Aliance Šance pro budovy vítá, že se Evropská komise (Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele, DG JUST) rozhodla v Česku realizovat informační kampaň, která má pomoci nízkopříjmovým domácnostem se vypořádat s problémem energetické chudoby. Je však podle jejího názoru strategicky špatně zaměřena a není koordinována s českými ministerstvy.
Energetickou chudobou je podle Energetického regulačního úřadu ohroženo přibližně 20 % místní populace [1]. Zároveň zhruba 60 % z více než 13 miliard korun, které ročně stát vydá na dávkách podporu bydlení, je tvořeno náklady na energie [2].
Leitmotivem nové kampaně ale bohužel jsou především běžná doporučení na drobné změny chování v domácnosti typu „odsuňte nábytek od topení, nastavte termostat na 21 °C, perte na 30 °C a přejděte na úsporná svítidla“. Ta jsou sice důležitá, často se však vyskytují v letácích ekologických organizací, energetických firem a na stránkách lifestylových časopisů. A při vší snaze jimi lze uspořit maximálně 20 % nákladů na energie, často však pouze krátkodobě.
„Energetická chudoba je v Česku problémem, který souvisí mimo jiné s neudržovaným fondem budov. Větší a dlouhodobé úspory mohou přinést alespoň dílčí energeticky úsporné renovace budov, které je možné podpořit například z dotačního programu Nová Zelená úsporám. Rozsah nejnižší potřebné investice již není nijak závratný. Na přípravu projektu je navíc možné získat 50% podporu z programu Úspory energie s rozumem,” vysvětluje Petr Holub, ředitel Šance pro budovy. Doporučení na investice do zmíněných renovací budov, které představuje například zateplení stěn, výměna oken či instalace účinného zdroje tepla však kampaň zmiňuje pouze v druhém sledu. Přitom jimi lze uspořit energii dlouhodobě a trvale, podle rozsahu opatření od 20 až do 80 % spotřeby.
„Chápeme, že pro nejnižší příjmovou skupinu je problematické dosáhnout i na nejnižší požadavky dotačních programů. Aktuálně však Ministerstvo práce a sociálních věcí rozdá ročně přes 13 miliard korun na příspěvcích a doplatcích na bydlení. Místo toho by přitom stát mohl sociálně slabým zajistit možnost bydlet v energeticky úsporných, a tedy nízkonákladových domech.“ Lze uvažovat o podpoře výstavby najemních bytů, nebo pomoci s financováním úspor energie v rodinném domě nad rámec doposud dostupné podpory s následným odebráním dávek. Že pouhé každoroční krytí provozních nákladů za energie problém energetické chudoby dlouhodobě neřeší, potvrdily i závěry nedávného šetření Národního kontrolního úřadu [3]. Výdaje na ně rostou, stejně tak ale počet příjemců.
Stávající programy podpory pro energeticky úsporné renovace
Majitelé rodinných domů mohou zažádat o dotaci z programu Nová Zelená úsporám či kotlíkovou dotaci, obě spadají pod Ministerstvo životního prostředí a jsou administrovany Státním fondem životního prostředí.
V rámci uvedených programů je možné získat příspěvek na energeticky úsporné renovace (např. zateplení, výměnu oken), dále příspěvek na výměnu kotlů a využití obnovitelných zdrojů energie (např. solární kolektory či fotovoltaické panely), a to kombinovaně i přes 50 % celkové investice.
Není třeba se bát rozsahu renovace, program podporuje také dílčí opatření s investicemi v řádu desítek tisíc korun (například zateplení jedné stěny s výměnou oken). Administrativně se program také od svého začátku výrazně zjednodušil.
Na přípravu projektů úspor enerige lze navíc získat 50% dotaci z programu Úspory energie s rozumem pod Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Obyvatelé bytových domů mimo Prahu mohou doporučit vedení družstev či výborům společenství vlastníků zažádat o dotaci na energeticky úsporné renovace z Integrovaného regionálního operačního programu řízeného Ministerstvem pro místní rozvoj a spravovaného Centrem pro regionální rozvoj. Lze zde získat až 40 % dotaci z celkové investice.
tisková zpráa Aliance pro budovy
Zdroje:
1) článek ERÚ
2) Události ČT, 22. 2. 2016, bývalá ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová upozornila na fakt, že „60 % dávek na bydlení je tvořeno náklady na energie. To znamená, že my jako stát prostřednictvím dávek financujeme energetické společnosti.“
3) Dokument Závěry NKÚ
