Projekt obnovy Průmyslového paláce obnáší komplexní rekonstrukci stávajícího objektu a dostavbu vyhořelého levého křídla s podsklepením a podchozí pasáží. Vnitřní prostory jsou nově uzpůsobeny tak, aby odpovídaly současným požadavkům na pořádání veletrhů i dalších významných kulturních a společenských akcí, a to s ohledem na environmentální potřeby dnešní doby.
Historie a architektura
Neorenesanční budova Průmyslového paláce s prvky začínající secese pochází z roku 1891 a byla postavena podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spolupracoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman, Alois Dryák a další.
Stavba je jak uměleckou, tak i technickou památkou. V tomto roce se v Praze konala velká průmyslová výstava a Průmyslový palác byl postaven právě pro tuto akci. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí. Palác postavilo celkem 450 dělníků za deset měsíců, přestože v té době výstaviště stihla povodeň a kruté mrazy. Projekt i provedení železné konstrukce je prací První českomoravské strojírny Kolben-Daněk v Praze, práci provedlo 150 montérů za 5 měsíců.
Do postranních průčelí byla zasazena figurální okna představující Průmysl a vědu na východním štítě a Orbu a lov na západní straně, které byly provedeny podle kartonů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla. Ke kombinování obrazců se spotřebovalo na milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova. Na kopuli paláce byla umístěna velká replika královské koruny s křížem, která měla podobu svatováclavské koruny, a špička střední haly nyní sahá až do výšky 51 m.
Mnohé dekorační prvky na fasádě zanikly z technických důvodů nebo změnou státního uspořádání. Svatováclavská koruna, erby měst, sgrafitové rozviliny mezi okny, palmetové listy a voluty na věžích, sochy a atributy zaniklého císařství. Na výzdobě pravého i levého křídla jsou stále k vidění znaky různých cechů, což souviselo s tím, co se vystavovalo při Jubilejní zemské výstavě. Interiér byl upraven roku 1907 podle projektu architekta Josefa Fanty.
V letech 1952–1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce byla přestavěna na společenský a taneční sál podle návrhu architekta Pavla Smetany. Palác byl opatřen novými klenbami a vstupní přístavbou pro pořádání sjezdů komunistické strany. Tehdy se také objekt přejmenoval na Sjezdový palác a na jeho ocelové věži se objevila rudá hvězda a název PKOJF, což byla zkratka tehdejšího názvu dnešního Výstaviště: Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Komunistická éra skončila na Výstavišti přesunem sjezdů do Paláce kultury. Od 90. let měla celé Výstaviště včetně paláce pronajaté Incheba, které město vypovědělo smlouvu, a od roku 2015 areál spravuje městská firma Výstaviště, a. s.
Po rozsáhlém devastujícím požáru 16. října 2008, kdy shořelo levé křídlo paláce, byla na základě usnesení Rady hl. m. Prahy v březnu 2010 vyhlášena soutěž. V červnu pak rada rozhodla, že vyhořelý Průmyslový palác na pražském Výstavišti bude dostavěn podle návrhu architekta Jakuba Ciglera a jeho studia Cigler Marani Architects. Kromě dostavby levého křídla (repliky západního křídla) měl vzniknout také podchod pod palácem s přímým napojením na nově koncipovanou Křižíkovu fontánu a nový výstavní pavilon. Zázemí mělo být umístěno do podzemí. Návrh už dříve doporučila porota, která posuzovala 11 architektonických návrhů, které se do soutěže přihlásily. Ciglerův návrh ale nebyl realizován. V roce 2013 se pražští radní dohodli s architekty na ukončení přípravy přestavby. Město se rozhodlo vydat cestou repliky původního křídla a od Ciglerovy velkorysé vize definitivně ustoupilo.
Po letech odkladů a nových soutěží nakonec palác prošel rozsáhlou obnovou, při níž bylo vyhořelé křídlo vystavěno v autentické historické podobě.
Projekt obnovy
V dubnu 2017 vedení Prahy schválilo výběr dodavatele projektové dokumentace; stala se jím firma VPÚ Deco. Autorem architektonického návrhu je společnost SGL Projekt. Projekt obnovy Průmyslového paláce obsahoval komplexní rekonstrukci stávajícího objektu a dostavbu vyhořelého levého křídla s podsklepením.
Cílem návrhu bylo maximálně zachovat původní podobu Průmyslového paláce. Z pohledu návštěvníka proto zůstanou pravé křídlo a střední hala hmotově a dispozičně téměř beze změn. Architekti také usilovali o obnovení funkce střešních světlíků, což se podařilo. Světlíky mají dle architektonického návrhu konzolové sklo na dolním okraji, atypický tvar krycích lišt s vystupujícím hřebenem a pohledovou šířkou 40 mm, dodavatelem byla firma Firecon.
Vnější podoba levého křídla je kopií pravého křídla, interiér levého křídla je navržen do původní podoby z roku 1891 s přiznanou ocelovou nýtovanou konstrukcí a viditelným dřevěným krovem. V interiéru střední haly byla technicistní šedá ocelová konstrukce navrácena do původní olivovo-bronzové barvy s barevnými ocelovými florálními motivy.
Novostavba levého křídla je nově kompletně podsklepená. Podsklepení umožní krom sociálního a technického zázemí i návoz vystavovatelů pod budovu a ušetří tak čas při výstavbě expozic a provozní náklady na vytápění nebo chlazení. V novém levém křídle bylo postaveno pět únikových východů, které v případě nutnosti umožní rychlé opuštění budovy až 3000 lidem, což je maximální obsazenost křídla. V pravém křídle jsou únikové portály skryté ve fasádě. Největší výzvou pro autory návrhu bylo splnění technických povinností novostavby levého křídla při respektování historického charakteru stavby – zejména profilace ocelových příhradových vazníků a zasklívacích profilů na fasádách a střešních světlících levého křídla. Aby mohla být zachována původní profilace, celkové statické schéma haly muselo být navrženo tak, aby zatížení od větru a jiných stálých zatížení bylo odvedeno jinam než do ocelové konstrukce.
Drobnou architektonickou nuancí jsou obnovené atiky po bocích střechy střední haly.
Stavebně-technicky splňuje navržená novostavba veškeré současné tepelnětechnické, akustické a další normy. Objekt je celkově vybaven novými technologickými zařízeními VZT, požární ochrany, gastro technologií, zdroji vytápění a chlazení, zastiňovací technologií atd. K vytápění nyní slouží tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 m. V levém křídle je pro výstavní účely realizována na předepjaté betonové desce podlaha z broušeného betonu 30/37 s únosností 2000 kg/m2 a podlahovým vytápěním.
Průběh stavby
Oprava Průmyslového paláce na Výstavišti Praha se rozběhla v únoru 2022. Stavba byla zahájena podrobnými pasportizacemi a následnými demontážemi historických prvků, odvezeno bylo např. 120 kusů dveří a demontováno 530 kovových větracích mříží. V místě levého křídla byla vybourána torza původních konstrukcí a provedeny veškeré doplňkové průzkumy, na jejichž základě bylo např. upraveno pilotové založení. Mnoho změn bylo nutné provést i během realizace přípojek a přeložek inženýrských sítí.
Po úvodní etapě zemních prací pod vyhořelým levým křídlem přišla na řadu záchrana historických prvků, jako jsou skleněné vitráže, konstrukce věže i samotných věžních hodin.
Následovalo vrtání hlubinných vrtů pro tepelná čerpadla v jámě levého křídla. Součástí počátečních prací bylo také podchycení základů stávající střední haly a jejího foyer. Západní část suterénu vstupního foyer musela být kvůli špatnému stavu odstraněna a místo ní byla vystavěna zcela nová, konstrukčně identická.
V místě levého křídla Průmyslového paláce byl vybudován suterén v hloubce 5 m se zázemím zahrnujícím strojovny, garáže, veřejné WC nebo šatny a také s vjezdem pro kamiony. Na něm bylo namontováno devět oblouků ocelové konstrukce, které jsou vzájemně propojeny střešními vaznicemi. Obvodové stěny jsou železobetonové, monolitické, stejně tak jsou postaveny i krajní štítové monolitické stěny.
Intenzivních prací se také dočkala střední hala a pravé křídlo paláce. Z důvodu přťažní novými vrstvami střešního pláště, které stavbu energeticky zefektivnily, se navýšily nároky na stávající ocelovou konstrukci. V padesátých letech byla velká část konstrukcí zakryta přestavbou podle návrhu architekta Pavla Smetany, a bylo proto nezbytné se ke spoustě styčníků a prvků příhradové konstrukce probourat. Ocelová konstrukce byla po zpřístupnění otryskána a byl vyhodnocen její aktuální stav v porovnání s výpočtovým modelem. Poškozené prvky byly vyměněny nebo, pokud to jejich stav dovolil, opraveny. Poté byla konstrukce zesílena – buď zdvojením diagonál, nebo přivařením příložek. Oprava byla zakončena aplikací nátěrového systému v historickém odstínu Ral 7002.
Z důvodu velmi špatného stavu jejích ocelových nohou proběhla v červnu 2022 demontáž 16t hodinové věže, která byla po náročné opravě opět navrácena na místo v říjnu 2024.
Nad rámec původního předpokladu se zjistilo, že téměř všechny železobetonové konstrukce z přestavby realizované v padesátých letech minulého století vykazují vážné nedostatky, proto byly všechny plochy otryskány, výztuž byla pasivována a následně byla obnovena krycí vrstva sanační hmotou. V exponovaných místech byly použity uhlíkové lamely a sítě.
Během stavby průběžně probíhaly až desítky dodatečných destruktivních i nedestruktivních průzkumů, díky kterým byl prověřován detailní stav původních částí budovy a na základě kterých docházelo k následným úpravám projektové dokumentace. Po odkrytí základů, podlah a podhledů pravého křídla (tzv. Smetanovy vestavby) se např. ukázalo, že reálný technický stav si vyžaduje rozsáhlejší rekonstrukci, než bylo možné před zahájením prací předpokládat.
Komplexní revizí např. prošly technologické kanály, které zabírají zhruba čtvrtinu celkové plochy pravého křídla. Jejich stávající stav byl nevyhovující pro plánované užitné zatížení 20 kN/m2 výstavním prostorem, proto musely být jejich stropy vybourány a byly nahrazeny novými s dostatečným množstvím výztuže. Paralelně v pravém křídle vznikaly i další dva nové železobetonové kolektory určené pro budoucí propojení severní a jižní části paláce technickými rozvody. Oprav se dočkaly i částí štukových fasád na stávajících křídlech.
Ve střední hale proběhla demontáž a výroba nových poničených vitráží ze západní strany. V pravém křídle vzniklo šest propojů pro vzduchotechnická vedení mezi vznikajícím suterénem s jeho hlavní lodí.
Rekonstrukce Průmyslového paláce v číslech:
– Celkem bylo vytěženo 60 000 m3 zeminy, která byla odvezena 6000 nákladními auty.
– Zasanováno bylo 700 m instalačních a technologických kanálů.
– Vybetonováno bylo 7800 m3 plochy.
– Zdviženo bylo celkem 380 t oceli na levém křídle.
– Základy podchyceny 2100 m tryskové injektáže.
– Ozdobné štukové prvky – celkem 554 štukových prvků na celém paláci (PK i LK), z toho je polovina restaurována na pravém křídle a druhá polovina byla vyrobena odlitím do forem vyrobených z obtisku originálních prvků. Vytvořeno bylo 44 forem pro odlívání 14 druhů štukatérských prvků (některé prvky se skládají z více forem).
Renovace pasířských prvků, které se nacházejí na stropě střední haly, hodinové věži nebo například na čtyřech věžích střední haly, se uskutečnila zhruba v 10 dílnách, kde se na práci podílelo kolem 50 osob. Palác pak obohatily i prvky, které byly odstraněny v rámci přeměn paláce už v dřívějších dobách, a jsou zde tak nově oproti stavu před rekonstrukcí – na bocích střední haly byla částečně navrácena exteriérová výzdoba obnovením pilovité pasířské atiky, v průčelí byl obnoven zemský znak český s korunou. Na centrální věž se navrátily tepané ciferníky a pozlacená svatováclavská koruna.
Opraven byl také malovaný strop v hlavní lodi, který zabírá plochu 2737 m2. Celkem prošlo rukama restaurátorů 77 polí, kdy jedno pole zahrnuje 16 prken, celkem tedy 1232 prken. Barevnost stropu střední haly a malířská florální výzdoba ve štítech křídel byla obnovena na základě historických fotografií, referencí a diskuze s památkáři a restaurátory. Strop je řešen novou přemalbou, původní barevná řešení a následující přemalby zůstávají zachovány ve starších vrstvách malby. Kontury kresby byly vytenčeny dle historické fotodokumentace a nálezů in situ.
Kromě toho bylo opraveno na 550 kusů demontovaných ozdobných mříží a mřížek, osazeny jsou kopie původních hrotnic na zadním i předním průčelí haly, vyrobeny byly kopie kovářských prvků na střechy a zrestaurovány jsou rovněž původní lustry.
V pravém křídle byla zachována vestavba žebrového stropu z padesátých let minulého století, postupně zde byla zateplena střecha, souběžně byly instalovány sádrokartonové záklopy.
Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce:
Místo stavby: Praha 7 – Bubeneč
Stavebník: hlavní město Praha
Architekt: SGL Projekt / Ak.arch. Jiří Javůrek, Ing. arch. Vladimír Thiele
Generální projektant: VPÚ DECO PRAHA
HIP: Ing. Pavel Brázda
Statický koncept obnovy levého křídla: Ing. Radek Šťastný a SGL projekt
Statik ocelových konstrukcí: Ing. Jan Včelák
Statik dřevěných konstrukcí: Ing. Zdeněk Rieger
Zhotovitel: Sdružení dodavatelů vedené společností Metrostav CZ, další členové: AVERS, SYNER a Metrostav, a. s.
Začátek výstavby: leden 2022
Dokončení: září 2026
Investice: 3,3 miliardy Kč bez DPH
Nášlapné vrstvy v levém křídle a střední hale jsou provedeny z broušeného betonu se zabudováním podlahového vytápění, v pravém křídle zůstalo původní provedení z padesátých let v kombinaci dubových vlysů a keramické dlažby.
Železobetonové obvodové stěny s předsazenou zděnou stěnou a vápennými omítkami jsou zatepleny tak, aby fasáda levého křídla byla vizuálně shodná s pravým křídlem. Zateplený střešní plášť je navržen jako dvouplášťový s falcovanou titanzinkovou krytinou. Na pásové světlíky byly použity systémové hliníkové profily se zasklením trojskly s imitací drátoskla a venkovní atypické krycí lišty.
Pro fasádní výplně je použito atypických sestav – kombinace dřevěných masivních rámů, kovového doplňkového rastru a izolačního zasklení – odpovídajících původnímu vzhledu a současně splňujících aktuální požadavky stavební fyziky i zatížení větrem.
TZB
Stavebně-technicky splňuje navržená novostavba levého křídla veškeré současné tepelnětechnické, akustické a další normy. Objekt je celkově vybaven novými technologickými zařízeními VZT, požární ochrany (běžné systémy EPS, NZS a DA doplnily samočinná stabilní hasicí zařízení sprinklerová i mlhová, pro která byly v suterénu zbudovány dvě nádrže o objemech 200 a 40 m3, gastro technologií, zdroji vytápění a chlazení, zastiňovací technologií ve formě rolet, baldachýnů a opon atd. Sekundárně nyní k vytápění slouží tepelná čerpadla o výkonu cca 0,75 MW se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 m. Tepelná čerpadla jsou v letním období společně se dvěma vzduchem chlazenými kondenzátorovými jednotkami zdrojem chladu o příkonu 1,2 MW.
Systém vytápění, chlazení a vzduchotechniky bude řízen automaticky systémem MaR. Distribuce je pak zajištěna především systémem vzduchotechniky, v malém rozsahu otopnými tělesy či fancoily, v některých částech podlahovým vytápěním.
V levém křídle bylo instalováno samočinné odvětrávací zařízení, které se částečně využije v teplých letních měsících pro noční nachlazování stavby.
Technické parametry:
Celková plocha: 11 000 m2
Pravé křídlo: 3600 m2
Střední hala: 1800 m2
Levé křídlo: 4500 m2
Vstupní hala a foyer: 1000 m2
Ocelová konstrukce
Dominantou paláce je ocelová konstrukce, která tvoří hlavní páteř celé stavby a skleněných vitráží. Konstrukce je nedílnou součástí všech tří částí paláce – levého i pravého křídla a střední haly včetně věžiček a hodinové věže. Nároky na nosnost ocelových konstrukcí se s rekonstrukcí paláce zvýšily, a to především z důvodu přťažní novými vrstvami, které objekt energeticky zefektivnily.
Původní nosná ocelová konstrukce střední haly a pravého křídla pochází z roku 1891. V roce 1954 bylo pravé i levé křídlo upraveno a zesíleno, aby uneslo vestavbu. Stav konstrukce střední haly, v místech, kde nebyla vystavena nepříznivým podmínkám, odpovídá stáří a dosavadní údržbě, stačila zde tedy jen sanace. Kde čelila konstrukce nepříznivým povětrnostním podmínkám, například věž nebo fasáda, či do ní zatékalo a koroze zásadně zaúřadovala, byla nutná výměna určitých částí. To se týkalo například nohou hodinové věže, které byly nově vyráběny bez mezer, aby se v nich nedržela voda.
Kompletní dodávky a montáž ocelových konstrukcí spočívající v sanaci, zesílení a nové PKO stávajících konstrukcí střední haly a pravého křídla provedla společnost Excon. Společnost také zajistila výstavbu ocelové konstrukce nového levého křídla, která je replikou historické konstrukce.
Nová konstrukce je vyrobena analogicky dle původních návrhů, geometrií se shoduje s konstrukcí v pravém křídle. Nyní je však mohutnější z důvodu nosnosti většího zatížení a také nových požadavků, jako je zateplený střešní plášť s technologickým zatížením zevnitř. Konstrukce musí rovněž vyhovět novodobým stavebním normám, v zásadě se však liší od té původní pouze tím, že je svařována, nikoliv nýtována.
Montáž ocelové konstrukce probíhala postupně od léta 2023. Před betonáží stropu suterénu byly osazeny kotevní desky, na které byly následně namontovány základové patky pro sloupy. Zvednutím prvního sloupu vazby ocelové konstrukce pomyslně odstartovala etapa renovace směrem vzhůru. Montáž probíhala postupně, vztyčovaly se první vazby haly společně s dočasnými vzpěrami a ztužením. Práce probíhaly od vnitřních příčných vazeb směrem k vnějším, přičemž stavba postupně rostla do výšky. Na nosnou konstrukci byly následně osazovány prvky hřebenových a bočních světlíků. Štítové příčné vazby byly instalovány až po dokončení železobetonových nadzemních konstrukcí, čímž získala hala svou konečnou délku.
Ocelová konstrukce
– Hmotnost jedné příčné vazby (rámu) je cca 17,4 t.
– Předpokládaná celková hmotnost všech prvků ocelové konstrukce levého křídla činí 412,7 t.
– V levém křídle je celkem devět příčných vazeb s roztečí 11,85 m, složených z celkem 36 dílů, mezi vazbami je vždy 11 vaznic, celkově tedy 88 ks.
Oprava historické vitráže
Zásadní pro podobu obnovovaného objektu jsou zejména vitráže, jejichž celková plocha činí 2256 m2. Dohromady se jedná o 5023 skleněných výplní složených z celkového počtu 107 700 jednotlivých skel vsazených do olověné osnovy. Renovace vitráží měl na starosti Kolektiv Ateliers. Na pracích se podílelo 20 osob pod dohledem několika restaurátorů a trvaly dva roky.
Původní malovaná vitráž o rozměru 5,8 × 3,3 m ze štítu vyhořelého levého křídla zdobila malba Orba a lov od Mikoláše Alše z roku 1890. Zobrazovala ženu s obilným snopem představující orbu a muže s oštěpem jako alegorii lovu. K dispozici zůstala zachovaná originální perokresba od Mikoláše Alše, podle níž vznikla nová malba. Aby mohly být určeny přesné odstíny barev pro zhotovení nové malby, obrátila se Praha na veřejnost s žádostí, zda někdo nemá fotografii původní vitráže. Díky výzvě se o hledání snímku dozvěděla knihovnice Kateřina Richterová a podařilo se jí dohledat fotografii od Petra Šámala pořízenou pouhé dva týdny před osudným požárem. Kombinací těchto dvou zdrojů a původní vitráže z pravého křídla pak vznikla replika, kterou vytvořil umělecký sklář a vedoucí studia Kolektiv Ateliers z Nového Boru Zdeněk Kudláček.
Za vzor mu posloužila i vitráž z pravého křídla paláce, která se jmenuje Průmysl a věda. Ta byla kvůli čištění a opravám také demontována. Styl je u obou vitráží stejný. Liší se však barvy postav i roucha. Asi 80 % skel vznikalo právě podle objevené fotografie od Petra Šámala.
Renovace věžních hodin
Dalším důležitým krokem k záchraně historických prvků Průmyslového paláce bylo restaurování věžních hodin, které jsou součástí centrální věže, dominanty celého paláce. Ve spolupráci s horolezci byly postupně sňaty ciferníky, ručičky, zvonovinové cimbály i samotný hodinový stroj. Celé hodiny váží dohromady asi 450 kg a kvůli jejich deinstalaci musela být rozebrána část podlahy věže. Veškeré součásti byly převezeny do dílny české rodinné firmy L. Hainz, která byla založena roku 1836 v pražských Holešovicích.
Hlavní část mechanismu – hodinový stroj – získala v roce 1952 modrozelený nátěr. Ten hodináři odstranili, aby jej mohli natřít původní hnědou kladívkovou barvou. Při rekonstrukci v padesátých letech došlo k obměně ciferníků za skleněné. Ciferníky na věži Průmyslového paláce mají průměr asi 2,7 m a patří mezi největší ciferníky v Praze. Firma L. Hainz jim vrátila původní podobu v plechové formě se zlatými římskými čísly. Původní ručkové strojky firma zrestaurovala a natřela. Originální, časem a povětrnostními podmínkami poničené ručičky vyměnila za nové, doplněné o tepané lilie, aby ladily k číselníkům.
Dva historické zvonovinové cimbály, které odbíjejí každou čtvrthodinu a celou hodinu, dohromady váží 360 kg a pro dokonalé očištění prošly pětidenní koupelí v kyselině citronové. Pro zachování co nejčistšího zvuku nedostaly žádnou povrchovou úpravu. Zvuk se tak lépe šíří po materiálu.
Renovace hodinové věže
Dalším unikátním technologickým postupem byla oprava obří hodinové věže, kterou bylo nutné odříznout a snést ze střechy na zem. Důvodem pro sundání věže vyrobené z ocelové konstrukce byl její velmi špatný technický stav, především pak poškození nohou věže. Ten neumožnil bezpečný průběh oprav přímo na budově. Hodinová věž, která se tyčí nad centrální halou Průmyslového paláce ve výšce 45 m, váží 16 t. Celý technologický postup vyžadoval od pracovníků stavební firmy před samotnou operací několik týdnů příprav. Věž byla nejdříve odstrojena, byly odstraněny staré dřevěné prvky a aplikovány stabilizační tyče, které věž zabezpečily tak, aby nedošlo k její deformaci. Pro sundání věže byl použit jeřáb LTM 1350 s nosností 350 t, který odříznutou věž přemístil na podpěrnou konstrukci, postavenou před Průmyslovým palácem.
Obnova hodinové věže trvala průběžně dva roky. Po kompletním odstrojení byla nejprve v ateliérech vyrobena část nového pasířského oplechování a zbylé části byly restaurovány. Součástí prací byla i výroba nových kovových ciferníků dle historické předlohy, repase hodinového stroje, nové zasklení z bezpečnostního skla nebo výroba nových vitráží. Samotná ocelová konstrukce byla opískována, detailně prohlédnuta, zesílena a sanována, poté byla opatřena čtyřvrstvým nátěrem. V neposlední řadě byly zároveň nahrazeny degradované dřevěné podlahy věže za nové.
Pro úspěšný návrat věže na své původní místo bylo nejprve mimo jiné nutné zesílit pomocnou závěsnou konstrukci, doplnit naváděcí plechy pro osazení věže nebo sanovat a zpětně namontovat centrální točité schodiště. Samotný přesun byl naplánován tak, že nejprve byla věž snesena z podpůrné konstrukce, vedle ní těsně nad zemí byla osazena lany a byla zaměřena geometrie. Poté se hodinová věž vyzdvihla do pozice na střeše, kdy samotný zdvih nad střechu trval zhruba 15 minut, a následovalo spouštění do finální pozice.
Poslední fází náročného úkolu bylo připevnění věže, kdy po osazení, zaměření a přesném vyrovnání bylo zahájeno montážní svařování. Teprve po jeho dokončení byla věž odvázána z jeřábu.
Hodinová věž se vrátila na Průmyslový palác v úterý 15. října 2024. Následovala instalace zdobných kovových prvků. Hodinový stroj se do věže vrátil až o rok později, po dokončení zasklení věže a oplechování. Navíc věž nově zdobí ještě svatováclavská koruna, kterou vyrobila firma Profikov. Vysoká je zhruba 5 m a váží 400 kg. Její osazení proběhlo koncem roku 2024.
Závěr
Dostavbu a rekonstrukci paláce zaplatilo hlavní město ze svého rozpočtu. V květnu 2026 na pokračující rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti Praha získalo významnou finanční podporu. Státní fond životního prostředí ČR hlavnímu městu přiznal dotaci ve výši bezmála 293,5 milionu korun z programu ENERGov zaměřeného na energetické úspory u památkově chráněných budov. Program je financován z Modernizačního fondu. Dotace bude městu vyplacena zpětně po dokončení projektu formou takzvaného ex-post financování. Způsobilé výdaje projektu přesahují 435 milionů korun, přičemž získaná podpora pokryje podstatnou část těchto nákladů. Podmínkou získání dotace je také dodržování environmentálních pravidel včetně principu DNSH, tedy požadavku významně nepoškozovat životní prostředí. Projekt musí mimo jiné zajistit recyklaci nejméně 70 % stavebního a demoličního odpadu.
Rekonstrukce Průmyslového paláce bude dokončena ještě v létě 2026, následně bude palác opět zkolaudován. Pro veřejnost bude otevřen na konci září. První akcí, která se v něm uskuteční, má být od 6. do 11. října přehlídka současné módy a designu Designblok.
FOTOGALERIE:
Lidmila Burianová, Ing. arch. Vladimír Thiele – SGL Projekt, Ing. David Čech – vedoucí projektu, Metrostav CZ, Ing. David Jermoljev, Ph.D. – technický ředitel EXCON
Foto: archiv SGL Projekt, EXCON, Výstaviště Praha
Nejnovější komentáře