Novostavba Muzea umění v historickém centru dolnosaského města Göttingen působí střídmě avšak ne lacině. Přesně vyjadřuje své poslání zaujmout a následně vlákat návštěvníky dovnitř. Svou úlohu sehrála především materiálová a barevná kombinace použitých materiálů na střeše a fasádě muzea.
Architektura s efektem
Na výstavbu Muzea umění v Göttingenu přispěla spolková vláda čtyřmi a půl miliony eur a další milion poskytl místní mecenáš umění, Gerhard Steidl, který dal městu k dispozici rovněž pozemek. Projekt zpracovala lipská kancelář Atelier ST a se svým zaměřením na kulturní stavby s sebou přinesla kompetenci, která umožnila zprostředkovat vztah mezi pragmatickým a uměleckým prostředím muzea. Architekti Silvia Schellenberg-Thaut a Sebastian Thaut při návrhu čerpali především z vlastních zkušeností, smyslu pro cit a touhy dosáhnout netradičního designu v historickém centru města. Jak sami upřesňují: „Mnoho architektů se zaměřuje pouze na funkci a stavební aspekty. My se snažíme jít dál a dát budovám atmosféru a auru, aby se pro lidi staly prostorovým zážitkem.“ Sebastian Thaut pro tuto přidanou hodnotu architektury používá termín „umění budov“.
Vždy originál
Pro Atelier ST tato přidaná hodnota vylučuje kopírování a vkládání jiných designových jazyků, i když hledání toho vlastního může být někdy složité. Odkazy na existující stavby a jejich abstrakci používají v míře, kterou považují za přijatelnou. To také vysvětluje, proč Muzeum umění v Göttingenu navazuje na historickou stavební formu, aniž by ji povrchně napodobovalo. Převislá horní patra jsou typická pro středověké stavby a vytvářejí specifický prostor v přilehlé uličce. Mohutná sedlová střecha navazuje na okolní stavby, avšak v netradičním bronzovém odstínu, který přebírá z česané omítky na fasádě. K pokrytí střechy byl použit zcela recyklovatelný hliníkový plech PREFALZ. Ten tvoří v kombinaci s dalšími použitými střešními hliníkovými prvky – oplechování, lemování, odvětrávací haubny, výlezová okna, sněhové zábrany, hranaté žlaby odvodňovacího systému a obklady fasády na střešní terase – jednolitý funkční celek ve stejném barevném odstínu.
Úkolem nové budovy je dlouhodobě stabilizovat historickou vnitroměstskou čtvrť a rozvíjet její kulturní potenciál. Silvia Schellenberg-Thautová vysvětluje, že vždy, než začnou navrhovat, hodně spolu mluví: „Tužky používáme poměrně pozdě. Než začneme vytvářet náčrtky, srovnáváme, upřesňujeme a překrýváme obě naše představy. Poté si na zmenšeném modelu vyzkoušíme, jestli to funguje, a teprve pak začínáme pracovat na detailech.“
Jak se architektura může stát jednoduchou?
„Použití malého množství udržitelných materiálů a redukce hi-tech technologií umožňuje stavět opět šetrně ke zdrojům. Jako architekt musíte dobře znát všechny procesní kroky plánování a realizace. Pokud chcete v architektonické praxi vytvářet jednoduchou a udržitelnou přidanou hodnotu, musíte toho opravdu hodně vydržet a nenechat se ničím a nikým svést z vaší předem nastavené cesty,“ říká s úsměvem Silvia Schellenberg-Thaun.
O projektu:
| Země: Německo Objekt, místo: Muzeum umění Göttingen Typ stavby: novostavba Architekti: Atelier ST, Lipsko | Realizace: Dach- und Fassadenbau Jens-Norbert Schmidt Typ střechy: PREFALZ, PREFABOND kompozitní deska, hranatý žlab Barva střechy: bronzová FOTOGRAFIE: Croce & WIR |
