Počet nově dokončených dřevostaveb v Česku loni meziročně vzrostl o sedm až deset procent. V rozhovoru s ČTK to uvedl předseda Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Vratislav Blaha. Jde zatím o odhad, oficiální statistické údaje ještě nejsou k dispozici.
V roce 2016 jich bylo dokončeno 2013, meziročně o 12 procent více. Podíl na všech dokončených rodinných domech se zvýšil o procentní bod na 14,4 procenta. Nejvíce dřevostaveb podle Blahy připadá na Prahu a Středočeský kraj. K výrobě se používá hlavně smrkové dřevo.
V roce 1998, odkdy ADMD spolu s Českým statistickým úřadem počet dřevostaveb eviduje, jich bylo v Česku postaveno 123. Jejich podíl na dokončených rodinných domech činil 1,5 procenta. V roce 2016 už byl počet tedy více než 16krát vyšší. „Potěšující je taky dynamika růstu počtu dokončených dřevostaveb, která meziročně dosahuje přes 12 procent, zatímco u domů postavených tradičními technologiemi je to pouze kolem čtyř procent,“ řekl Blaha.
Trend dokončených dřevostaveb je podle něj trvale rostoucí. „Jejich úspěch má více důvodů. Jedním z nich je změna myšlení a postojů zákazníků. Skepse široké veřejnosti k této technologii z 90. let minulého století, která byla způsobena hlavně neznalostí dřevostaveb a konzervativním myšlením investorů, už je minulostí,“ doplnil Blaha.
Mezi hlavní výhody dřevostaveb podle něj patří kvalita, tepelně izolační vlastnosti, rychlost výstavby a příznivý poměr ceny a kvality. „Dřevostavby jsou většinou vyráběny v moderních krytých halách bez negativních povětrnostních vlivů. Téměř všechny se dnes již staví v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu. A průměrná doba výstavby při stavbě domu na klíč je zhruba pět až šest týdnů od dokončení základové desky,“ doplnil Blaha.
Za nevýhodu označil nízkou tepelněakumulační vlastnost oproti zděnému domu. „Ale u moderních dřevostaveb se není třeba obávat, že dům shoří. Konstrukce jsou certifikované na požární odolnost,“ dodal.
Ceny dřevostaveb označil za srovnatelné se zděnými domy. Průměrná cena dřevostavby na klíč loni byla 2,96 miliónu korun bez DPH, nedokončené stavby byly zhruba o 40 procent levnější. Meziroční nárůst cen dřevostaveb byl kolem dvou procent. Domů na klíč byla postavena většina, téměř tři čtvrtiny. Poměr mezi jednopodlažními a dvoupodlažními domy se v roce 2017 změnil ve prospěch domů typu bungalov, kterých bylo postaveno 61 procent, zatímco dvoupodlažních domů bylo 39 procent, uvedl dále Blaha.
Podle něj jsou dřevostavby v drtivé většiny využívány u rodinných domů. „Ale bytové domy, mateřské školy a stavby občanské vybavenosti se u nás začínají také stavět více. V roce 2015 jich bylo 40, o rok později 53,“ řekl dále předseda asociace. Nejvíce jsou podle něj dřevostavby zastoupeny v Praze a Středočeském kraji, kde je jich dohromady téměř polovina z celkového počtu. Dále je to severní a jižní Morava.
V České republice je výška dřevostavby zákonem limitována 12 metry. „Je to z požárních důvodů. V zahraničí je to více. Snažíme se v Česku upravit předpisy, abychom mohli stavět domy vyšší,“ sdělil Blaha. Například v Austrálii je maximální povolená výška 25 metrů.
Konstrukce dřevostaveb je podle Blahy nejčastěji z takzvaných KVH hranolů. „To je smrkové dřevo lepené z několika lamel, aby se nedeformovalo. Je vysušené na 14 procent vlhkosti. Sušením jsou eliminovány případné zárodky škůdců, plísní a hub,“ doplnil Blaha. Největšími výrobci v Česku jsou podle něj RD Rýmařov, HAAS Fertigbau Chanovice a Atrium Horažďovice.
Z osmi evropských zemí, ze kterých jsou údaje o dokončených dřevostavbách z roku 2016 k dispozici, mělo největší podíl Švédsko, 90 procent. V Rakousku to byla necelá třetina, absolutní počet byl v porovnání s ČR asi třikrát vyšší. V Německu to bylo 18 procent, na Slovensku deset procent. Nejméně v Bulharsku, pouze 3,5 procenta. Jde o podíl dřevostaveb na celkovém počtu dokončených rodinných domů.
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře