
Projekt SAMOROST přináší revoluci v udržitelném bydlení s dokončením unikátního domu, který využívá mykokompozit jako klíčový stavební materiál. Tento inovativní materiál na bázi podhoubí, vyvinutý po dvouletém výzkumu, nabízí široké využití – od tepelné a zvukové izolace po designové obklady a nábytek. Na jaře se dům vydá na putovní tour po českých městech, včetně Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic, aby inspiroval k udržitelnému životnímu stylu.
Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a spolek MYMO, kteří stojí za tímto projektem, ve spolupráci s ČVUT také završili výzkum v oblasti šetrných budov a cirkulárního stavebnictví. Studie LCA (Life Cycle Assessment) posuzující potenciální environmentální dopady v rámci celého životního cyklu mykokompozitu potvrzuje jeho výrazné ekologické přínosy oproti tradičním materiálům, jako je polystyren. Studii zpracovalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), jehož posláním je přispět ke snížení spotřeby energie a zatížení životního prostředí ve stavebnictví.

Mykokompozit: budoucnost udržitelného stavebnictví
Projekt SAMOROST vznikl v roce 2023 ve spolupráci Stavební spořitelny České spořitelny a spolku MYMO, tedy odborníků z ČVUT a startupu Mykilio. Jejich cílem bylo ověřit, zda lze podhoubí využít jako udržitelnou alternativu k běžně používaným stavebním materiálům. Po intenzivním výzkumu a testování nyní představují dům SAMOROST – inovativní stavbu, která mykokompozit využívá v několika klíčových funkcích. Materiál slouží jako tepelná a zvuková izolace, v interiéru pak jako dekorativní obklad nebo základ pro výrobu nábytku.

Dům SAMOROST je dřevostavba, která byla tepelně izolována deskami z mykokompozitu. Nový materiál byl použit při zachování standardních technologických postupů stavby pro správné izolování budov, tedy včetně aplikace parozábrany předcházející vnikání vzdušné vlhkosti z interiéru do konstrukce a pojistné hydroizolace umístěné pod dřevěné došky. Celá konstrukce tak kombinuje přírodní materiály s moderními postupy.

„Jedním z napínavých momentů při stavbě byla práce s kruhovými světlíky a jejich usazování. S tímto technickým řešením neměl zkušenost nikdo z našeho realizačního týmu. Bylo potřeba správně odhadnout rezervy pro jejich vložení do konstrukce – aby nebyly příliš malé, a montáž tak byla vůbec možná, ale zároveň aby nevznikaly zbytečné úniky tepla. Také jsme museli vyřešit to, aby vrchní přesahy trámů unesly ocelovou zátěž stropních oken. U experimentů často člověk řeší některé otázky až v procesu, a to mě na tom baví. Zásadní je, že řešení se vždy najde,“ popisuje Kateřina Sýsová z ČVUT a spolku MYMO.

Experimentální dům, který vzhledem připomíná dvě bedly rostoucí v lese, má rozměry 3,04 x 7,14 metrů. Na jeho výrobu bylo použito 1800 kg mykokompozitu. Substrát se pěstoval celkem 21 dní a následně se zpracovával 3 měsíce. Příprava materiálu na bázi podhoubí tedy trvala celkem 4 měsíce.
Rozměry i konstrukce domu byly upraveny tak, aby s ním bylo možné jednoduše manipulovat a převážet v rámci putovní roadshow. Využití vidí jeho tvůrci buď jako glampingového objektu nebo jako komunitního centra v parcích městské zástavby. Dům vznikl pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka.

LCA studie: mykokompozit je šetrný k životnímu prostředí
„V Buřince dlouhodobě hledáme cesty, jak podporovat udržitelnější bydlení s menší ekologickou stopou. Naše předchozí projekty, jako byl 3D tištěný dům Prvok, ukázaly, že inovace ve stavebnictví mohou změnit způsob, jakým společnost přemýšlí o udržitelném bydlení. A mykokompozit je materiál, který má v tomto ohledu obrovský potenciál. Potvrzením, že to jde, je dům SAMOROST. Je to výzva všem výrobcům a stavitelům. Jsou to právě oni, kteří mohou mykokompozit převést do průmyslové výroby,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

SAMOROST není jen experimentem, ale reálným krokem k ekologičtějšímu stavebnictví. Podhoubí jako stavební materiál vykazuje minimální uhlíkovou stopu, biologickou rozložitelnost a výrobu s nízkou energetickou náročností. Studie UCEEB potvrzuje jeho výhody oproti tradičním materiálům, zejména z hlediska udržitelnosti a recyklovatelnosti.

„Zjistili jsme, že produkce mykokompozitu působí téměř 20krát nižší potenciální dopad na změnu klimatu než výroba extrudovaného či pěnového polystyrenu. Potenciál globálního oteplování (GWP, vyjádřený v kg CO2 ekv. na kg izolační desky) je u mykokompozitu 0,17, zatímco u extrudovaného polystyrenu je tato hodnota 4,15 a u pěnového polystyrenu 4,56,“ vysvětluje Jan Pešta z UCEEB a pokračuje: „Navíc s ohledem na spotřebu fosilních surovin – v indikátoru ADP-fosilní paliva má mykokompozit mnohem nižší potenciální dopad než polystyren. Hodnota potenciálu úbytku surovin pro fosilní zdroje (ADP-fossil) je u mykokompozitu 5,18 MJ/kg, zatímco u extrudovaného polystyrenu 88,9 a u pěnového polystyrenu 95,9.“
Dům SAMOROST vyrazí na tour po ČR
Dům SAMOROST vyrazí na jaře na cestu po České republice, kde si ho budou moci zájemci prohlédnout na vlastní oči. Dům představuje světový unikát. Je přímou aplikací vědy a výzkumu. Tato názorná ukázka užití mykokompozitu v domě přiblíží veřejnosti možnosti přírodních materiálů v udržitelném stavebnictví. Aplikací mykokompozitu chtějí tvůrci projektu rozšířit pohled na šetrné budovy, které představují významnou úsporu v oblasti energií a surovin.
Na dům se mohou těšit lidé z Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Odborníci z projektu SAMOROST zavítají ale i do spousty dalších míst, kde lidem v rámci workshopu či interaktivní přednášky materiál představí. Celý itinerář roadshow bude k dispozici na www.inovaceodburinky.cz.

O SAMOROSTu
Projekt SAMOROST byl odstartován v dubnu 2023 s cílem najít vhodnou cestu implementace materiálu na bázi podhoubí do stavebnictví, a podpořit tak jeho udržitelný vývoj. Za projektem stojí Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a spolek MYMO.
Rok 2023 byl rokem hmoty a designu. Oborníci zapojení do projektu zkoumali mykokompozit a provedli řadu testů, aby si ověřili jeho vlastnosti. Výsledky testování přinesly zásadní informaci: mykokompozit může ve stavebnictví nahradit neekologické materiály (např. polystyren), které jsou ve stavebnictví běžně užívané. Vrcholem roku 2023 byla výstava nábytku a interiérových doplňků vyrobených z mykokompozitu na mezinárodním festivalu Designblok. Cílem bylo ukázat, že mykokompozit má své místo i v oblasti designu.
V roce 2024 zástupci projektu oznámili, že zahájili výrobu domu SAMOROST, který bude demonstrací možností zapojení mycelia v udržitelném stavebnictví. Dům bude hotov na konci roku a v roce 2025 bude představen veřejnosti.
Vytvoření domu SAMOROST podpořil ministr životního prostředí Petr Hladík udělením záštity.
Více informací zde: Samorost | Inovace od Buřinky (inovaceodburinky.cz)
Zdroj fotografií: Stavební spořitelna České spořitelny
Kdo je MYMO
Spolek MYMO sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Jedná se o odborníky jednak z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (Molab) a jednak odborníky z firmy Mykilio. Kateřina Sýsová, Karolína Petřeková, Petra Jašicová, Jiří Vele, Matěj Róth, Jakub Seifert a Tomasz Kloza za tímto účelem zkoumají a vyvíjejí materiál na bázi mycelia hub. Současně chtějí společně s Buřinkou zvyšovat povědomí o potenciálu mycelia ve stavebnictví mezi odbornou i laickou veřejností.
Nejnovější komentáře