Budova bývalého Federálního shromáždění je novou budovou Národního muzea

V přízemí dnešní budovy se nachází původní Pražská burza
peněžní a zbožní, dílo architekta Jaroslava Rösslera
z let 1936–1938.

Za německé okupace budova sloužila jako provozní prostory
vedlejšího Německého divadla, kde sídlila na počátku války
vybombardovaná opera z Duisburgu (Porýní). Pro výhodnou polohu
v blízkosti hlavního nádraží byl v objektu ke konci války
zřízen vojenský lazaret a hned po válce zde pracovalo Národní
shromáždění. Zde byla také poslanci přijata Ústava
9. května.

V letech 1966–1974 obestavěl architekt Karel Prager do výše
6. podlaží budovu přístavbou a dostavbou. Poslední dvě
podlaží tvoří jakýsi baldachýn, nesený čtyřmi štíhlými sloupy. Ve
spolupráci s architekty Jiřím Kadeřábkem a Jiřím
Albrechtem vzniklo vedle původní budovy technické zázemí pro
vedlejší rekonstruovanou budovu Státní opery.

Budova byla již v době své přestavby zamýšlena jako
provizorní sídlo Národního shromáždění s návazným použitím
jako multikulturní zařízení v centru Prahy. V patře byla
plánována výstavní síň pro provoz zároveň s Národním
shromážděním, ovšem vznik federace, a tak i Federálního
shromáždění v roce 1968, zahýbal s architektonickým
návrhem a místo plánované výstavní síně zde vznikl sál
Sněmovny národů.

Po patnáctiletém, pro Federální shromáždění relativně klidném,
období jednotného hlasování za Husákovy normalizace přišel rok
1989. S ním i zásadní politické a společenské
změny, které se svou dramatičností vtrhly i do interiérů
budovy Federálního shromáždění – vždyť už koncem roku 1989 byl
v těchto prostorách zvolen Václav Havel prezidentem republiky
a brzy se budova stala svědkem vystoupení řady světových
politiků, např. G. Busche, M. Teacherové, M. Gorbačova
a dalších. Zde se odhlasoval i rozpad federálního
státu.

Federálního shromáždění působilo v budově do roku
1992. Od roku 1995 až do 1. června 2009 odtud vysílalo
Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL), přičemž nebezpečí teroristického
útoku mělo za následek řadu bezpečnostních opatření, která omezila
dopravní situaci v okolí budovy a změnila objekt
v nedobytnou pevnost.