Výkon českého stavebnictví byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku ze 28 zemí Evropské unie šestý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví ke konci září meziročně kleslo o 8,9 procenta.
Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo o více než pětinu. Následovaly Irsko a Švédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.
„Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle údajů Českého statistického úřadu české stavebnictví v devíti měsících letošního roku meziročně kleslo o 9,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně stavbami dopravní infrastruktury, propadlo o 15,9 procenta.
Osm zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. „Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z minulého roku. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice. Samozřejmě existují i další limity růstu, které jsou ale pro každou zemi spíše specifické,“ doplnil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu. „Kromě výsledků stavební výroby známe už také tituly a objemy zadaných veřejných zakázek. K tomu je možno již dnes předpovědět, že bude velkým překvapením, když nebude příští rok ještě dramatičtější. Dosud je jejich objem nižší o 15 procent v pozemním stavitelství a o 37 procent v inženýrském stavitelství,“ uvedl.
Vývoj stavebnictví v zemích EU do konce září
|
Země |
index (meziroční změna v procentech) |
|
Řecko |
21,5 |
|
Irsko |
17,9 |
|
Švédsko |
13,3 |
|
Kypr |
9,1 |
|
Nizozemsko |
6,9 |
|
Finsko |
6,1 |
|
Španělsko |
5,5 |
|
Dánsko |
5,2 |
|
Rumunsko |
3,4 |
|
Lucembursko |
3,3 |
|
Estonsko |
2,7 |
|
Chorvatsko |
1,9 |
|
Velká Británie |
1,8 |
|
Německo |
1,2 |
|
Rakousko |
0,8 |
|
Itálie |
0,1 |
|
Malta |
–0,3 |
|
Belgie |
–0,5 |
|
Francie |
–1,3 |
|
Portugalsko |
–4,0 |
|
Slovensko |
–6,9 |
|
Bulharsko |
–8,8 |
|
Česká republika |
–8,9 |
|
Litva |
–13,8 |
|
Polsko |
–13,8 |
|
Lotyšsko |
–19,7 |
|
Maďarsko |
–20,5 |
|
Slovinsko |
–22,1 |
zdroj Eurostat
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře