Projekty, Průmysl a obchod

V Pavlově byl otevřen Archeopark – unikátní muzeum připomínající jeskyni lovců mamutů

Unikátní muzeum na úbočí jihomoravských Pálavských vrchů a nádrže Nové Mlýny bylo slavnostně otevřeno v sobotu 28. 5. 2016. Originální architektonická stavba skrývá poklady, které archeologové nalezli na stejném místě, kde jsou nyní vystaveny. A co víc – návštěvníci budou při tom, když vědci odkryjí další nálezy.

Prakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze věže, kterými se do podzemí dostává světloPrakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze věže, kterými se do podzemí dostává světloPrakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze věže, kterými se do podzemí dostává světlo

Prakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze věže, kterými se do podzemí dostává světloPrakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze věže, kterými se do podzemí dostává světloNedaleko odsud byla nalezena i jedna z nejstarších sošek Věstonická venuše

Srdcem archeoparku je téměř třicet tisíc let stará „skládka“ mamutích ostatků. Návštěvníci tak mohou práci archeologů pohodlně pozorovat ze stupínku za sklem. Moderní expozice navíc přibližuje život pravěkých lidí pomocí multimediálních show – videomappingů. „Zájemci tedy místo uvidí v takovém stavu, v jakém jej lidé ponechali před desítkami tisíc let a navíc se díky moderním technologiím můžou ponořit do příběhů místa i tehdejších lidí,“ přibližuje ředitel Regionálního muzea v Mikulově, pod které tato netradiční expozice spadá.

Místo pro toto ojedinělé muzeum nebylo vybráno náhodně. Lokalita již několikrát vydala světové klenoty. Nedaleko odsud byla nalezena jedna z nejstarších soch na světě Věstonická venuše a mnoho kosterních pozůstatků – ať už pravěkých lidí nebo zvířat. V kamenech archeologové také našli první doklad o výrobě textilu na světě.

Jak vypadalo jedno z takových nalezišť, se návštěvníci mohou podívat přímo uvnitř archeoparku. Kromě zajímavých vykopávek bude ke zhlédnutí také hrob tří paleolitický lidí, kteří svým unikátním uložením vypráví záhadný příběh. A čekají tu i další překvapení. „Vystavujeme zde především originální artefakty a ostatky. Pouze ty nejvzácnější, jako je právě Věstonická venuše, jsou schovány v trezorech pod přísným dohledem. Lidé se z archeologických nálezů starých tisíce let dozvědí něco o tehdejší krajině, způsobu obživy, lovu, životě a smrti, rituálech i umění,“ prozrazuje autor libreta Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd.

Zážitkem jsou i samotné prostory. Architekti Radko Květ a Pavel Pijáček navrhli prostor tak, aby evokoval jeskyni, ve kterém žili lovci mamutů. Prakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze věže, kterými se do podzemí dostává světlo. Uvnitř se také nachází dva průhledy, které odkrývají zdejší přírodu v celé kráse. Na jedné straně je vidět na pálavském vrchu zřícenina Dívčí hrady a z druhého se volně prochází na travnatou terasu s výhledem na vodní nádrž Nové Mlýny. „Od počátku bylo naším cílem zpřístupnit nálezy návštěvníkovi přímo v místě – in situ. Proto jsme museli zakopat celé muzeum pod zem. Poklady lovců mamutů se dají objevovat totiž až v hloubce čtyři až pět metrů. Samotná stavba proto musela být velmi citlivá, abychom nepoškodili žádný vzácný pozůstatek,“ vysvětlil architekt Radko Květ.

Architekti zakomponovali muzeum do krajiny tak, aby ji nerušilo a zároveň aby ji mohli návštěvníci pozorovat z velkých průhledůSrdcem Archeoparku je 30 tisíc let stará skládka mamutích ostatků. Archeologové na ní stále pracují a návštěvníci je můžou pozorovatArchitekti kombinují beton se dřevem. Surový beton evokuje jeskyni...

Architekti kombinují beton se dřevem. Surový beton evokuje jeskyni...Architekti kombinují beton se dřevem. Surový beton evokuje jeskyni...Díky videomappingu odhalíte život pravěkých lidí

Jedno z nejmodernějších muzeí ve střední Evropě bude lákat návštěvníky a děti ze škol i na zážitkový a vzdělávací program. V letošním roce to bude série přednášek od předních českých odborníků z Akademie věd, kteří postupně představí různé aspekty života pravěkých lidí.

Vědci návštěvníky například naučí, jak se vyráběl v době kamenné textil, pazourkové kamenné nástroje nebo barvy. Přiblíží jim také paleolitickou hudbu. Připravujeme také vzdělávací program pro všechny stupně základních i středních škol.

Díky poutavým videím poznáte i zvířata z doby kamennéDíky poutavým videím poznáte i zvířata z doby kamennéUnikátní trojhrob vypráví záhadný příběh milenecké trojice

Otevírací doba:
Duben, říjen, listopad: pá–ne 9–12, 13–16 h,
Květen, červen, září: út–ne 9–12, 13–17 h,
Červenec, srpen:  po–ne 9–18 h

Počátky projektu se datují k roku 2002, kdy vznikl ideový záměr Po stopách dávných kultur. Jeho autory byli tenkrát pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Brno, i Regionálního muzea Mikulov profesor Jiří Svoboda a Balázs Komoróczy. Cílem bylo vybudovat důstojný pavilon pro nálezy z období paleolitu, neboť jejich dosavadní prezentace nebyla adekvátní jejich významu. Lokalita Pavlov I. patří k výjimečným, a proto byla v roce 2010 prohlášena národní kulturní památkou. Stavba byla zahájena 11. 11. 2014 a dokončena 29. 2. 2016. Následovala instalace expozice.

Projekt Archeoparku je financovaný z prostředků Evropské unie a Jihomoravského kraje ve výši 98 mil. Kč. 63 mil. Kč poskytl Reogionální operační program Jihovýchod a více než 30 mil. Jihomoravský kraj.

tisková zpráva