Co je vhodné upravit ve stavební smlouvě o dílo – 3. část

Navazuji na předchozí články, v nichž jsem se věnoval stavební smlouvě o dílo a ustanovením, která je vhodné do ní začlenit. V tomto dílu se zaměřím na to, jak by se měl objednatel ve smlouvě připravit na to, že zhotovitel bude dílo provádět vadně či opožděně. Dále se budu věnovat řízení stavby a pokynům, které objednatel dává zhotoviteli. Zmíním rovněž ustanovení, která se týkají subdodavatelů a v závěru se budu věnovat předání dokončeného díla objednateli.

Ochrana objednatele před pochybením zhotovitele v průběhu výstavby

Někdy se už během výstavby ukáže, že zhotovitel nezvládá provádět svou práci řádně. Zhotovitel je například v prodlení oproti dohodnutému harmonogramu prací nebo s prací na díle vůbec nezačne (případně pracovat sice začne, ale jen formálně a v práci ve skutečnosti nepokračuje). Kromě toho může jeho dosud nedokončené dílo vykazovat vady. Obvykle se oba tyto problémy vyskytují najednou – zhotovitel pracuje pomalu, a navíc ještě s vadami.

Než si řekneme, jak by se měl na tyto problémy objednatel připravit ve smlouvě, zmíním, jak na tuto situaci reaguje zákon. Pokud objednatel není spokojen se způsobem a časem provádění díla již během výstavby, může využít ustanovení § 2593 občanského zákoníku (dále jen „OZ“), které zní takto: „Objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.“ Podle zmíněného ustanovení může tedy objednatel provést tyto kroky:

a) Nejdříve vyzvat zhotovitele, aby své pochybení napravil (např. aby odstranil vady nedokončeného díla), a to v přiměřené době, kterou mu objednatel k nápravě stanoví.
b) Pokud zhotovitel v této lhůtě nápravu nezajistí, může objednatel odstoupit od smlouvy a poté pověřit prováděním díla jiného zhotovitele. Možnost odstoupit má však objednatel jen v případě, pokud by postup zhotovitele nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy.

Ne vždy má však objednatel zájem odstoupit od smlouvy, a ne vždy by postup zhotovitele vedl k podstatnému porušení smlouvy. Proto je z hlediska objednatele vhodné, aby se ve smlouvě proti jejímu porušování již během provádění stavby pojistil např. těmito ustanoveními:

• Ustanovení, kterým je dílo rozčleněno do několika etap (či milníků), přičemž pro každou etapu je stanoven závazný termín jejího dokončení. Pokud zhotovitel danou etapu do konce stanoveného termínu nedokončí, bude mít objednatel právo na určitou smluvní pokutu za každý den prodlení s dokončením etapy. Pokud prodlení s dokončením etapy přesáhne určitou mez (např. 30 dnů), bude mít objednatel také právo odstoupit od smlouvy. Rozfázování díla na etapy je důležité proto, aby objednatel nemusel s uplatňováním pokut a s možností odstoupit od smlouvy čekat až na prodlení zhotovitele s konečným termínem dokončení díla, pokud se už na začátku stavebních prací ukáže, že zhotovitel evidentně nebude schopen dílo dokončit včas.
• Ustanovení o smluvní pokutě za prodlení s odstraňováním vad s tím, že v případě vad určitého typu bude mít objednatel také právo odstoupit od smlouvy.
• Ustanovení, podle něhož bude mít objednatel právo přikázat zhotoviteli, aby ukončil práce na určitém stavebním objektu (možnost vypovědět zhotovitele ze stavby), a to i bez odstupování od smlouvy. Objednatel bude mít v takovém případě právo nechat si opravit či dokončit vadnou část díla jiným zhotovitelem, a to na náklady objednatele. Smlouva o dílo jako celek přitom nepozbude účinnosti, takže zůstanou zachovány ostatní povinnosti zhotovitele (např. povinnosti vyplývající ze záruky za vady).
• Stejně tak je možné ve smlouvě stanovit, jak bude osvědčeno, že kvalita díla prováděného zhotovitelem je natolik nízká, že je objednatel oprávněn využít výše uvedené sankce. Toto může být osvědčeno například písemným potvrzení předem dohodnutého znalce.
• Možnost objednatele přikázat zhotoviteli, aby dílo prováděl jiným způsobem nebo aby změnil subdodavatele, s jehož výkony objednatel není spokojen (možnost objednatele nominovat své vlastní subdodavatele).
• Stanovení případů, kdy může objednatel kvůli vadám a nedodělkům odmítnout zaplacení dílčí faktury za provedené práce. K tomu dodávám, že na základě § 2108 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ nemusí objednatel až do odstranění vady platit část ceny díla odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu (toto právo má objednatel na základě zákona vždy).

Závěrem této části bych chtěl říci, že pokud se na díle vyskytnou vady, je třeba zamyslet se nad tím, v jaké fázi plnění smlouvy se tyto vady vyskytly. Z hlediska doby výskytu se vady díla dělí na tyto kategorie:

a) Vady existující během výstavby.
b) Vady, které se vyskytnou při předání díla objednateli (při předání díla má objednatel možnost vytknout zhotoviteli zjevné vady, tj. vady odhalitelné pouhým okem).
c) Vady, které se vyskytly až po předání díla objednateli. (Jde o skryté vady, které sice existovaly v době předání, ale nebyly odhalitelné pouhým okem. Rovněž se jedná o vady, které se vyskytly během záruční doby stanovené ve smlouvě o dílo.)

Každá z těchto kategorií vad má totiž svůj vlastní právní režim, ze kterého vyplývají i odlišnosti a lhůty pro jejich uplatňování vůči zhotoviteli. V předchozí části článku jsme hovořili o vadách existujících během provádění díla (tj. ještě před jeho převzetím objednatelem), na něž se vztahuje již citované ustanovení § 2593 OZ.

Řízení stavby a pokyny pro zhotovitele

Během výstavby i po ní dochází k různým druhům sporů, v nichž jde mimo jiné o to, kdo je oprávněn o určité věci rozhodovat. Jako příklad takových sporů uvádím následující situace:

• Objednatel a zhotovitel se nedohodnou na tom, jak se má při provádění díla postupovat (např. jakou technologii či materiál použít).
• K obdobnému konfliktu dojde mezi zhotovitelem a jeho subdodavatelem, kterého si však vybral a na stavbu dosadil objednatel (jde o tzv. nominovaného subdodavatele).
• Objednatel a zhotovitel nejsou zajedno v tom, jak se má odstranit určitá vada díla. Zhotovitel vadu sice uznává, chce ji opravit, ale navrhuje jen laciný a povrchní způsob jejího odstranění. Objednatel naproti tomu trvá na tom, aby byla vada opravena důkladně a s většími náklady (které jsou pochopitelně k tíži zhotovitele).
• Zhotovitel se odmítá podřídit pokynům objednatelova technického dozoru.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pokud smlouva tyto záležitosti nijak neupravuje, postupuje zhotovitel při realizaci díla samostatně a není vázán pokyny objednatele. To vyplývá z ustanovení § 2592 OZ, které zní takto: „Zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí anebo bylo-li to ujednáno.“ Podle zákona tedy platí, že o způsobu provádění díla rozhoduje zhotovitel a objednatel nemá právo mu do toho mluvit. Totéž platí i o způsobu odstraňování vad díla. Z citovaného ustanovení § 2592 OZ vyplývá, že je to zhotovitel, kdo rozhodne, jak se má vada odstranit. K tomu je však třeba dodat, že zhotovitel musí zvolit takový způsob opravy, který vede k odstranění vady.²

Chce-li mít tedy objednatel vliv na to, jak se bude při provádění díla postupovat, je třeba, aby bylo ve smlouvě uvedeno, že zhotovitel je vázán pokyny objednatele (nebo jeho technického dozoru). Totéž platí i pro způsob odstraňování vad díla. Objednatel by za tímto účelem tedy mohl do smlouvy prosazovat např. toto ustanovení: „Zhotovitel je vázán pokyny objednatele k provádění díla a odstraňování jeho vad. Způsob odstranění vady určuje objednatel.“

Objednateli lze dále doporučit, aby měl podle smlouvy možnost také měnit parametry díla – např. rozsah díla (kvantitu prací a materiálu, použitý materiál, časovou souslednost prací, technologické postupy) s tím, že zhotovitel bude mít povinnost tyto změny provést.

Jestliže se taková ustanovení do smlouvy dostanou, bude zhotovitel obvykle namítat, že pokud bude muset respektovat všechny objednatelovy pokyny, musí mít zároveň právo na zvýšení ceny díla vyvolané plněním objednatelova pokynu i na adekvátní prodloužení termínu pro jeho dokončení. Z hlediska zhotovitele je tedy vhodné ve smlouvě stanovit, podle jakých pravidel se určí cena za provedení změn a jejich vliv na termín dokončení díla, jestliže půjde o změny, které se projeví na ceně či době dokončení – cena změny (víceprací) může být např. stanovena podle jednotkových cen v rozpočtu přiloženému ke smlouvě či podle cen ÚRS/RTS.

Pokud bude ve smlouvě ustanovení, podle něhož může objednatel určovat způsob provádění díla a odstraňování jeho vad, je z hlediska zhotovitele vhodné toto objednatelovo právo také nějak limitovat (např. proto, aby objednatel nemohl vyžadovat zbytečně nákladný způsob odstranění vady). Zmíněné ustanovení ve prospěch zhotovitele by mohlo znít např. takto: „Zhotovitel však není povinen odstranit vadu způsobem, který je zjevně nehospodárný nebo je nepřiměřený povaze vady.“ Je také možné ve smlouvě stanovit osobu, která v případě sporu rozhodne, jakým způsobem má být prováděno dílo či odstraněna vada – např. znalce, kterému obě strany důvěřují.

Zhotoviteli také mohou působit problém objednatelovy pokyny, které jsou nějakým způsobem nevhodné – např. by vedly k tomu, že dokončené dílo bude vadné, nebo by způsobily neúměrné zvýšení nákladů na provedení díla v situaci, kdy by šlo postupovat daleko levněji, aniž by byla dotčena kvalita díla. Ochranu proti nevhodným pokynům objednatele poskytuje zhotoviteli ustanovení § 2594 OZ,³ kterým jsme se podrobněji zabývali už v I. dílu tohoto seriálu v souvislosti s vadami projektové dokumentace. Zhotovitel kromě toho může požadovat, aby bylo do smlouvy zařazeno ustanovení, které mu dává právo odmítnout provedení objednatelova pokynu, jestliže je zhotovitel přesvědčen, že je tento pokyn chybný (přitom je možné ještě přesněji definovat, jaký pokyn se považuje za chybný – např. pokyn, jehož splnění by vedlo ke vzniku vad díla).

S výše uvedenou problematikou souvisí i otázka kompetencí jednotlivých osob během výstavby. Dokud nedojde ke sporu, podepisuje často na stavbě za objednatele či zhotovitele dokumenty ten, kdo tam právě je. Jestliže ke sporu dojde, snaží se někdy jedna strana zpochybnit platnost určitého dokumentu tvrzením, že ho podepsal člověk, který v dané věci nebyl oprávněn za objednatele či zhotovitele jednat. Soud pak musí složitě zjišťovat, zda měla daná osoba k podepsání určitého dokumentu (např. změnového listu) nějaké zmocnění (např. plnou moc), popřípadě zda tato osoba činila obdobná jednání i v minulosti. Aby se takovým sporům předešlo, je ve smlouvě podle konkrétních okolností vhodné upravit např.:

• kdo je oprávněn podepisovat za každou smluvní stranu dodatky ke smlouvě o dílo,
• kdo má kompetenci podepisovat za každou smluvní stranu další dokumenty, jako jsou např. změnové listy, zápisy z kontrolních dnů nebo předávací protokol,
• kdo je oprávněn schvalovat a podepisovat za objednatele výkazy výměr provedených prací, které jsou podkladem pro vystavení zhotovitelovy faktury,
• kdo je oprávněn dávat jménem objednatele pokyny zhotoviteli ke způsobu provádění díla.

Závěrem této pasáže ještě zmíním dvě konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně kompetencí osob jednajících za objednatele:

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2735/99 ze dne 15. 11. 2000: V tomto rozhodnutí soud uvedl, že je zcela obvyklé, aby zaměstnanec, který je pověřen činností technického dozoru investora, od zhotovitele také přebral dokončené dílo.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 894/2002 ze dne 26. 11. 2003: V tomto rozhodnutí dospěl soud k závěru, že pokud smlouva stanoví, že dílčí faktura zhotovitele (či výkaz provedených prací v její příloze) musí být odsouhlasena technickým dozorem, je toto ujednání odkládací podmínkou pro splatnost faktury. Dokud technický dozor svůj souhlas nevydá, nemůže být faktura proplacena.

Stranou již ponechávám kompetence správce stavby podle všeobecných smluvních podmínek FIDIC, protože se jedná o samostatnou problematiku překračující zaměření tohoto článku.

Ustanovení o subdodavatelích

Zejména u smluv na větší stavby se vyskytuje několik ustanovení, která se týkají subdodavatelů. Tato ustanovení jsou důležitá hlavně pro objednatele, protože mu dávají určité „páky“ vůči subdodavateli i přesto, že s ním objednatel (investor) nemá uzavřenu smlouvu, a z čistě právního hlediska tedy nemá možnost vymáhat po subdodavateli např. dodržování určitých povinností nebo větší kvalitu stavby. Jestliže je objednatel s výkony určitého subdodavatele nespokojen, je podle práva třeba, aby se nejdříve obrátil na zhotovitele a požádal ho, aby na kvalitu práce svého subdodavatele dohlédl. V zájmu objednatele (investora) je proto zařadit do smlouvy ustanovení, která objednateli dají možnost:

• udílet sám příkazy zhotovitelovu subdodavateli i dalším subdodavatelům v řadě, a to např. pokud jde o způsob provádění díla, jeho kvalitu či způsob odstraňování vad,
• rozhodnout, že určitý subdodavatel, s nímž objednatel není spokojen, bude nahrazen jiným,
• předem rozhodnout, že určitou část díla provede konkrétní subdodavatel, kterého si objednatel vybere (jedná se o tzv. nominovaného subdodavatele); tato možnost se využívá např. u provádění interiérů či některých specifických částí stavby (často s uměleckým přesahem), kde jsou individuální schopnosti konkrétního poddodavatele důležité.

V souvislosti se subdodavateli (neboli poddodavateli) zmiňuji ještě ustanovení § 2630 OZ, které dává objednateli možnost vymáhat práva z vad díla i vůči subdodavateli, který vadnou část díla dodal:

§ 2630 OZ

1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

Pokud se na dokončeném díle vyskytly vady, může tedy objednatel podle citovaného ustanovení uplatňovat práva vyplývající z těchto vad (např. právo na odstranění vady nebo na slevu z ceny díla) nejen u generálního zhotovitele, ale také u jeho subdodavatele, který provedl (dodal) vadnou část díla. Jak jsem však už napsal, během provádění stavby objednatel vůči subdodavateli žádné přímé možnosti právního postihu nemá (ledaže by takové právo vyplývalo ze smlouvy).

Ustanovení o předání dokončeného díla objednateli

Při předání dokončeného díla objednateli vznikají často spory, na které se může objednatel či zhotovitel připravit již ve smlouvě o dílo vhodně zvoleným ustanovením. Typický spor související s předáním díla vypadá tak, že objednatel odmítá převzít dokončenou stavbu, neboť tvrdí, že dílo má podstatné vady, které jeho převzetí vylučují. Zhotovitel to popírá a připouští, že na díle sice nějaké vady jsou, avšak jedná se jen o drobné vady a nedodělky, které podle smlouvy o dílo nebrání převzetí dokončeného díla.

Na právě popsanou situaci se vztahuje ustanovení § 2628 OZ, jehož text je následující: „Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.“ Toto pravidlo tedy platí, pokud si strany ve smlouvě nesjednají něco jiného. Strany si obvykle ve smlouvě sjednají obdobné pravidlo, byť v jednodušší formě, a to např. takto: „Objednatel není povinen dílo převzít, pokud má dílo vady a nedodělky bránící jeho užívání obvyklým způsobem.“ Úprava v občanském zákoníku obsažená v již citovaném § 2628 OZ je výhodnější pro objednatele, protože mu dává právo odmítnout převzetí díla i kvůli zásadním estetickým vadám.

Z hlediska objednatele je vhodné začlenit do smlouvy v souvislosti s předáním díla např. tato ujednání:

• Výčet dokumentů, které je zhotovitel povinen předložit objednateli při předání díla s tím, že pokud tyto dokumenty předány nebudou, není objednatel povinen dílo převzít. Ke zmíněným dokumentům může patřit např. dokumentace skutečného provedení díla, kolaudační rozhodnutí (pokud zhotovitel zajišťuje i kolaudaci) nebo dokumenty potřebné pro kolaudaci stavby (pokud kolaudace není předmětem díla).
• V ustanovení smlouvy o předání dokončeného díla by mělo být podle konkrétních okolností uvedeno, jaké funkční vlastnosti musí dílo mít a jaké zkoušky mají být před jeho předáním provedeny.⁴
• Pokud má být zaplacení určité částky (např. zádržného) vázáno až na podpis předávacího protokolu, je třeba to ve smlouvě výslovně uvést. Právní následky podepsání či nepodepsání protokolu je třeba specifikovat ve smlouvě o dílo (k tomu viz závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 996/2018). Smlouva tedy např. může stanovit, že zhotovitel má nárok na vyplacení poloviny zádržného do 7 dnů po podepsání předávacího protokolu objednatelem.
• V neposlední řadě je vhodné do smlouvy zařadit ustanovení o tom, že dílo musí být při předání uklizené a čisté a že zhotovitel musí odstranit následky stavební činnosti i z okolí stavby.

To byla tedy doporučení pro objednatele. Naproti tomu pro zhotovitele je důležité, aby objednatel nemohl bezdůvodně odmítat převzetí díla či podepsání předávacího protokolu. Pro zhotovitele je také nepříjemná situace, kdy objednatel dílo užívá, ale formálně ho nepřevzal (nepodepsal předávací protokol) a odmítá zaplatit část ceny díla, která byla splatná po předání. Tomu může zhotovitel předejít např. s pomocí těchto smluvních ustanovení:

• Ustanovení o tom, že objednatel má povinnost dílo převzít i s drobnými vadami a nedodělky nebránícími užívání díla obvyklým způsobem. To však již vyplývá z § 2628 OZ (viz výše), takže je toto ustanovení vlastně duplicitní.
• Ustanovení o smluvní pokutě, kterou bude objednatel povinen platit za každý den prodlení se splněním povinnosti převzít dílo.
• Ustanovení, podle něhož určitá vyšší autorita (např. znalec) může rozhodnout, že se dílo považuje za dokončené a objednatel je povinen ho převzít.
• Smlouva o dílo kromě toho může obsahovat tzv. fikci převzetí, tj. stanovit, že se dílo v některých případech považuje za předané i v případě, že ho objednatel fakticky nepřevzal. Může jít o případy, kdy objednatel dílo nepřevzal (nepodepsal předávací protokol), ale fakticky ho užívá, nebo o situaci, kdy zhotovitel vyzval objednatele k převzetí dokončeného díla, ale objednatel se k převzetí nedostavil a protokol nepodepsal. To, že si strany smlouvy o dílo mohou dohodnout, že se dílo považuje za převzaté, i když ho objednatel ve skutečnosti nepřevzal, potvrdil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 z 23. 3. 2022.
• Smlouva mezi generálním zhotovitelem díla a jeho subdodavatelem by také mohla stanovit, že převezme-li dílo jeho konečný objednatel (investor), má se bez dalšího za to, že bylo dokončeno a převzato i dílo subdodavatele. Vyskytly se totiž případy, že investor celé dílo převzal a subdodávka se i přesto nepovažovala za dokončenou a převzatou – k tomu viz rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 2446/2015 ze dne 5. 4. 2016.⁵

JOSEF ČERNOHLÁVEK

Souviející články:
Co je vhodné upravit ve stavební smlouvě o dílo – 2. část
Co je vhodné upravit ve stavební smlouvě o dílo – 1. část

---

Dr. Josef Černohlávek ( 1970)*
Autor je advokát a rozhodce se specializací na stavební právo. Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy a advokátem se stal roku 1996. Od roku 1998 provozuje vlastní advokátní praxi v rámci advokátní kanceláře AK Ürge & Černohlávek. Tento článek vychází z autorových textů v knize „Právní spory ve stavebnictví“, jejíhož 4. vydání vyšlo na podzim roku 2024. Více na www.advokatcernohlavek.cz.

---

Poznámky:

[1] K tomu viz § 2629, odst. 1 OZ: „Soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.“

[2] K tomu cituji z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2618/2016 ze 4. 1. 2017: „Odvolací soud správně uvedl, že je na zhotoviteli, jaký způsob opravy zvolí, musí však vždy postupovat tak, aby se vada již neopakovala.“

[3] § 2594 OZ:
(1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.
(2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.
(3) Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.
(4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

[4] § 2607 OZ stanoví v souvislosti se zkouškami díla před jeho předáním toto:
1. Má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení.
2. Výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat.⁵ Citace z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2446/2015: „Je-li dílo, předáno někomu jinému, účinky předání díla (například vznik nároku na zaplacení cena díla, je-li jeho zaplacení vázáno na předání) nenastávají ani tehdy, pokud objednatel s dílem následně naložil tak, že je sám předal svému odběrateli.“

[5] Citace z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2446/2015: „Je-li dílo ‚předáno‘ někomu jinému, účinky předání díla (například vznik nároku na zaplacení cena díla, je-li jeho zaplacení vázáno na předání) nenastávají ani tehdy, pokud objednatel s dílem následně naložil tak, že je sám předal svému odběrateli.“