Paradoxně lepší rok než 2014 si platforma průmyslového dědictví Industriální stopy pro bilanci celého oboru vybrat nemohla: právě letos už navždy stačilo zmizet z povrchu několik cenných objektů, které vykazovaly nespornou hodnotu – po stránce svého „příběhu“, průmyslové architektury nebo často i vybavení. Likvidace industriálních staveb se týká celé České republiky. A její kulminace v roce, kdy aktivity směřující k záchraně nenávratných hodnot,„slaví“ 25 let své existence, je křiklavá.
I na tuto skutečnost, stejně jako pozitivní příklady nebo snahu chránit budovy s poutavou průmyslovou minulostí nebo výlučnou industriální architekturou zákonem, upozorní mezinárodní konference Industriální stopy / čtvrt století poté. Proběhne v pátek 29. srpna 2014 v multifunkčním prostoru Gong v Dolní oblasti VÍTKOVICE. Účast přislíbila řada předních odborníků i zástupců ministerstev – například resortů kultury, pro místní rozvoj nebo obchodu a průmyslu.
„Nechceme na konferenci opakovat již stokrát vyřčené. Zaměříme se na pojmenování skutečných příčin nynějšího tristního stavu a možných cest řešení. Nevyhneme se ani počátkům zániku mnohých cenných staveb v 90. letech při různých transformacích a privatizacích. Situaci v České republice nevnímáme autonomně – proto nabídneme srovnání vývoje a aktuálního stavu na Slovensku, v Polsku, Německu nebo v Maďarsku,“ říká Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT, který stál za prvními aktivitami kolem ochrany industriální architektury už kolem roku 1989.
Na srpnovou konferenci, již doplní o den později, v sobotu 30. června, exkurze po Ostravě a okolí, zamíří řada odborníků z České republiky i ze zahraničí. Kontext a zaměření příspěvků, rozdělených do hlavních tematických bloků, dávají akci výjimečný charakter. Hovořit se bude například o novém památkovém zákonu a jím vyjádřené ochraně průmyslového dědictví, možnostech zásahů do stavební struktury industriálních objektů ve světle zahraničních příkladů, VCPD nabídne přehled více či méně vydařených projektů konverzí, do debaty o ekonomicko-politických souvislostech destrukce průmyslového dědictví zasáhnou i čelné osobnosti právního či mediálního světa.
Generálním partnerem konference je společnost VÍTKOVICE, resp. Dolní oblast VÍTKOVICE. Pořadateli Industriální stopy, o. s., Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT, Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI, Národní památkový ústav – GŘ, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a OK ČKAIT Ostrava. Více informací, včetně přihlášek, na www.industrialnistopy.cz nebo na Facebooku.
Konference volně odkazuje k přehledové putovní výstavě, uspořádané Sekcí ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea v roce 1990. Tematické okruhy vyzvaných přednášek českých i zahraničních účastníků lze shrnout do dvou okruhů. Prvně půjde o přehled a konkrétní projekty toho, čeho se v jednotlivých státech dosáhlo, ale i příklady dokládající, co bylo díky této specifické situaci průmyslového dědictví definitivně ztraceno – společenský kontext a ekonomické i morální důsledky. Zároveň se pokusí o pojmenování a analýzu příčin, informace o odlišné či naopak shodné strategii při hledání východiska pro vtažení průmyslového dědictví znovu do života v evropských zemích.
Nový památkový zákon a ochrana průmyslového dědictví, možnosti zásahů do stavební struktury industriálních objektů ve světle zahraničních příkladů, přehled projektů konverzí, ekonomicko-politické souvislosti destrukce průmyslového dědictví a samozřejmě výčet toho, co „jsme si zbořili“… Jak ilustrují názvy vybraných přednáškových bloků a příspěvků, konference tne bez obalu do velmi živého a akutního tématu.
To, že pořadatelé pojmenovali naprosto přesně bolesti panujícího přístupu k často nenahraditelnému průmyslovému dědictví, svědčí udělené záštity. Dvoudenní akci, již se zúčastní i delegace inženýrských komor z Polska, Slovenska, Maďarska a Německa, podpořili ministři Ministerstva kultury ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Mezi přednášejícími se objeví nejen vedení zmíněných resortů, ale i odborníci z Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT, Národního památkového ústavu a přední experti z Německa a zemí Visegrádské čtyřky. Konference se bude věnovat specifické situaci průmyslového dědictví, poznamenaného mnohokrát zpřetrhanou historickou kontinuitou v druhé polovině 20. století a posléze i některými důsledky ekonomické transformace. Včetně jejího právního rámce, jehož detaily ještě po čtvrt století znemožňují či komplikují přiměřené nové využití průmyslového dědictví.
V roce 2009 vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví publikaci Co jsme si zbořili, která připomněla 131 industriálních staveb a areálů zlikvidovaných v uplynulých deseti letech. Tento přehled potvrdil alarmující rozsah demolic, v řadě případů architektonicky a historicky cenných staveb, dosud pouze tušený v neúplných konturách.
„Závěr publikace představil deset bezprostředně ohrožených unikátních areálů a staveb. Za dva měsíce od jejího vydání z nich byly zbořeny nejhodnotnější objekty továrny na cihelné a šamotové zboží Josefa Hrubého v Červených Pečkách a strojírny Franz Eisenschimmel a spol. v Roudnici nad Labem,“ dodává Jan Zikmund z Výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT.
A jaký je stav v roce konání této bilanční konference? Jen na sklonku letošního února byly zbořeny dvě architektonicky i historicky cenné průmyslové stavby a další demolice budou v nejbližší době následovat. Zdá se, že industriální památky, respektive stavby, které by si tento přídomek zasloužily, mizí z české paměti a kulturní mapy rychleji než kdykoliv doposud…
Nejdříve byla na konci února srovnána se zemí v Bystřanech u Teplic přádelna bavlny Bratři Grohmannové, o pár dní později pak kotelna karlínské Rustonky, poslední připomínky jedné z prvních pražských strojíren. O několik týdnů později byly sejmuty a odvezeny do šrotu unikátní hliníkové výplně fasád všeobecně známého oděvního podniku OP Prostějov a holý skelet byl odstřelen.V současné době se ve Frýdku-Místku dokončuje likvidace textilní továrny Adolfa Landsbergera, první moderní mechanické přádelny bavlny v rakouské části Slezska, postavené roku 1884. Zanedlouho přijdou o své symboly průmyslové minulosti také východočeská centra Pardubice a Hradec Králové – továrnu na telegrafy a telefony Telegrafia (později Tesla Pardubice) a koželužnu Leopold Beckmann a spol. v Kuklenách. Kromě nich jsou samozřejmě ohroženy ať už demolicí či chátráním desítky dalších staveb.
Všechny další informace jsou na www.industrialnistopy.cz.
tisková zpráva
