Strom během jeho růstu v průběhu fotosyntézy přijímá ze vzduchu kysličník uhličitý (CO2) a z půdy vodu (H2O) a výživné látky a vytváří tak organický materiál dřevo. V dalším procesu fotosyntézy se pomocí světla rozkládá energeticky chudá molekula kysličníku uhličitého na energeticky bohatý atom uhlíku a energeticky bohatou molekulu kyslíku.
Kyslík (O) je opět odevzdáván do atmosféry. Uhlík (C) je naproti tomu součástí organické struktury stromu a zůstává po celou dobu jeho životnosti vázaný. Dřevo obsahuje zhruba 50 % uhlíku ve vztahu k jeho hmotnosti v absolutně suchém stavu. Jedna tuna dřeva v absolutně suchém stavu tedy váže uhlík z přibližně 1,5 tuny CO2 a ve vzduchu zůstává přibližně 1 tuna volného kyslíku. Lesy tak významně přispívají k snižování obsahu CO2 v atmosféře, protože vážou velký objem uhlíku. Když se strom použije na výrobky ze dřeva (například dřevěné stavební prvky), zůstává v nich obsah uhlíku vázaný po dobu jejich životnosti a jsou trvalým akumulátorem uhlíku.
Poznámka: V případě výrobků ze dřeva nehovoříme na rozdíl od lesů o poklesu uhlíku, ale o vázání uhlíku, protože výrobky samy nevážou CO2 z atmosféry, ale již ve stromu vázaný uhlík akumulují po celou dobu jejich životnosti.
Jestliže obnovitelné stromy zpráchniví, neuvolní se CO2, který byl během růstu přijat: dřevo hnije a spaluje se neutrálně s ohledem na CO2. Použití materiálu dřeva neutrálního k CO2 má tedy centrální význam při celosvětově nutné redukci emisí CO2.
Dřevo je proto především trvalým konstrukčním a stavebním materiálem a na konci jeho životnosti i dobrým palivem. V této souvislosti je významné zvětšování životnosti dřeva a výrobků ze dřeva. Tím je uhlík déle vázán a zůstává odejmut atmosféře jako CO2. Toho lze ve zvýšené míře dosáhnout tzv. kaskádovým použitím, při kterém dřevěné výrobky procházejí více možnostmi použití, před jejich konečným tepelným využitím (viz obr.).
Bohumil Koželouh podle přílohy časopisu Zuschnitt 39/2010
