Falcované plechové krytiny jsou oblíbené zejména pro svou těsnost a nízkou hmotnost. Dvojnásob to platí v podhorských a horských oblastech, kde jsou vzhledem k povětrnostním vlivům téměř nutností.
Otázkou zůstává, jak správně navrhnout konstrukční skladbu střechy. V případě falcovaných plechových krytin víme, že plech může ležet pouze na dvou vrstvách, a to buď na dřevěném bednění, nebo na strukturní dělicí vrstvě (např. DELTA- TRELA). Vše ostatní je technicky i prakticky špatně. Důležitou roli pro správné navržení skladebného souvrství hraje sklon střechy. Správný návrh tak bezprostředně souvisí se sklonem v kombinaci s nosnou podkladní vrstvou, ke které budeme falcovanou plechovou krytinu kotvit. V této chvíli si připomeňme skutečnost, že strukturovaná dělicí vrstva je v závislosti na sklonu střechy pro některé typy konstrukcí pouhým technickým doporučením, u některých je ale vzhledem k oblasti použití nezbytnou součástí.
Použití strukturní dělicí vrstvy ovlivňuje především nízký sklon sklon (3–15 °) a podklad. Máme-li střechu se sklonem např. 20 °, můžeme použít standardní konstrukční skladbu, tzn. přes krokve položenou pojistnou hydroizolaci (nejlépe difuzně otevřenou) a kontralať (nejlépe 60×60 mm), následně ke kontralatím přibijeme dřevěné bednění a přímo do dřevěného bednění ukotvíme falcovanou plechovou krytinu. Kondenzát, který za určitých podmínek vzniká na spodní straně plechu, stejně tak jako tlakovou vodu proniknuvší falcem např. při tání sněhu částečně pojme dřevěné bednění, přebytek pak zachytí pojistná hydroizolační vrstva položená na krokvích. Vlhkost absorbovaná do dřevěného bednění je průběžně a bez potíží odvětrána vzduchovou mezerou (s dostatečnou kapacitou), která je dána výškou kontralatě. Pokud do této konstrukční skladby (bezprostředně pod falcovanou krytinu) vložíme ještě strukturní dělicí vrstvu DELTA-TRELA, ochráníme bednění před přímými účinky vlhkosti a technicky tak konstrukční skladbu vylepšíme. Další důležitou funkcí dělicí vrstvy pod plechovou krytinou je výrazný útlum hluku, a to až o 15 dB.
Jiná situace nastává, má-li střecha sklon menší než 15 °. Pokud stejně jako v předešlém případě přikotvíme plechovou krytinu přímo na dřevěné bednění, nahromaděná kondenzační vlhkost ze spodní strany krytiny či vlhkost proniklá falcem nemusí být z bednění opětovně a bezpečně odvětrávána. Tak nízký sklon střechy již zpravidla její dostatečně účinné odvětrání prostřednictvím aktivně větrané vzduchové vrstvy v prostoru mezi bedněním a pojistnou hydroizolací neumožňuje. Následky takového konstrukčního nedostatku mohou zapříčinit nežádoucí procesy vedoucí k nenávratnému poškození dřevěného bednění, které nevysychá. Proto je v případě sklonu střechy v rozmezí 3–15 ° použití strukturní dělicí vrstvy nutné, chceme-li se vyhnout následným komplikacím. Stejně tak je použití strukturní dělicí vrstvy nezbytné v případech, kdy bednění není vytvořeno z dřevěných prken, nýbrž z překližky či OSB desek, nebo pokud jsou přímo pod falcovanou plechovou krytinou položeny standardní pojistné hydroizolace – lepenka apod. Ve všech těchto případech je falcovaná plechová krytina položena na nepropustné vrstvě, se kterou je celoplošně v přímém kontaktu. Kondenzát či falcem prosáklá vlhkost tak v mikroprostoru mezi plechovou krytinou a nepropustným podkladem vytváří velmi nebezpečné vodní plotny, které neprospívají ani plechové krytině, ani podkladu. Jedná se o skladby rizikové s nejasnou životností.
Strukturní dělicí vrstva DELTA-TRELA je proto důležitým, a v některých případech dokonce nezbytně nutným technickým komponentem pro dlouhodobou funkčnost střešních skladeb. Je vhodným a žádoucím podkladem pro všechny typy falcovaných plechových krytin. K tomu, zda použít strukturní dělicí vrstvu či nikoli, zvláště u střech se sklonem nad 15 °, je vždy nutné posoudit členitost střešní plochy, umístění stavby, způsob využití (obzvláště podkrovních prostor) a v neposlední řadě materiál, ze kterého je zhotoveno bednění.
Více o strukturní dělicí vrstvě DELTA-TRELA najdete na www.dorken.cz.
podle podkladů firmy Dörken
