Komunita Ošklivá architektura, sdružená kolem stejnojmenné facebookové skupiny, oslavila v tomto roce pět let své existence. Za tu dobu se v ní objevily tisíce příspěvků, týkajících se poválečné architektury. Skupinu založil na počátku roku 2018 Jan Lochman jako reakci na záměr zbourat pražský komplex Transgas. Cílem komunity je propagovat architekturu tohoto období tím, že zapojí širokou veřejnost do jejího objevování a hodnocení. V praxi to vypadá tak, že členové skupiny fotí zajímavé poválečné stavby, fotografie vkládají do skupiny a debatují o nich. Proto byl také zvolen název Ošklivá. Cílem nebylo sdružit skupinu nadšenců pro toto architektonické období (pro ně je tato architektura samozřejmě krásná), ale vytvořit diskusní platformu pro všechny – tedy i pro ty, kdo tuto architekturu považují za bezcennou, ošklivou či komunistickou a podporují její bourání.
Po pěti letech existence se tak do vyhledávání a diskusí o architektuře zapojuje širší veřejnost – skupina má v současné době lehce přes 13 000 členů. Nejvíce jich je z Prahy, Brna a dále zde najdeme účastníky z jiných měst, jako je Ostrava, Plzeň či Bratislava. Byť je cílem skupiny objevovat hlavně stavby realizované na území dnešní České republiky, objevují se zde stavby také ze Slovenska a zbytku světa. Vedle architektury se skupina okrajově zajímá i o umění v architektuře a design.
Správci skupiny vedle toho organizují komentované procházky a přednášky a udržují mapu ohrožené architektury – tedy staveb, které jsou ohrožené demolicí, nebo drastickou rekonstrukcí. Jak už bylo řečeno, umění v architektuře je ve skupině okrajovou záležitostí, ale vzhledem k tomu, že je poměrně snadné ji chránit, se jí členové občas věnují. Zakladatel skupiny zachránil několik uměleckých děl a vytvořil databázi umění v architektuře, která obsahuje přes 16 000 položek.
Pro jednotlivce a drobné skupiny je snazší chránit umění v architektuře a drobné architektonické artefakty nežli celé stavby. Většina staveb z tohoto období je stále nenávratně ničena, byť se objevují první vlaštovky ohlašující změnu, jako je například rekonstrukce bývalého hotelu Intercontinental v Praze či oprava smuteční síně v brněnských Židenicích. Proto se i v budoucnu bude skupina snažit rozrůstat a připojí další aktivity, jako udílení cen za propagaci poválečné architektury, a také vydá vlastní publikaci.
Slovníček pojmů
Hotel Intercontinental – označení pro budovu, která se nachází na Praze 1 nedaleko Čechova mostu. Začal se stavět koncem 60. let 20. století a jeho autory byli Karel Filsak, Karel Bubeníček a Jaroslav Švec. Jako hotel sloužil až do roku 2021, kdy nový majitel přistoupil k celkové rekonstrukci, která trvá do současnosti. Jejím cílem je, podle vyjádření vlastníka, uvést tuto brutalistickou stavbu do původní podoby a zbavit ji tak nepůvodních nánosů, které získala v průběhu doby.
Ing. Jan Lochman (*1981) – zakladatel skupiny Ošklivá architektura; dlouhá léta se pohybuje v oblasti architektury, cestovního ruchu a fotografické dokumentace, zakládá dokumentační projekty. Absolvent FTZ ČZU, studoval informační vědu na FF UK.
Mapa ohrožené architektury – obsahuje zejména stavby, ohledně kterých existují nějaké zmínky, že se budou bourat. Objekty se zařazují do tří kategorií: demolice – tam, kde se již bourá; kriticky ohroženo – tam, kde k demolici dojde v nejbližší době; a ohroženo – tam, kde jsou nějaké zprávy o zamýšlené demolici. Mapa se aktualizuje jednou za půl roku a je dostupná v prostředí Google Maps.
Ošklivá architektura – skupina na sociální síti Facebook založená na počátku roku 2018 s cílem propagovat architekturu druhé poloviny 20. století v České republice. Členové fotí zajímavé stavby, sdílí ve skupině fotografie a diskutují nad nimi.
Smuteční síň v Brně-Židenicích – též známá jako Židenická smuteční síň či Rullerova smuteční síň; stavba v městské části Brno-Židenice, kterou koncem 70. let 20. století navrhl brněnský architekt Ivan Ruller ve skandinávském stylu. Síň se používala ke smutečním obřadům až do roku 2006, kdy byla kvůli nevyhovujícímu stavu uzavřena. Od té doby se zrychlilo její chátrání a zmizela některá umělecká díla. V letošním roce však městská část Brno-Židenice přistoupila k rekonstrukci, dohledala původní umělecká díla a začala je restaurovat.
Transgas – zbouraný komplex staveb, který stál na pražské Vinohradské třídě, nedaleko budovy Národního muzea. Postaven byl v 70. letech 20. století pro potřeby dispečinku plynovodu Transgas a pro tehdejší Ministerstvo paliv a energetiky. Navrhli ho architekti Jiří Eisenreich, Jindřich Malátek, Václav Aulický a Ivo Loos. Stavba s prvky brutalismu a high-tech měla svoje zastánce mezi odborníky a veřejností. Byla navržena na zápis do seznamu kulturních památek, ale nakonec se památkou nestala. Mezi lety 2019 a 2020 probíhala demolice s cílem postavit v místě nové domy, k tomu však do současnosti nedošlo a parcela zeje prázdnotou.
Umění v architektuře – termínem umění v architektuře se míní umění, které bylo po druhé světové válce povinně hrazeno z rozpočtů staveb a urbanistických celků. Od šedesátých do osmdesátých let 20. století musel každý investor uvolnit jedno až čtyři procenta rozpočtu na umění, které následně dekorovalo daný objekt. Výzdoba objektů vycházela ze soutěží nebo z posudků odborných komisí. Stát ale diktoval výzdobu veřejného prostoru už v 50. letech.
