V Česku v posledních letech výrazně přibylo sporů
o autorská práva v architektuře, z nichž mnohé končí
před soudem. Způsobuje to problémy, například v podobě zdržení
a někdy i zdražení staveb. Velká část sporů pramení podle
odborníků z nevědomosti.
Česká komora architektů proto považuje za jedno
z účinných řešení osvětu. Prvním krokem ke zlepšení obecného
povědomí o autorském právu v architektuře je mezinárodní
konference, kterou komora svolala do Brna. Navážou na ni semináře
a další odborné akce. Architekti nejsou zcela spokojeni
s českým autorským zákonem, který podle nich pracuje spíše
s pojmy z jiných, frekventovanějších uměleckých oborů. Po
změně zákona však nevolají.
z účinných řešení osvětu. Prvním krokem ke zlepšení obecného
povědomí o autorském právu v architektuře je mezinárodní
konference, kterou komora svolala do Brna. Navážou na ni semináře
a další odborné akce. Architekti nejsou zcela spokojeni
s českým autorským zákonem, který podle nich pracuje spíše
s pojmy z jiných, frekventovanějších uměleckých oborů. Po
změně zákona však nevolají.
Nárůst sporů je kromě neznalosti problematiky způsoben
i samotnou povahou architektury a novými trendy práce
architektů. V architektuře se prolínají ryze rutinní
a zcela osobité kreativní výkony, soudí například odborník na
autorské právo Ivo Telec z Masarykovy univerzity. Právě
rozeznávání rutinních staveb a autorských projektů, jimž
přísluší ochrana jakožto autorským dílům, bývá někdy předmětem
rozhodování soudů.
i samotnou povahou architektury a novými trendy práce
architektů. V architektuře se prolínají ryze rutinní
a zcela osobité kreativní výkony, soudí například odborník na
autorské právo Ivo Telec z Masarykovy univerzity. Právě
rozeznávání rutinních staveb a autorských projektů, jimž
přísluší ochrana jakožto autorským dílům, bývá někdy předmětem
rozhodování soudů.
Podle architekta a soudního znalce Jana Sapáka
v posledních letech přibývá osobitých projektů oproti
rutinním. „A tím zároveň přibývá architektů, kteří se mohou
dovolávat svých práv,“ uvedl Sapák. Další příčinou sporů je
to, že architekti čím dále častěji pracují v týmech
a společných kancelářích. „V minulosti většinou platilo,
že jednu stavbu dělá jeden architekt. Teď je to často jinak.
A vždy, když na jedné věci dělá více než jedna osoba, může
dojít k dohadům o to, kdo má větší podíl,“ uvedl
Sapák.
v posledních letech přibývá osobitých projektů oproti
rutinním. „A tím zároveň přibývá architektů, kteří se mohou
dovolávat svých práv,“ uvedl Sapák. Další příčinou sporů je
to, že architekti čím dále častěji pracují v týmech
a společných kancelářích. „V minulosti většinou platilo,
že jednu stavbu dělá jeden architekt. Teď je to často jinak.
A vždy, když na jedné věci dělá více než jedna osoba, může
dojít k dohadům o to, kdo má větší podíl,“ uvedl
Sapák.
Objevují se nejen vzájemné spory mezi architekty, ale také pře
s investory staveb včetně státu a samospráv. Mohou
vzniknout třeba v případě, že se stavebník odchýlí od
původního projektu nebo provede závažné změny na hotové stavbě.
Sapák upozorňuje na to, že se autorská práva v Česku značně
oslabují po dokončení stavby: „Jakmile je dostavěno, práva
architekta se poněkud ztenčují. V zahraničí je přitom praxe
trochu jiná.“
s investory staveb včetně státu a samospráv. Mohou
vzniknout třeba v případě, že se stavebník odchýlí od
původního projektu nebo provede závažné změny na hotové stavbě.
Sapák upozorňuje na to, že se autorská práva v Česku značně
oslabují po dokončení stavby: „Jakmile je dostavěno, práva
architekta se poněkud ztenčují. V zahraničí je přitom praxe
trochu jiná.“
Některé autorskoprávní spory v architektuře vzbudily
v posledních letech pozornost odborníků v celé Evropě.
Platí to například pro kauzu berlínského železničního nádraží, pro
které navrhl Meinhard von Gerkan zvláštní klenutý strop. Investor
však kvůli ceně požádal jinou kancelář o nový, jednodušší
projekt stropu, který pak skutečně vybudoval. Gerkan protestoval
a soud mu podle Sapáka dal zapravdu. Ve Francii zase vyvolal
ohlas spor o nové stavby kolem poutní kaple Ronchamp, jejímž
autorem je slavný Le Corbusier.
v posledních letech pozornost odborníků v celé Evropě.
Platí to například pro kauzu berlínského železničního nádraží, pro
které navrhl Meinhard von Gerkan zvláštní klenutý strop. Investor
však kvůli ceně požádal jinou kancelář o nový, jednodušší
projekt stropu, který pak skutečně vybudoval. Gerkan protestoval
a soud mu podle Sapáka dal zapravdu. Ve Francii zase vyvolal
ohlas spor o nové stavby kolem poutní kaple Ronchamp, jejímž
autorem je slavný Le Corbusier.
