Projektové společnosti nejčastěji získávají nové zakázky na základě dlouhodobé spolupráce se zadavatelem. Tři pětiny z nich by pak aktuálně přijaly zakázku i v případě nedostatku kapacit. Růst cen projektových prací se sice více projevuje u soukromých investorů, avšak tento trend se stále více přenáší i do veřejného sektoru. Transparentnost veřejných výběrových řízení pak hodnotí ředitelé projektových společností na úrovni 6,4 bodu z 10. S požadavkem o úplatek se v minulém roce setkalo 6 procent projektových firem. Vyplývá to ze Studie projektových společností Q3/2018 zpracované analytickou společností CEEC Research.
Projektové společnosti nejčastěji získávají nové zakázky díky dlouhodobé spolupráci se zadavatelem. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje zcela nejčastější způsob získávání zakázek, ohodnotili ředitelé tento faktor známkou 7,6 bodu. Velmi důležité jsou také osobní kontakty (6,8 bodu) následované účastí v tendrech a výběrových řízeních (5,6 bodu). Relativně nejméně jsou naopak zakázky získávány přímou poptávkou zákazníků (5,1 bodu). Tři pětiny (59 procent) ředitelů projektových společností by přitom aktuálně přijala novou zakázku i v případě, že by neměli dostatek volných kapacit. Zbývající dvě pětiny (41 procent) by za takové situace novou zakázku nepřijali.
Nárůst cen projektových prací oproti loňskému roku zaznamenali ředitelé zejména u soukromých investorů (57 procent). U veřejných investorů došlo k nárůstu ve 49 procentech případů, což představuje v meziročním srovnání (ve Studii projektových společností Q3/2017 uváděli ředitelé 29 procent) výrazné skokové zvýšení. Pokles cen projektových prací avizovalo jen naprosté minimum dotázaných (3 procenta u veřejných, respektive 2 procenta u soukromých investorů).
„Cena je vždy záležitostí soutěže nebo u privátních investorů pak dohody. Lze konstatovat, že veřejní zadavatelé akceptují nabídky, jejichž nabídková cena odpovídá skutečné reálné pracnosti, zejména když je cena řádně odůvodněná kalkulací všech poptávaných činností. Toto platí i v těch případech, kdy původní cenový předpoklad zadavatele byl nižší. Stále se však vypisují soutěže, kdy zadavatelem předpokládaná cena je podhodnocená. Pak je nutné takovou nabídku nepodat a zadavatele na to upozornit. Privátní sektor nemohu v tomto pohledu hodnotit,“ rozebírá situaci Martin Höfler, ředitel a předseda představenstva, PUDIS, a. s. Svůj názor přidává i Ivan Pomykáček, místopředseda představenstva a výrobní ředitel, SUDOP Praha, a. s.: „Ceny projekčních prací jsou ustáleny již delší dobu a ani dnes, kdy je poptávka po těchto pracích spíše v převisu, se nezdá, že by docházelo k jejich progresu (zvyšování). Naopak pořád ještě existují, zejména u menších investorských a správcovských organizací, tedy u krajů a měst, představy, že hodinová sazba 500 Kč/h je nepřekročitelná.“
„Ceny projektových prací jsou na srovnatelné úrovni jako před rokem, k žádné významné změně nedošlo. Když si spočítám odbytovou hodinovou sazbu autorizovaného projektanta u zakázek na zpracování projektových dokumentací pozemních komunikací, které naše společnost aktuálně realizuje, zcela jistě by měla být tato vysoce kvalifikovaná a zodpovědná služba honorována vyšší sazbou,“ říká Aleš Trnečka, předseda představenstva a ředitel společnosti, Dopravoprojekt Brno, a. s. Další pohled přidává Jaroslav Kupr, ředitel, Intar, a. s.: „Tvorbě ceny projektových prací stále chybí stabilní metodika (ceník). Požadavky na prostorovou a technickou koordinaci, podrobnost detailů, bezchybnost bezpohlavních výkazů výměr, rostou přímou úměrou s klesajícími schopnostmi dodavatelů a s požadavky na nereálně krátké termíny pro plnění. Běžné honoráře sotva pokrývají náklady na projektové práce, nákup SW a HW, ale neumožňují rozvoj projektových firem, průběžné vzdělávání pracovníků a výchovu nových projektantů.“
Transparentnost veřejných výběrových řízení, kterých se projektové společnosti účastní, ohodnotili ředitelé v průměru 6,4 body z maximálních 10. Soukromá sféra je pak v tomto ohledu hodnocena jen se zcela minimálním rozdílem (6,3 bodu). V hodnocení transparentnosti se však názory společností z hlediska jejich zaměření rozcházejí. V rámci inženýrského stavitelství jsou transparentnější veřejná výběrová řízení 7,3 bodu oproti 5,7 bodu u privátních řízení. Pozemní stavitelství naopak vnímá privátní výběrová řízení jako transparentnější (6,8 bodu oproti 5,6 bodu) než veřejná.
S požadavkem o úplatek se při získávání zakázek v minulém roce setkalo 6 procent ředitelů projektových firem. Čtyři pětiny (82 procent) společností se naopak s touto situací loni nikdy nesetkaly. Desetina (12 procent) dotázaných odmítla na tuto otázku odpovědět.
tisková zpráva
