Při objednávce betonu se rozhoduje nejen o nákupu samotného materiálu a jeho dopravě na stavbu, ale také o způsobu jeho ukládání do konstrukce. Přímo z mixu se ukládá asi 60 % betonu, pomocí čerpadel průměrně 39 %, zbývající procento připadá na tzv. bádie, což jsou trychtýřovité nádoby zavěšené na jeřábu. V Praze je poměr ukládání pomocí čerpadel vyšší, činí až 60 %.
Aby se dal beton čerpat, musí mít vhodnou skladbu. O návrh správné skladby čerpatelných betonů se stará technolog betonárny. Vhodný stroj – čerpadlo – pak na základě požadavku betonárny zajistí dispečer čerpadel. Ten zohlední potřebnou vzdálenost čerpání, požadovaný hodinový výkon a pošle na stavbu ten správný prostředek pro čerpání.
Podrobnosti k čerpatelnosti betonu lze najít na portálu www.transportbeton.cz, konkrétně zde.
Typy čerpadel
Čerpání betonu se provádí za pomoci mobilních i stabilních čerpadel, automixů s čerpadlem na nástavbě (tzv. pumpomixů) a betonovacích věží (velké stavby). Největší mobilní čerpadlo v České republice má délku ramene 58 m, běžně se používají čerpadla s délkou ramene od 17 m. Tento údaj představuje možnou vzdálenost čerpadla od konstrukce neboli délku výložníku, zkrátka délku ramene čerpadla s trubkou.
K tomuto rameni lze připojovat další hadice. Ty však leží na konstrukci a manipulace s nimi dobu ukládání betonu do konstrukce značně prodlužuje. Malá přívěsná čerpadla lze použít pro beton s kamenivem do 16 mm, avšak tato čerpadla nejsou vhodná např. pro drátkobetony z důvodu rizika ucpání.
Nabídku čerpadel „Rozměrovou tabulku čerpadel skupiny Českomoravský beton“ si lze stáhnout zde. Interaktivní přehled čerpadel mohou zájemci najít zde. |
Tloušťka použitých hadic závisí nejen na receptuře betonu, ale také na způsobu manipulace s nimi. Standardně se používá průměr 125 mm, v případě ruční manipulace s hadicemi se používá průměr 100 nebo 65 mm. Při použití užších průměrů hadic betonárna navrhuje úpravu receptury na drobnější kamenivo.
Zbytky betonu při čerpání
Při čerpání betonu se nevyhneme zbytkům, které zůstávají v trubkách a hadicích po ukončení betonáže. Čím delší je trasa čerpání a čím větší je jejich průřez, tím větší bude zbytek (při 100m potrubí o průměru 125 mm jde o 1,3 m³ betonu!). Eliminaci zbytků lze řešit několika způsoby: buď navýšením objednávky o toto množství betonu, anebo vytlačením zbytkového betonu vzduchem (u velkých staveb), případně se beton z potrubí stáhne do násypky. Odtud je možné jej vysypat na podložku a do konstrukce umístit ručně. Obdobně existuje i tzv. najížděcí beton. Ten je řidší s ohledem na zbytky betonu v trubkách po předchozím čerpání. Tyto usazeniny silně absorbují vodu z nového betonu a mohou způsobit ucpání trubek. Jako alternativa „najížděcího betonu“ se používá proplachování ve vodě rozpustným přípravkem Adiment. Najížděcí beton nebo rozpustný přípravek nesmí být v žádném případě uložen do konstrukce, protože by znehodnotil vlastnosti betonu, který do konstrukce patří. Takovýto beton nebo prostředek je třeba na začátku separovat (odlitím do bádie apod.) a odeslat jej k ekologické likvidaci (například recyklace na betonárně).
Více o čerpání betonu na www.transportbeton.cz.
podle podkladů společnosti Českomoravský beton
Předchozí díly:
Jak na beton aneb Průvodce betonářskou kuchyní 1 – výběr a základy
Jak na beton aneb Průvodce betonářskou kuchyní 2 – příprava stavby před betonáží základové desky
Jak na beton aneb Průvodce betonářskou kuchyní 3 – doprava jako součást objednávky betonu
Následující díl:
Jak na beton aneb Průvodce betonářskou kuchyní 5 – objednávka a nákup betonu