Výkon českého stavebnictví byl na konci prvního čtvrtletí letošního roku z 28 zemí Evropské unie čtvrtý nejhorší. Vyplývá to z kalendářně očištěných údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví od začátku roku do konce března meziročně kleslo o 2,2 procenta. V zemích Evropské unie stavebnictví v souhrnu vzrostlo o 2,6 procenta.
Nejvíce stavebnictví vzrostlo v Maďarsku, téměř o čtvrtinu. Následovaly Irsko (o 21,2 procenta) a Estonsko (o 20,4 procenta). Irsko si udrželo pozici z konce loňského roku, Maďarsko bylo tehdy poslední. České stavebnictví si v porovnání s koncem prosince 2016 o čtyři místa pohoršilo.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše se není čemu divit, protože první čtvrtletí kopírovalo propad z loňského roku. „Inženýrské stavitelství, jehož nejpodstatnější součástí je dopravní infrastruktura, bylo na nižší úrovni než v krizových letech. Varující a silně znepokojivý je objem nově vypsaných veřejných zakázek, který je oproti loňskému roku o třetinu nižší. Dosavadní vývoj českého stavebnictví nevytváří předpoklady pro to, aby se v porovnání s ostatními zeměmi unie umístilo v horní části. Obávám se, že propad může pokračovat,“ sdělil Matyáš ČTK.
Za Českem byly na konci března už pouze Španělsko, kde stavebnictví pokleslo o 3,6 procenta, Lucembursko (pokles o 7,4 procenta) a Slovensko (minus 7,9 procenta).
Na konci loňského roku patřilo devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávali peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví jim v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci března byly v nejhorší desítce už pouze čtyři země východního bloku.
Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU na konci 1. čtvrtletí
|
Země |
Index (v procentech) |
|
Maďarsko |
24,6 |
|
Irsko |
21,2 |
|
Estonsko |
20,4 |
|
Slovinsko |
20,1 |
|
Kypr |
17,9 |
|
Malta |
16,1 |
|
Švédsko |
15,0 |
|
Finsko |
9,8 |
|
Řecko |
8,6 |
|
Lotyšsko |
8,4 |
|
Litva |
7,1 |
|
Nizozemsko |
7,0 |
|
Chorvatsko |
3,6 |
|
Velká Británie |
3,0 |
|
Francie |
2,9 |
|
Polsko |
2,9 |
|
Portugalsko |
2,6 |
|
Německo |
2,6 |
|
Rakousko |
2,4 |
|
Dánsko |
1,8 |
|
Rumunsko |
0,7 |
|
Itálie |
0 |
|
Bulharsko |
–0,6 |
|
Belgie |
–2,1 |
|
Česko |
–2,2 |
|
Španělsko |
–3,6 |
|
Lucembursko |
–7,4 |
|
Slovensko |
–7,9 |
Zdroj: Eurostat
Pozn.: U Kypru jsou poslední dostupné údaje z konce roku 2016
zpráva ČTK
