Dne 25. 3. 2017 proběhlo vyhlášení XIII. ročníku Ceny Inženýrské komory. Slavnostní ceremoniál byl součástí Shromáždění delegátů ČKAIT v hotelu Pyramida v Praze 6. Prostřednictvím Ceny Inženýrské komory ČKAIT veřejně oceňuje práci autorizovaných inženýrů a techniků z celé republiky a zároveň inspiruje začínající inženýry a techniky nebo studující na technických školách k podobným unikátním dílům, inženýrským návrhům ve všech autorizačních oborech a specializacích.
Představenstvo ČKAIT dne 16. 2. 2017 schválilo na svém zasedání tři inženýrské návrhy na Cenu Inženýrské komory za rok 2016, které na jednání představenstva předložila komise v čele s Ing. Pavlem Pejchalem, CSc. Dalšími členy komise jsou prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., Ing. Svatava Henková, CSc.; Ing. Jindřich Pater, prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., rektor VUT v Brně; a Ing. Pavel Štěpán, prezident ČSSI. Celkem bylo podáno 8 přihlášek. Cena ČKAIT veřejnosti 2016 nebyla udělena.
CENY INŽENÝRSKÉ KOMORY
Ing. Tomáš Mikuláštík, Commodum, spol. s r. o., Ing. Ondřej Balážik, Atelier B3, spol. s r. o., za Rozhlednu Kelčský Javorník
Na nejvyšším vrcholu Hostýnských hor v nadmořské výšce 865 m. n. m. byla v roce 2015 postavena rozhledna Kelčský Javorník. Jedná se o nekomerčně zaměřenou stavbu, prioritně zacílenou na ryzí turistiku. Předností je jedinečnost konstrukce, kdy je návštěvník téměř nepřetržitě v kontaktu s okolní přírodou.
Stavbu tvoří ocelová konstrukce s centrálním stožárem a vřetenovým schodištěm opláštěná 12 prohnutými lamelami z modřínového dřeva. Půdorys rozhledny připomíná hodinový číselník. Schodiště je tvořeno 156 schody, segmentované podesty ze žárově pozinkovaných profilů spojují centrální sloup s dřevěnými lamelami. Každá z 11 vyhlídek je umístěna v pravidelné vzdálenosti od předcházející, poslední dvanáctá kruhová vyhlídková plošina je umístěna ve výšce třiceti metrů. Tyče s hromosvodem a zábradlí se zákresem panoramatu může být využita jako jednoduché sluneční hodiny. Rozhledna je vybavena denním a nočním leteckým překážkovým značením. Zdrojem elektrické energie jsou solární články instalované v horní části rozhledny.
Na stavbu bylo použito 22 tun žárově zinkované oceli a 22 tun modřínového dřeva. Montáž konstrukce rozhledny trvala 6 týdnů, stavělo se bez lešení, jen za pomoci jeřábu a montážních plošin.
Dipl. tech. Alice Netrvalová, Alena Vochová, Ing. arch. Pavel Kocych, VPÚ Deco Plzeň, a. s., za Plzeň – Culture Station – přestavba stávající nádražní budovy na multifunkční kulturní zařízení
Cílem přestavby celé budovy bylo zachování dobového rázu a hmotového uspořádání stávající secesně novorenesanční nádražní budovy z roku 1904 a zároveň její proměna na multifunkční kulturní zařízení. Byly striktně odděleny původní historické prvky stavby od nových použitých technologií. Nové moderní prvky a materiály byly ponechány přiznané. Dispoziční návrh je kompromisem mezi dochovaným historickým stavem a ideálním novým provozním uspořádáním.
Stavba je hmotově a dispozičně členěna do tří částí. Na východní straně budovy je dominantou vstupní secesní hala. Zde byl kladen důraz na zachování původních historických secesních prvků. Střední trakt slouží nově pro divadelní, koncertní a výstavní účely. Za tímto účelem byly ve středové části stavby vybourány veškeré stávající vnitřní stěny a stropní konstrukce až po konstrukci krovu. Pro provedení této náročné operace byla Ing. Postřihačem navržena vestavba nového železobetonového skeletu, vč. statického zajištění stávajícího vázaného krovu bez středové podpory vazného trámu.
Toto řešení umožnilo vytvořit divadelní sál potřebné velikosti a variability. Západní část je využita jako technické a provozní zázemí budovy. S relativně nízkými rozpočtovými náklady a velmi krátké době realizace (8 měsíců) vzniklo kvalitní dílo, které bude přispívat k rozvoji uměleckého a kulturního života města Plzně. V současné době budovu provozuje společnost Johan, která jí vdechla novou náplň a inspiraci.
Ing. Aleš Marek, Ing. arch. Petr Okleštěk, Ing. Ivan Hodek, AED project, a. s., za Obnovu kláštera premonstrátů Teplá
Zanedbané a chátrající barokní stavby kláštera premonstrátů v Teplé stavitele Kryštofa Dietzenhofera z počátku 18. století byly obnoveny pro účely plnící jednak vlastní původní funkci kláštera, jednak novou funkci kulturně vzdělávacího centra – Hroznatovy akademie s širokou škálou působnosti. Pro ni je využito několik výtvarných sálů, které vznikly v suterénu budovy, i studovny a pracovny v prvním patře. Centrum disponuje perfektně vybavenou keramickou dílnou, grafickou pracovnou, menším divadelním sálem, či nahrávacím studiem. V barokních skladovacích prostorách jsou v expozici prezentovány výsledky pětileté práce archeologů.
Klíčovým problémem obnovy bylo klimatické a statické zajištění stavby. Barokní štolový systém, který dříve spojoval funkci kanalizační s odvodňovací, byl důkladně prozkoumán a nově využit k provětrání dutin pod povrchem podlah. Pro stabilizaci vnitřního klimatu byl instalován soubor tepelných čerpadel systémů země voda a vzduch voda.
Obnova spočívala v opravě veškerých povrchů konstrukcí od střechy a fasád přes podlahové konstrukce a omítky. Vnitřní omítky byly podrobeny rozsáhlému restaurátorskému zásahu včetně nástěnných maleb z klášterní jídelny a prelatury – vesměs díla Maura Fuchse z Tirschenreuthu ze začátku 19. století.
Ceny Inženýrské komory včetně finančního ohodnocení předávali Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT, Ing. Jindřich Pater, místopředseda ČKAIT a Ing. Pavel Pejchal, CSc., předseda komise. Současně s vyhodnocením XIII. ročníku soutěže byl na Shromáždění delegátů ČKAIT vyhlášen XIV. ročník Ceny Inženýrské komory 2017. Přihlášky, podrobné informace a podmínky soutěže jsou k dispozici v oblastních kancelářích ČKAIT, kde jsou autorizovaní inženýři registrováni, a na oficiálních stránkách Komory – www.ckait.cz.
tisková zpráva
