Praha, 19. března 2026 – Česká rada pro šetrné budovy uspořádala jubilejní 10. ročník odborné konference Šetrné budovy 2026 s podtitulem Klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost. Tato akce, konaná 18. března 2026, potvrdila zásadní obrat v uvažování celého oboru. Téměř 300 odborníků z řad investorů, architektů a technologických lídrů společně hledalo cesty k transformaci stavebnictví v éře narůstajících klimatických výkyvů. Konference se uskutečnila pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, generálním partnerem byla skupina Saint-Gobain, hlavními partnery se staly společnosti ČSOB, LIKO-S, WAGO a Sekyra Group.
Klimatická realita a nezbytnost adaptace v českém prostředí
Po úvodním slovu předsedy představenstva CZGBC Libora Musila ze společnosti LIKO-S holding následoval zahajovací příspěvek profesora Miroslav Trnky z institutu CzechGlobe. Ten představil data, podle nichž lidstvo právě prošlo nejteplejším rokem v historii měření. V České republice průměrná teplota za poslední dekádu vzrostla o 2,1 °C oproti referenčnímu období let 1961–1990. Miroslav Trnka upozornil na zásadní změnu charakteru srážek. Srážkové úhrny se sice nemění, ale koncentrují se do kratších úseků, což vede k bleskovým povodním a následnému suchu. Expert zdůraznil, že sektor musí okamžitě přejít k plánování na základě modelů pro rok 2050 a budovy připravovat na extrémní tepelný stres v interiérech.
Myšlenková proměna: Biologie a vnímání času v architektuře
Hlavní řečník Nick Tyler z University College of London nabídl vhled z oblasti neurovědy. Podle jeho zjištění lidstvo po průmyslové revoluci vytvořilo pracovní prostředí, které neodpovídá lidské biologii. Tyler navrhuje, aby architekti namísto samotných stavebních objemů navrhovali čas, který lidé v prostorech prožívají. Lidský mozek zpracovává okolní podněty v mikrointervalech tří až čtyř sekund. Pokud prostředí v tomto úseku postrádá logickou koherenci, vyvolává stres a pocit ohrožení. Budoucí výstavba proto musí vytvářet úkryty respektující přirozenou rozmanitost lidského vnímání.
Strategický urbanismus a technologické řízení staveb
První tematický blok se věnoval navrhování a provozu odolných staveb. Leoš Anderle, CEO Sekyra Group, prezentoval proměnu brownfieldů v moderní čtvrti typu města krátkých vzdáleností, jako je pražské Rohan City. Zdůraznil, že od roku 2000 trh urazil cestu k mimořádné komplexitě, kterou dnes určují cíle klimatické neutrality a evropská směrnice EPBD IV.
Filip Cenefels ze společnosti WAGO-Elektro vysvětlil, že moderní automatizace tvoří nezbytný základ pro energetickou efektivitu. Integrace technologií HVAC a energetického managementu musí probíhat již v nejranější fázi projektu. V panelové diskusi dále Petr Lešek z České komory architektů apeloval na využití synergií mezi architekty a veřejnou správou při tvorbě komplexních strategií odolnosti.
Cirkulární materiály a technické parametry obálek
Druhý odborný blok otevřel Pascal Eveillard ze skupiny Saint-Gobain. Rozlišil pojmy udržitelnost coby snižování dopadu budovy na prostředí a odolnost jako snižování dopadu prostředí na budovu. Saint-Gobain prosazuje přístup založený na celém životním cyklu stavby a definuje fasádu a střechu jako první vrstvu ochrany proti vlnám veder či přívalovým dešťům. Michal Široký ze Saint-Gobain doplnil význam transparentní dokumentace vlivu materiálů prostřednictvím certifikátů EPD a představil Barometr udržitelné výstavby.
Ondřej Flanderka za společnost Skanska představil rezidenční dům Dřevák, největší dřevostavbu v České republice, a nasazení materiálu Rebetong. Tento beton s recyklovaným kamenivem plnohodnotně využívá stavební suť a šetří přírodní zdroje. Petr Fabrický ze společnosti Crestyl v debatě popsal využití dešťové vody a geotermálních vrtů v projektech, které slouží celým komunitám.
Energetická bezpečnost a kybernetická odolnost technologií
Téma energetické nezávislosti otevřel Tomáš Hüner, člen Rady Energetického regulačního úřadu. Upozornil na emise budov, které tvoří 36 % celku v České republice, přičemž 27 % připadá na nepřímé emise spojené s dodávkami energií a výrobou materiálů. Varoval před hrozící nerovnováhou v síti a rizikem nedostatku elektřiny v Evropě po roce 2030. Cesta k nápravě vede přes sdílení elektřiny a technologickou neutralitu.
Dirk Dronia ze společnosti WAGO otevřel téma kybernetické bezpečnosti. Upozornil, že směrnice EPBD IV ukládá povinnost vybavit nebytové budovy s výkonem nad 290 kW systémy automatizace a řízení (BACS) a tento požadavek se bude do roku 2029 dále zpřísňovat až na hranici 70 kW. Jelikož budovy tvoří součást kritické infrastruktury, musí organizace posílit svou připravenost v oblasti kybernetické bezpečnosti, kterou dnes 90 % z nich postrádá. Panelu se účastnila i Eva Nykodymová ze společnosti Skanska, která potvrdila systematické využívání certifikací LEED a WELL pro hodnocení klimatických rizik. Podle ní je nezávislá certifikace klíčovým vodítkem pro investory, kteří stále častěji vyžadují doložitelná data o tom, že budova dlouhodobě obstojí v měnících se klimatických podmínkách a neztratí tržní hodnotu.
Vize budov jako autonomních ekosystémů
Moein Nodehi, zakladatel společnosti Biotonomy, poukázal na vysoké tempo globální urbanizace, kdy lidstvo každý den zastaví plochu odpovídající rozloze Paříže, čímž zásadně mění přirozené biocykly krajiny. Podle Nodehiho je stávající model výstavby, závislý na energeticky náročné centrální infrastruktuře, v podmínkách klimatické nestability rizikový, a proto představil vizi budov jako autonomních ekosystémů. Tato nová generace architektury, označovaná jako Nature-Based Architecture, využívá synergii umělé inteligence a robotického 3D tisku k vytváření struktur, které díky integrovaným biologickým filtrům čistí odpadní vodu přímo v místě vzniku a pomocí inteligentního designu pasivně regulují vnitřní mikroklima. Takto navržené stavby nepředstavují jednostrannou zátěž pro planetu, ale stávají se aktivními prvky městské krajiny, které ochlazují své okolí a vytvářejí prostor pro obnovu biodiverzity i v husté zástavbě.
Modrozelená infrastruktura je nejlevnější adaptační opatření
Libor Musil ze společnosti LIKO-S představil systémy živých staveb jako ekonomicky nejúčinnější cestu k ochlazení měst. Zatímco fasáda bez vegetace v létě sálá teplo o teplotě 60 °C, zelená stěna s chladicím výkonem 300 kW/hod dokáže pocitovou teplotu snížit o 2 až 6 °C. Libor Musil do vývoje těchto systémů investoval 30 milionů korun a jeho areál slouží jako vzdělávací základna pro tisíce odborníků.
Jan Řežáb, majitel skupiny JRD, prezentoval, že jeho společnost integruje modrozelenou infrastrukturu do projektů systematicky již 20 let a aktuálně realizuje více než tisíc šetrných bytů. V diskusi na jeho slova navázala Jana Hrabětová ze společnosti CTP Invest. Na příkladech z průmyslových parků ukázala, že výsadba vegetačních struktur zásadně zvyšuje komfort zaměstnanců a stabilitu lokálního mikroklimatu.
ESG, bankovní regulace a zelené dluhopisy
Téma financování šetrných budov otevřel Štěpán Černohorský z ČSOB Advisory, který popsal proměnu role finančních domů v řízení klimatických rizik prostřednictvím strategické alokace zdrojů. Banky k výpočtu rizikovosti úvěrů a dekarbonizaci svých portfolií využívají data z průkazů energetické náročnosti budov (PENB) a emisní faktory PCAF.
V panelové diskusi Alice Machová z EY rozebrala povinnosti vyplývající ze směrnice CSRD a standardů ESRS, které od firem vyžadují transparentní měření a reportování uhlíkové stopy v celém dodavatelském řetězci. Debatu doplnil Strahinja Mladenović z investiční skupiny Accolade, která jako první tuzemský korporátní subjekt vydala zelené dluhopisy. Potvrdil vysokou poptávku mezinárodních investorů po šetrném průmyslovém developmentu, který splňuje přísná environmentální kritéria a zaručuje dlouhodobou stabilitu výnosů.
Budoucnost kapitálu v éře klimatické krize
Sean Kidney, spoluzakladatel globální organizace Climate Bonds Initiative, účastníkům prezentoval zásadní strukturální posun v rozhodování globálních investorů. Trh zelených, sociálních a udržitelných dluhopisů (GSS+) již překonal hranici 6 bilionů dolarů a stává se hlavním hybatelem moderního stavebnictví. Sean Kidney ve své řeči definoval klimatickou odolnost jako primární faktor, který bude napříště určovat bonitu a pojistitelnost nemovitostí po celém světě. Varoval před ekonomickou slepotou vůči fyzickým rizikům změny klimatu. Budovy, které nebudou včas adaptovány na extrémní teploty či přívalové srážky, se pro finanční instituce brzy stanou tzv. uvízlými aktivy (stranded assets), jež ztratí svou tržní hodnotu, likviditu a schopnost generovat zisk. Odolnost podle Kidneyho už není volitelný nadstandard, ale základní předpoklad pro přežití kapitálu.
Konference Šetrné budovy 2026 vyslala jasný vzkaz, že české stavebnictví disponuje technologiemi i kapitálem k nezbytné transformaci. Hlavní výzvou zůstává rychlost adaptace a schopnost budovat stavby, které dokážou aktivně čelit měnícím se přírodním podmínkám. „Jubilejní desátý ročník konference potvrdil, že už neřešíme, zda stavět šetrně, ale jak to dělat co nejrychleji a nejefektivněji. Klíčem k úspěchu je úzká spolupráce mezi investory, architekty a státem při zavádění komplexních řešení, která zajistí dlouhodobou hodnotu a odolnost staveb a celého prostředí,“ shrnuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Nejnovější komentáře