Český pavilon na výstavě EXPO 2025 je nyní v Japonsku nejvyšší stavbou s masivní dřevěnou konstrukcí. Nebyl tedy jen technickou výzvou, ale i manifestací dřevařského mistrovství a inovací. Je extrémní, hlavním motivem jeho projektu byla spirála se skleněným pláštěm. Díky ní působí pavilon dynamicky, jeho silueta směrem vzhůru graduje. Přitom musel být navržen a postaven tak, aby odolal zemětřesení, tajfunům a dalším přírodním výzvám.
Architektura stavby podněcuje k pohybu vzhůru a fyzické aktivitě, zatímco expozice inspiruje k duševnímu zamyšlení. Český pavilon se tak sám o sobě stal architektonickým exponátem, jeho fasádu tvoří tabulové umělecké sklo, které vytváří jedinečný prostor – díky proměnlivému dennímu světlu se atmosféra interiéru stále mění.
Národní pavilon pro EXPO 2025 v Ósace
Klient: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Autoři: Studio Apropos Architects – Michal Gabaš, Tomáš Beránek, Nikoleta Slováková a Tereza Šváchová
Spolupráce: Kryštof Jireš, Magdalena Havlová, Jana Watersová, Laura Lukáčová, Eva Gabaš Rosenová, Miroslav Slezák, Natálie Poláková, Alexandra Mishchenko
Autoři vizuální koncepce a návrhu expozice v soutěži: Lunchmeat Studio – Jan Kistanov, Jiří Kubalík a Petr Fašianok
Design a umění v pavilonu: Rony Plesl, Lucie Drdová, Jakub Matuška, Preciosa Lighting, Mucha Foundation, Lasvit
Statika a konstrukční řešení: Lukáš Krbec a tým projektantů A2 Timber
Koordinace profesí, TZB: Robert Prix, ArchaPlan, s. r. o.
Partnerská kancelář Japonsko: Front Office Tokyo – Koen Klinkers, Frank la Riviere (architect of record), Haruhide Kusumoto (konstrukční řešení – statik)
Generální dodavatel: Daisue Construction Co Ltd., Japonsko
Subdovatelé: A2 Timber, s. r. o., Wieden, s. r. o., Kolektiv Ateliers
Výrobci: dřevěná konstrukce – Novatop Systém – Agrop Nova, a. s.; Stora Enso WP, Hranex s. r. o. sklo – AGC Flat Glass Czech, a. s.
Konstrukční tým a dodavatelé
Subdodavatelem kompletní dřevěné konstrukce pro generálního dodavatele, japonskou firmu Daisue Construction, je česká společnost A2 Timber, která si vybrala výrobce jednotlivých částí: nosnou konstrukci z CLT sloupů a panelů dodala společnost Stora Enso. Dřevěné sloupy a dřevěné tyčové materiály pak společnost Hranex. Společnost Novatop Systém zajistila materiály pro vnější spirálu, na skleněné fasádě se podílelo několik společností: dodavatelem skla byla AGC Teplice, výrobu a montáž prováděly společnosti Wieden a Kolektiv Atelier (firma, která se specializuje na instalace a výrobu luxusního skla pro architekturu).
Konstrukční tým byl sestaven z české a japonské skupiny. Česká skupina připravila data, výpočty a výkresy pro japonskou část týmu, která byla zodpovědná za projednání konstrukce se stavebním úřadem a certifikačními orgány. Vzhledem k náročnější a tvarově složitější konstrukci nestačilo pro získání stavebního povolení pouze předložení autorizované dokumentace, japonský stavební úřad požadoval i prověření výpočtu a návrh certifikačním orgánem. Tento orgán od začátku návrhu konstrukce definoval podmínky a způsob, jakým byla bezpečnost konstrukce prověřena. Japonské úřady bylo nutné přesvědčit, že dřevostavba bez použití ocelových nosných prvků je dostatečně pevná a robustní na to, aby vydržela nápor zemětřesení, případně síly větru, které zde vznikají při tajfunech. Bylo proto nutné doložit i laboratorní testy dřeva a spojovacích materiálů.
Generálním dodavatelem pavilonu se stala japonská stavební společnost Daisue Construction, v Čechách totiž neexistovala firma, která by disponovala japonskou stavební licencí.
Montáž dřevěné konstrukce pak prováděl společný tým hlavního dodavatele Daisue Construction a českého subdodavatele A2 Timber. V Japonsku se jedná o poměrně netradiční spolupráci; místní trh je protekcionistický a zahraniční subjekty do takových projektů obvykle nepouští.
Od projektu ke kolaudaci
Klíčovou roli v přípravě statiky pavilonu sehrál specialista na dřevostavby Ing. Lukáš Krbec, spolumajitel a statik společnosti A2 Timber, která se zaměřuje na větší dřevostavby právě z dřevěných lepených materiálů. U projektu byl již od fáze studie – dopracování soutěžního návrhu, připravoval ho se studiem Apropos pro architektonickou soutěž, na stavbě samotné strávil poslední měsíc realizace hrubé stavby.
První modely zhodnocoval od jara 2023: „Korigoval jsem asi tři nebo čtyři návrhy konstrukcí, ale to nebylo nic složitého, šlo to tzv. na první dobrou… Michalovi Gabašovi jsem pak vnutil sloupy, původně chtěli stavbu vynést jen na konzolách, přáli si, aby byla hodně odvážná a vzdušná. Soutěž jsme vyhráli, problémy ale nastaly v Japonsku.
Japonci nám od začátku nevěřili, rovnou nám řekli, že jsme se zbláznili – jsou velice konzervativní
a trvali na ocelové konstrukci, dřevo chtěli jen jako doplněk. Nakonec jsme na to přistoupili a díky tomu jsme v říjnu 2023 získali stavební povolení dočasné stavby – temporary building permit. Ale pak přišel pan Soška jako zástupce investora a řekl, že si přece objednali dřevěnou stavbu. Všechno jsme mu vysvětlili, a když jsme se za měsíc vrátili do Japonska, získal proces pro povolení dřevostavby hrubé obrysy, a mohli jsme se vrátit k původní variantě. Všechny ostatní státy se tomu podřídily, snad nikdo nemá pavilon s dřevěnou konstrukcí. Pan Soška toho dosáhl díky tomu, že jednání probíhala na státní úrovni, na ministerstvech, a politici mu šli nakonec naproti. Nevěřil nám ani tým japonské architektonické kanceláře, tvrdili, že pracujeme s deskami, které nic nevydrží, u nich se z nich dělají bedny – ale většinou to byly námitky, které směřovaly k tomu, aby se mohli projektu vyhnout. Nakonec architekti vyměnili partnerskou kancelář v Japonsku (tzv. Architect of Record), našli jsme i nového statika – taky neměl zkušenosti s dřevěnými konstrukcemi, ale byl otevřený a snažil se pochopit, co mu říkám…“
Příprava stavby
Dřevo pro pavilon dodaly Lesy ČR, Vojenské lesy a statky ČR a Krkonošský národní park. Zpracováno bylo na pile ve Ždírci nad Doubravou.
Za dodávky 1000 m3 dřeva odpovídala generálnímu dodavateli stavby společnost A2 Timber. Finální výroba a zpracování CLT panelů probíhalo přímo na závodech Stora Enso a NOVATOP, v případě některých dílů a složité střešní konstrukce došlo k finalizaci, složení a rozložení ve výrobní hale A2 Timber ve Veřovicích u Frenštátu pod Radhoštěm, kde se některé kusy opatřily také spojovacími prvky, případně se natřely.
Konstrukční řešení
Objekt dosahuje v rámci EXPO areálu maximální možné výšky 17 m, půdorysně se dělí na 36 segmentů. Jednotlivé segmenty člení v nižších patrech kružnici, ve vyšších patrech plynule přecházejí do elipsy definující obálku a hmotu pavilonu. Autoři projektu kladli mimo jiné důraz na modularitu, prefabrikovatelnost a sofistikovanost konstrukce i samotné realizace. Jejich koncept tkvěl v principu efektivně sestavitelných segmentů.
Nosná konstrukce se skládá z laminovaných smrkových CLT panelů, které formují centrální soukruží auditoria s vloženými schodišti a výtahem. Jádro domu doplňují horizontálně kladené desky. Pomáhají tvarovat výstavní spirálu směrem ven a balkony multifunkčního sálu směrem dovnitř. Jednotlivé segmenty spirály mají mezi sebou vzájemný výškový posun vždy 85 mm. Základní nosný systém tedy tvoří kombinace CLT panelů složených z několika křížem lepených vrstev a ocelových ztužujících prvků namáhaných především v tahu. Konstrukce využívá princip spirály a zpevňuje ji zvláštní střecha.
„Pavilon je v Japonsku první budovou z CLT panelů svého typu a takto atypické geometrie, takže bylo třeba přesvědčit japonské úřady, že dřevo v podobě panelů je dostatečně pevné a silné, že odolá zemětřesení, tajfunům a dalším přírodním výzvám. I v Evropě máme seizmicky aktivní oblasti, takže normy jsou na tuto problematiku připraveny. Autoři projektu tedy potřebovali jen vstupní údaje, které by ve svých výpočtech zohlednili,“ vzpomíná Lukáš Krbec ze společnosti A2 Timber. Architekt Michal Gabaš dodává: „Japonci stále provádějí schvalovací výpočty pomocí excelové tabulky – náš dokument se softwarovým výpočtem nebyli ochotní přijmout a trvali na tom, že statické výpočty musíme dokládat ručně. Celé to bylo místy až absurdní – i pro povolení k výpočtu ploch pavilonu jsme museli dodat výkresy 1 : 100, kde jsme každé podlaží rozdělili na trojúhelníky, u nich pak byla zapsaná délka stran a tabulka s výpočtem plochy. Japonský úředník tak mohl kontrolovat jednotlivé plochy a výpočty aritmeticky pomocí matematických trojúhelníkových vět a a při kontrole si přeměřovat vzdálenosti na výkresu 1:100 pravítkem, a ověřovat si, že uvedené vzdálenosti na dílčích trojúhelnících opravdu sedí. I kdybychom vše mohli během chvíle vygenerovat na počítači, preferovali svou metodu, aby měli jistotu.“
Konstrukci lze jednoduše popsat jako ve středu dispozice umístěnou dvouplášťovou trubku o výšce zhruba 12 m, s průměrem vnějšího pláště 9,7 m a průměrem vnitřního pláště kolem 6,7 m. Středová trubková konstrukce je osazena do betonové vany. V úrovni desky nad suterénem stropu nad přízemím i střechou je uvnitř a vně konstrukce vodorovná výztuha. V prostoru mezikruží vodorovné výztuhy tvoří konstrukce schodiště, podest a mezipodest. Na obvod nosné kruhové konstrukce se pak v radiálním směru osadily nosníky, částečně konzolově vyložené a částečně podepřené sloupy po obvodě konstrukce respektující konečnou fasádní stopu. Nosnou konstrukci tvoří CLT sloupy a panely Sylva od společnosti Stora Enso, pro vnější spirálu byly využity materiály Novatop Systém.
„Na cestě k realizaci, a při celé realizaci obzvlášť, bylo několik okamžiků, kdy jsme si říkali ,tak tohle je konec, tohle nemá řešení, tímhle to končí.‘ Když ale máte dobrý tým, který je naladěný na hledání řešení, a ne na plakání nad překážkami, pak to jde. Jak se říká ,Cesta dlouhá tisíc mil začíná jediným krokem.‘ Je v tom víc pravdy, než se může zdát. Nakonec se nám tak podařilo překonat záludnosti námořní dopravy, parné klima přímořského léta, japonskou administrativu i byrokracii a v neposlední řadě celou řadu montážních oříšků. Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že chlapi z Veřovic, a vůbec z více koutů Česka, budou jednou v Japonsku stavět český národní pavilon, tak bych si o tom myslel své. Teď vím, že dokážeme přijmout i ty největší výzvy, a to kdekoliv na světě,“ popisuje zkušenost českého konstrukčního týmu Martin Novák, jednatel společnosti A2 Timber – divize Build a dřevostavby MC.
Masivní dřevěná konstrukce nad suterény z betonu
Základová konstrukce byla řešena jako bílá vana, vlastní založení se realizovalo na základové desce, po obvodě suterénního prostoru jsou betonové stěny. Do této konstrukce pak byla osazena dřevěná stěnová a sloupová konstrukce, kterou vymezuje výška suterénu. Její půdorysný tvar propisuje mezikruží horní stavby. Suterénní nosné prvky jsou zaklopeny dřevěným panelovým stropem, který podzemní část uzavírá. Hlavní svislá stěnová konstrukce je postavena na horní stranu tohoto stropu. Jedná se o vertikální dřevěné plošné dílce o výšce zhruba 11 m. Oba základní kruhy jsou vytvořeny z 36 segmentů, které se konstrukčně i pohledově propisují do celého objektu. Jednotlivé prvky volil tým společnosti A2 Timber tak, aby byla jednoduchá i jejich demontáž. Stavební díly konstrukce byly omezeny zejména ve svých rozměrech, limitní byl návrh rozměrů, který umožňuje rozměr přepravního kontejneru.
„Do vnitřního kruhu jsme nad přízemím vestavěli strop z dřevěných plošných dílů, který tvoří nosnou konstrukci auditoria. Konstrukčně ho lze popsat jako desku, která je podepřená po obvodu a má centrální hlavici podepřenou na čtyřech sloupech uprostřed objektu. Nad auditoriem je další strop, opět uspořádaný do kruhu vyplňujícího vnitřní mezikruží. Z hlediska struktury se jedná o vzpínadlovou desku podepřenou po obvodě nosnými stěnami na vnitřním kruhu. Strop opět tvoří plošné dřevěné panelové dílce. Na vytvořený tuhý vnitřní tubus je osazena konstrukce chodbové spirály. Základní desková konstrukce tedy tvoří spirálu stoupající kolem celého objektu. Podepřena je nosníky vedenými po radiále od obvodu do centra konstrukce. Délka nosníku a šířka chodbové spirály je definována stopou fasády i vnějším obvodem hlavní nosné konstrukce. Na vnějším fasádním obvodě jsou osazeny ocelové sloupy, které podpírají spirálové nosníky umístěné na 37 radiálách respektujících 36 segmentů základního kruhu. Mezi tyto nosníky je pak osazena dutá stropní deska. Ta je volena s ohledem na korekci hmotnosti pro dodržení podmínky omezení hmotnosti konstrukce,“ říká Ing. Krbec a dodává: „Uvnitř auditoria jsou balkony hlediště ve formě konzoly. Její konstrukci tvoří jednoduchá deska, která je momentově fixovaná na nosnou stěnu. Z geometrického hlediska se jedná o prvek, který prochází přes tři segmenty. S ohledem na převládající směr namáhání, tedy ohyb na horní straně prvku, je CLT deska uspořádaná tak, že horní dvě vrstvy jdou rovnoběžně se směrem namáhání. Závěrečným prvkem konstrukce je pak prostor v posledním patře. Na základní nosnou konstrukci je v požadované výseči radiálně umístěno schéma příčných rámů, zaklopených CLT panely.“
Dům, který musí odolat tajfunu
„Spolupráce na realizaci projektu pro nás představovala nejen technickou výzvu, ale také cennou profesní zkušenost při tvorbě unikátní dřevostavby na území Japonska.
Klíčovou část nosné konstrukce ikonické spirály, která se v délce 349 m obtáčí kolem celé expozice, tvoří dřevěné elementy NOVATOP. Jejich výrobě předcházela několikaměsíční precizní příprava, která vyústila v dodávku 155 unikátních elementů o celkovém objemu 114,3 m³ dřeva. Každý z nich je geometricky složitý a originální, což vyžadovalo stovky hodin projekční a řemeslné práce. Výsledkem je konstrukce, jejíž díly na stavbě zapadly s přesností stavebnice Lego. Dřevo všech elementů zůstalo po celém obvodu spirály pohledově přiznané a provází návštěvníky po celé jejich cestě expozicí,“ říká Ing. Jiří Oslizlo, předseda představenstva společnosti AGROP NOVA, a dodává: „Největší technickou výzvu představoval schodovitý element uložený na částečně vykonzolovaných sedmimetrových prvcích, jehož vzdálenost od nosného jádra konstrukce je skutečně impozantní. Návrh musel zohlednit požadavky na příčnou tuhost, statiku, montáž i přepravu v kontejneru. Náročnou součástí projektu byla také logistika – doprava probíhala po dobu dvou měsíců a vzhledem k napjatému harmonogramu byly některé elementy expedovány prakticky ihned z výroby.“
U fasády se s ohledem na subtilnost konstrukce použila pro sloupky ocel: „Aby nedošlo k situaci, kdy by vlivem namáhání konstrukce po dobu jejího používání došlo k deformacím spojovacích prostředků, které by následně ztížily demontáž, použili jsme u základních detailů princip spojovacího elementu na konci dílu – tedy okování a šroubování prvků přes ocelový spojovací prvek. Přímé vrutování dřevo/dřevo jsme omezili na minimum. Museli jsme se ale také vypořádat s klimatickým zatížením, které bylo dané působením tajfunu proudícím ze strany moře. Standardní působení větru je 36 m/s, v tomto extrémním případě vystoupá na hodnotu 60 m/s. Jako statik jsem vypočetl namáhání větrem složitého tvaru konstrukce pomocí virtuálního větrného tunelu,“ vzpomíná Ing. Krbec.
Pro chování konstrukce při účinku zemětřesení japonský autorizační úřad stanovil postup pomocí náhradní vodorovné síly. Byla spočtena na základě koeficientu zohledňujícího výšku budovy,
její tvar, materiálové řešení a dobu používání. Veškeré koeficienty byly rovněž definovány japonským certifikačním úřadem. V systému japonských norem jsou tyto hodnoty vedeny pro běžné budovy. U objektů typu výstavních pavilonů se podmínky výpočtu definují na základě konzultace s certifikačním úřadem. Z tohoto důvodu byl i konstrukční FEM model prověřen na účinky náhradní vodorovné síly.
Laboratorní testy
Protože dřevěná konstrukce tvoří hlavní nosný systém pavilonu, trvali Japonci na laboratorních testech. Konstrukční spoje CLT panelů tedy ještě ověřovali odborníci z výzkumného týmu Konstrukčního inženýrství ČVUT UCEEB. Nejprve testovali svislé spoje stěnových panelů; spojují je ocelové plechy vložené do zářezů v panelech a vruty. Vzorek se skládal ze tří kusů panelů a byl uchycen tak, aby nedocházelo k jeho natáčení během zkoušky. Střední panel byl zatěžován svislou silou, měřily se vzájemné posuny panelů a aplikovaná síla.
Druhým vzorkem byl momentový spoj svislé stěny a konzoly, u něhož jsme se snažili zjistit jeho únosnost a rotační tuhost. Stěnový panel byl přichycen k tuhé konstrukci tak, aby se nemohl natáčet ani poklesnout ve svislém směru. K měření jsme použili 12 snímačů posunu a jeden inklinometr. Vedle síly aplikované na konci konzoly jsme snímali také natočení a posun konzoly. Souběžně jsme sledovali i natočení a posun svislé stěny. Výsledky zkoušek v obou případech odpovídaly předpokladům statiků a potvrdily funkčnost spojů.
Skleněná fasáda
Skleněnou fasádu tvoří panely hliníkových rámů, na které jsou strukturálně lepeny laminované tabule zasklení. Každý panel je vzhledem k tvaru domu unikátní. Umělecký dekor fasády byl vytvořen dvojitým pískováním a vnější strukturální válcovanou vrstvou. Výsledný motiv zdánlivě nahodilých vertikálních proužků fraktálně člení geometrii domu na menší segmenty a vzniká tak unikátní hra světla a stínu v interiérech. Pohled z objektu ven je zastřený, návštěvník vnímá jen zdánlivé obrysy okolí. Stejný efekt působí na kolemjdoucí venku – vnímají matné obrysy lidí proudících v pavilonu po spirále vzhůru. „Kromě estetické funkce má sklo na fasádě také roli ochrannou, což je zásadní zejména v případě zemětřesení a tajfunu. Fasádní systém plní i zábradelní funkci, tedy musí odolat tlaku návštěvníků v případě evakuace a možnému davu v okolí únikových východů. Sklo muselo být laminované a kalené, což omezilo výběr technologií dekoru. Řešili jsme i kotvení. Je to vlastně unikátní systém přímo pro tuto stavbu – kdyby přišlo zemětřesení a celá fasáda se kývala, nemělo by to systém poškodit. Sklo je strukturované, s válcovanou texturou a pískovaným povrchem. Z dálky tak naše stavba působí jako skleněný křišťál na břehu zálivu,“ upřesňuje architekt Tomáš Beránek.
Architektura pavilonu
Světová výstava EXPO v Ósace potrvá do 13. října 2025. Byl pro ni vytvořen umělý ostrov Yumeshima, hlavní část výstaviště obepíná dřevěný prstenec od japonského architekta Sou Fujimota. Česká republika se jako samostatný stát účastní výstavy EXPO pošesté. Funkci generálního komisaře zastává Ondřej Soška. Jeho kancelář vyhlásila v prosinci 2022 architektonickou soutěž, odborná porota pak vybrala vítězný návrh ve tvaru skleněné spirály. Jeho autory jsou Michal Gabaš, Tomáš Beránek a Nikoleta Slováková ze studia Apropos Architects ve spolupráci s Terezou Šváchovou.
„Architektura pavilonu měla být nástrojem k dosažení formy vitality – pohybem návštěvníka dochází k formování jeho fyzické vitality, zatímco okolní umělecká instalace, vedoucí k zamyšlení utváří vitalitu duševní,“ uvádí architekt Tomáš Beránek. Jeho kolega Michal Gabaš dodává: „Stavbu jsme navrhli z dřevěných CLT panelů. I pro Japonsko to byl velký krok kupředu. Ze dřeva tam jsou běžné jen nižší budovy, případně mají dřevěný vzhled, ale jejich konstrukce je ocelová nebo betonová. Tradici větších dřevostaveb Japonsko opustilo v reakci na druhou světovou válku a na požáry, které způsobilo spojenecké bombardování. Stála tak před námi výzva přimět Japonce k tomu, aby akceptovali celodřevěnou vícepodlažní stavbu v seizmicky aktivní oblasti s vysokými požadavky na požární bezpečnost a aby takováto stavba získala stavební povolení v extrémně krátké době. Nakonec se nám to podařilo s pomocí místních architektů a také díky Kanceláři generálního komisaře Expo Ondřeje Sošky, která diplomaticky jednala s úřady a přesvědčovala je, že Expo je skvělou příležitostí ukázat něco nového.“
Hmota domu se směrem vzhůru vyklání nad svou půdorysnou stopu a graduje. „Soustředná spirála se obtáčí kolem auditoria, její šířka se pohybuje od 1,8 do 7 m. Ve výšce 12 m ústí rampa na vyhlídkovou terasu. Zážitkem je nejen výhled na celý areál a na moře, ale i průhled proskleným světlíkem dolů směrem do auditoria. Prostorový koncept domu je tak naprosto čitelný,“ upřesňuje Michal Gabaš.
K cestě směrem dolů slouží dvě schodiště vetknutá do dutiny zdvojených stěn válce, ústí v parteru. Jedno z nich je určeno pro návštěvníky, druhé je služební. Centrální tubus auditoria slouží jako multifunkční sál. Jeho prostor s vnitřním průměrem 15,5 m se tyčí do výšky 12 m, koncipován byl jako tzv. black box. Rampa se sedadly v auditoriu kopíruje obvod návštěvnické cesty, přičemž hlediště a galerie jsou na několika místech propojeny. Díky tomu lze tyto prostory oddělit nebo spojit podle aktuálních potřeb.
Technické zázemí je soustředěno do podzemního patra, které zahrnuje téměř celou plochu vytyčeného pozemku.
„Pro nás byl projekt významný z několika důvodů, jedním z nich byla samotná destinace – japonský trh je specifický svým vztahem ke dřevu a dlouhodobě patří k našim největším trhům pro produkty řezivo a lepený konstrukční hranol. Trh, kde je ale zároveň obtížné navazovat na chybějící dlouhodobé zkušenosti s použitím moderních stavebních CLT prvků a řešení,“ popisuje svou zkušenost s projektem českého pavilonu Pavel Dufek, manažer prodeje společnosti Stora Enso pro Českou a Slovenskou republiku.
Z výrobního závodu v Ždírci nad Doubravou bylo do Japonska odesláno 800 m³ na milimetr přesně opracovaných CLT panelů. Pavel Dufek k tomu dále říká: „Celý proces vyžadoval nejen technické dovednosti a precizní práci našich zaměstnanců, ale také skvělou organizační a logistickou součinnost. Vzhledem k velké vzdálenosti mezi Ždírcem nad Doubravou a Ósakou totiž musel být každý kus dřeva zpracován a vyexpedován tak, aby dorazil na místo určení včas a byl bez jakýchkoliv komplikací zabudován.“
-red-
Výkresy a vizualizace: Apropos Architects
Foto: Ing. Lukáš Krbec (z výstavby), BoysPlayNice, Apropos Architects
Veškeré informace o účasti Česka na EXPO 2025 najdete na: https://expo2025czechia.com/.
Vyšlo v časopise Materiály pro stavbu 3/2025.
Nejnovější komentáře