V Kvildě otevřou Česko-německé kulturní centrum

Výstupem z pobytů umělců budou nejrůznější kulturní akce, jako jsou výstavy, koncerty, či divadelní představení, které obohatí život místních i návštěvníků Šumavy, řekl ČTK starosta nejvýše položené obce v Česku Václav Vostradovský.

V roce 2008 vznikla idea vytvořit na Šumavě místo, kde by se mohli setkávat čeští a němečtí umělci. Iniciátoři pak pro tento projekt hledali vhodnou lokalitu. Na Kvildě se jejich myšlenka setkala se živou odezvou a obec nabídla objekt bývalého penzionu. Následně vzniklo občanské sdružení Centrum umění Kvilda, které do projektu zapojilo německého partnera (Kunstverein GRAZ z Regensburgu) a se svým projektem uspělo v Programu příhraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013, popsal starosta vznik nového místa setkávání.

Šumava je podle něj oblastí, kde se odnepaměti prolínaly dvě kultury – česká a německá. Většinu času šlo o bezproblémové soužití, v určitých obdobích převládaly nacionální vášně. Po druhé světové válce byla mezi oba národy hranice, která je oddělila. Teprve v posledních dvaceti letech začal proces opětovného sbližování souběžně s tím, jak se do centrální části Šumavy, která tvořila nárazníkové pásmo, opětovně začal vracet přirozený život. Mezinárodní kulturní výměna a spolupráce je jedinečnou příležitostí, jak tento proces posílit, míní starosta.

Centrum kultury je podle předsedy občanského sdružení Centrum umění Petra Koláře multifunkčním prostorem. Ve staré zrekonstruované budově vznikl společenský sál pro pořádání komorních přednášek a koncertů, ve druhém patře pak pracovny a zkušebny a v podkroví ubytování se 14 lůžky. V dřevěné přístavbě bude umělcům a návštěvníkům sloužit větší sál, technické a sociální zázemí a grafická dílna. Centrum vzniklo nákladem 24 miliónů korun.

Kvilda patří k významným turistickým střediskům Šumavy. Leží uprostřed národního parku v nadmořské výšce 1065 metrů, od čehož se odvíjí poměrně drsné klima. Na jejím katastru pramení Vltava. Obec vznikla v 15. století u Zlaté solné stezky. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 z ní odešlo české obyvatelstvo, po druhé světové válce německé. Dnes v něm trvale bydlí necelé dvě stovky obyvatel.