Svět techniky, jehož stavba probíhá v ostravských Vítkovicích už od loňského jara, přinese na deseti tisících metrech čtverečních řadu interaktivních expozic. Zajímavá je i samotná budova, která roste s podporou bednicích systémů Doka.
Budova podle návrhu architekta Josefa Pleskota bude nejen sídlem expozice, ale zároveň pravděpodobně největším interaktivním obrazem na světě.
Speciální sklo na 130 metrů široké fasádě totiž bude odrážet industriální prostředí původních Vítkovic, stejně jako dění uvnitř budovy Světa techniky. Tato fasáda bude uzavírat nádvoří, jehož strop bude vynesen do osmnáctimetrové výšky jen na několika sloupech. Právě betonáž tohoto stropu byla jednou z největších výzev v rámci stavby; pro stavbu bylo třeba navézt stovky kusů podpěrných věží Staxo 100, sloupy pak byly bedněny do forem kruhového sloupového bednění RS. „Na celé stavbě bylo najednou nasazeno asi 30 000 m3 věží Staxo 100,“ říká Daniel Šindler, vedoucí ostravské pobočky Doka. „A to nejen pro podepření bednění nejvyššího stropu, ale také pro vybudování šikmých stropů, které budou zároveň tvořit podlahy hledišť v přednáškových a promítacích sálech.“ Je škoda, že při návštěvě hotového objektu si jistě jen málokdo uvědomí složitost a náročnost stavby, která je patrná asi jen z leteckého pohledu. Na sebe navazující kruhové i rovné stěny, průvlaky, šikmé i rovné stropy nebo vnitřní balkóny a vysoké sloupy totiž vyžadovaly zručnost nejen při samotné stavbě, ale zejména odborníky při plánování.
A z bednicích systémů byla na stavbě použita celá řada: od rámových bednění Frami a Framax přes kruhové H20 a sloupové RS po bednění stropů, podpůrné a výstupové věže Staxo, skládací plošiny pro práce ve vyšších patrech až po řadu nezbytných bezpečnostních prvků.
Vzhledem k tomu, že téměř všechny betonové povrchy byly prováděny ve zvýšené kvalitě, bylo vše navíc doplněno důrazem na spárořez, tedy na otisk a skladbu jednotlivých bednicích prvků. I tyto detaily byly konzultovány s autory projektu a navrženy v souladu s požadavky architektů. Spárořez pak byl kontrolován nejen na stěnových, ale i stropních konstrukcích, kde pro bednění stropů bylo třeba téměř všechny bednicí desky umístit do předem naplánované polohy.
Výsledkem pak je rozbíhající se pavučina otisků desek Doka 3-SO, která dotváří celkový pocit z technicky pojaté stavby.
Všechny práce byly komplikovány časovým hlediskem, které bylo zprvu ovlivněno složitostí základových poměrů. Stavba totiž vzniká na místě bývalé továrny, a proto byla stále objevována nová a nová překvapení v podobě nezmapovaných starých základových konstrukcí pod úrovní terénu. Následný posun provádění prací do nepříznivého zimního období přinesl bohužel také další komplikace. Pro stavbu navíc bylo vyčleněno obrovské množství nutného materiálu, zejména podpůrných věží Staxo 100, jejichž návoz nebyl zrovna jednoduchým logistickým úkolem.
Nasazení pracovních týmů ale rozhodně stojí za to – unikátní budova Světa techniky přinese do ostravských Vítkovic další možnosti vzdělávání a kulturního vyžití. A to nejen svým obsahem, ale i budovou samotnou.
podle podkladů společnosti Česká Doka bednicí technika
