nezbytná, stejně tak jako umožnění obousměrné spolupráce mezi pedagogy a architekty. Ta by se měla odehrávat již na bázi samotné přípravy na jejich budoucí povolání. Školy architektury by do svých programů měly zařadit tzv. pedagogické minimum a pedagogické fakulty by měly naopak podpořit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti architektury a urbanismu.
Zapojené organizace se shodují, že vzájemná spolupráce a systematická podpora při zavádění tématu architektury do vzdělávání napomůže obnovit vztah člověka ke kulturnímu prostředí, rozvíjet péči o kvalitu prostředí, tedy i kvalitu života občanů České republiky.
Memorandum v celém znění si můžete přečíst zde.
tisková zpráva
