Jedno řízení místo desítek stanovisek, silnější role obcí v územním plánování a příslib výrazně rychlejšího povolování velkých staveb. Druhé setkání iniciativy Základy budoucnosti otevřelo debatu o tom, jak nový stavební zákon promění stavební řízení a co změna přinese Brnu, samosprávám i developerům. Vedle očekávaného zrychlení zaznívala také varování před personálními riziky reformy.
Druhé setkání odborné platformy Základy budoucnosti, která funguje pod záštitou Regionální hospodářské komory Brno (RHKB), se zaměřilo především na nový stavební zákon a jeho praktické dopady na města a obce.
„Nový stavební zákon může změnit nejen samotné povolování staveb, ale i způsob, jakým spolu města, obce, úřady a investoři komunikují. Pro nás je důležité, aby se o těchto změnách nemluvilo jen na úrovni paragrafů, ale hlavně v kontextu jejich skutečných dopadů na fungování měst a stavebních projektů,“ vysvětluje Josef Pirochta, zakladatel iniciativy Základy budoucnosti.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí
Jednou z největších změn má být vytvoření Úřadu rozvoje území České republiky, který bude u významných staveb integrovat agendy, jež dnes řeší řada samostatných institucí. U významných staveb by tak měl investor namísto systému dílčích řízení a stanovisek projít jedním integrovaným procesem.
„Úřad bude většinu otázek řešit sám v jednom řízení zakončeném jedním rozhodnutím,“ popsal František Korbel, partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS a expert na stavební právo a legislativu. U centrálního úřadu má být navíc rozhodování jednostupňové a výsledné rozhodnutí po vypořádání připomínek rovnou pravomocné. „Jestli skutečně půjde za tři měsíce začít stavět, to teprve uvidíme. Ale systém je takto konstruovaný,“ dodal.
Podle Korbela ale není podstatná pouze procesní stránka zákona. Za významnou označil i změnu jeho základní filozofie. Nová právní úprava totiž výslovně pracuje s rozvojem jako s veřejným zájmem a má umožnit, aby úřad jednotlivé veřejné zájmy skutečně vyvažoval.
„Nový zákon říká, že i rozvoj je veřejným zájmem. Ochrana životního prostředí tím samozřejmě svůj význam neztrácí. Smyslem je jednotlivé veřejné zájmy vyvažovat a hledat výsledné řešení s ohledem na kvalitu vystavěného prostředí,“ uvedl Korbel.
Brno se má zákonu přizpůsobit. Obavy budí hlavně přechod úředníků
Diskuse se věnovala také tomu, jak se novela promítne do fungování Brna a co bude pro město její zavádění v praxi znamenat. „Město Brno se nemá připravovat na to, jak zákon zrušit nebo předělat. Má se připravit na to, jak se mu přizpůsobit,“ nastínil Jakub Hruška, starosta městské části Brno-Kohoutovice a lídr koalice Lidovci a Starostové, která zvítězila v letošních komunálních volbách v Brně.
Zároveň ale upozornil, že právě praktické zavádění změn může být složitější než samotná legislativa. Brno už totiž zkušenost s centralizací stavebních úřadů má. Ta tehdy vedla k výraznému prodloužení lhůt i odchodu části zkušených pracovníků. „Výsledek byl, že ti nejlepší odešli do soukromého sektoru,“ popsal s tím, že tentokrát bude klíčové personální stránku reformy zvládnout.
Podle Vojtěcha Mencla, starosty Brna-středu, může Brnu při zavádění nového systému pomoci právě zkušenost, kterou už si s centralizací stavebních úřadů prošlo. Zároveň připomněl, že tehdejší problémy nebyly způsobeny jen samotným slučováním stavebních úřadů. „V Brně se bohužel potkalo několik věcí najednou – centralizace, nový územní plán, brněnské stavební předpisy a nepovedená digitalizace. Dohromady to opravdu způsobilo značné zdržení. Ale dnes už je velká část této fáze za námi,“ doplnil Mencl.
Dlouhé povolování se propisuje do ceny bytů
Zakladatel a ředitel developerské společnosti MIG Roman Šebela zdůraznil především potřebu stabilního a předvídatelného prostředí pro výstavbu. Podle něj Brno v posledních letech udělalo v této oblasti řadu kroků a důležité teď bude zachovat kontinuitu. Za zásadní považuje také způsob, jakým město s investory jedná. „Pokud se k nám město chová korektně, otevřeně a konstruktivně, developer nemá problém jednat o plánovací smlouvě, o příspěvku na infrastrukturu ani o dalších věcech,“ uvedl Šebela.
Délka přípravy projektů se podle něj následně odráží také v ceně bydlení. Jako příklad zmínil areál Zbrojovky, který investor koupil už v roce 2007, nebo projekt na Veveří, jehož příprava trvala zhruba dvacet let. „Všechny ty roky se nakonec promítají do ceny metru čtverečního, kterou zaplatí finální kupující,“ uvedl Šebela.
Iniciativa pokračuje dál
Druhého setkání iniciativy Základy budoucnosti se zúčastnilo více než čtyřicet odborníků z veřejné správy, samospráv, developerských společností, architektonických a projekčních kanceláří i dalších profesí spojených s rozvojem měst a obcí. Organizátoři vnímají pokračující zájem o platformu jako potvrzení, že prostor pro otevřenou debatu napříč oborem má smysl.
„Regionální hospodářská komora Brno dlouhodobě pracuje se svými členskými firmami nejen na byznysových projektech, ale také na platformách, které mají otevírat důležitá témata. Když přišel návrh zahájit podobnou debatu i pro oblast developmentu, architektury a veřejné správy, dávalo nám smysl vytvořit prostor, kde se budou potkávat lidé, kteří mohou podobu města skutečně ovlivnit,“ uzavřel Čeněk Absolon, ředitel Regionální hospodářské komory Brno.
Nejnovější komentáře