„Inspekce nemovitostí není definována žádným zákonem, není proto zcela jasné, jak má vypadat a co musí být její součástí. Navíc není stanoveno, kdo jí může kvalifikovaně provádět,“ říká Ing. Roman Sysel z Asociace inspektorů nemovitostí (AIN). AIN proto pojem inspekce nemovitosti definovala. Lidé tak získají jasnou představu o tom, co za své peníze mohou dostat.
Inspekcí nemovitosti se rozumí zdokumentované prověření nemovitosti (pozemku, stavby nebo jednotky) – zhodnocení ve vyjmenovaných oborech stavebních konstrukcí a prostředí staveb na základě prohlídky prověřované nemovitosti. Inspekce nemovitosti je obvykle proveditelná na základě vizuálního zjištění stavu a nedestruktivních diagnostických metod. Pokud tyto metody nejsou dostačující, je třeba navrhnout provedení nezbytných destruktivních diagnostických zkoušek. Inspekce nemovitosti musí alespoň identifikovat projevy poruch a zjevné vady a u poruch může stanovit jejich příčiny.
Jedná se tedy o prověření všech těchto oblastí dané nemovitosti:
• pozemek,
• statika nemovitosti,
• izolace proti vodě,
• zvuk a hluk,
• úniky tepla,
• bezpečnost při užívání nemovitosti a požární bezpečnost,
• zdravotní a hygienická nezávadnost,
• povrchy podlah, stropů a stěn,
• výplně otvorů (okna, dveře atd.),
• zařizovací předměty (zařízení v koupelně, WC atd.),
• technické zařízení budovy.
Ve všech těchto oblastech je nutná identifikace případných závad, možných rizik a zhodnocení aktuálního stavu. Pokud prověření nezahrnuje všechny tyto oblasti, nejedná se o inspekci nemovitosti, nýbrž o dílčí průzkum nemovitosti.
„Inspekci nemovitosti nemůže provádět každý. Inspektor by měl mít pro tuto práci také kvalifikační předpoklady. Tedy vysokoškolské vzdělání v oboru pozemních staveb nebo příbuzném studijním oboru a minimálně tříletou odbornou praxi. Pokud má inspektor pouze středoškolské vzdělání ve stavebním oboru, měl by mít praxi alespoň pět let,“ upozorňuje Roman Sysel. AIN zajišťuje pro inspektory ucelený systém vzdělávání v oboru vad a poruch staveb.
Kromě kvalifikačních předpokladů by měl mít inspektor dostatečné vybavení.
Doporučené minimální vybavení inspektorů AIN:
• laserový měřič vzdáleností (tzv. DISTO),
• lať pro měření roviny povrchů v délce dvou metrů,
• metr,
• vodováha 0,5 m,
• zkoušečka napětí,
• měřič vlhkosti vzduchu i povrchů,
• měřič sklonu,
• klínek pro měření nerovností a průhybů,
• kompas pro určení orientace nemovitosti,
• kovový pravoúhlý úhelník s ramenem minimálně 50 cm pro měření koutů,
• digitální fotoaparát a papír na poznámky.
V rámci AIN působí zhruba 80 inspektorů. Na trhu pak dalších asi 70 subjektů, které se zabývají inspekcemi či prověřováním nemovitostí.
tisková zpráva, wd
