
Na olomouckém sídlišti Nové Sady nedávno prošla rekonstrukcí stará kotelna; nyní slouží jako knihovna s komunitním centrem. Projekt ateliéru kcarch zachoval tvarovou jednoduchost původního objektu, příliš nezvětšil ani jeho objem. Přesto se výraz stavby naprosto proměnil. Přispěly k tomu nástavba velkorysého světlíku a také prosklené plochy, kterými se interiéry knihovny otevírají a zvou tak k návštěvě.
Jednopodlažní objekt bývalé kotelny měl poměrně velkorysou světlou výšku: „Spolu s rozhodnutím zachovat jeho konstrukci nás to dovedlo k řešení spočívajícímu v jednoduché vestavbě, která po obvodu budovy vytvořila galerii. Na stávající konstrukci jsme nad ni navrhli velkorysý světlík, vynesený ocelovými vazníky do původního nosného systému. Ve středu dispozice tak zůstal volný prostor, který je vzdušný, přehledný a dobře prosvětlený,“ uvádí architekt Václav Čermák.
„Denní světlo tu má důležitou roli – díky světlíku proniká hluboko do interiéru a během dne ho proměňuje. Pomáhá tak utvářet charakter jednotlivých částí – střed je prosvětlený a živý, zatímco okraje jsou klidnější, vhodné pro čtení a soustředění. Rozdíly mezi jednotlivými zónami tak vznikly přirozeně, bez nutnosti výrazného dělení prostoru,“ dodává.

Stavebník: Statutární město Olomouc
Autoři a projekt: kcarch, s. r. o. – Ing. arch. Václav Čermák, Ing. arch. Václav Kolínský, Ing. arch. Ondřej Šperl
Stavebně konstrukční řešení: Ing. Petr Vítek
Dva základní principy projektu
Stavební úpravy byly navrženy v souladu s charakterem území: „Respektovali jsme původní tvar stavby, její hmota a proporce byly změněny jen mírně – například atika se přizpůsobila světlíku. Navýšení objektu bylo do určité míry žádoucí i z toho důvodu, že se jedná o nárožní budovu občanského vybavení,“ upřesňuje architekt Václav Kolínský.
Autoři projektu se opírali o dva základní principy. Prvním z nich bylo zachování nosné konstrukce, která nevykazovala známky poškození. Druhým bylo nenastavovat plnohodnotné patro a měnit tak proporce budovy. Chybějící prostory řešili vestavbou – dřevěné vazníky nahradili ocelovou konstrukcí, díky tomu mohli navrhnout střešní světlík. Doplňované konstrukce tvoří kombinace betonu, oceli a skla, obvodový plášť má silikonovou fasádu.

Dispoziční řešení
Hlavní vchod zůstal na jižním průčelí, za ním se nachází výpůjční pult. Prostor pro knihovníky je za ním, zajišťuje přehled o dění v knihovně pomocí průhledů do veřejných částí. Při západní fasádě bylo umístěno oddělení pro děti, které vede přes galerii až k severní fasádě. Vedle recepce je umístěn prostor pro aktivity dětí (herna a psací stoly), s galerií je propojen pobytovým schodištěm, které má funkci čítárny, herny deskových her a může posloužit i jako hlediště pro různé produkce či přednášky. V přízemí a ve zbytku galerie se nachází oddělení pro dospělé. Čítárna a studovna jsou v přízemí i na galerii u severní fasády formou „kavárenského“ posezení s výhledem do zahrady.
Zázemí pro knihovníky a sklad knihovny je v severovýchodním rohu objektu s výhledem do zahrady. U schodiště za výpůjčním pultem byla umístěna akusticky oddělená „multifunkční“ místnost, určená pro přednášky, kroužky pro děti, přednášky nebo jako prostor k pronájmu. Ze severní fasády se vchází do zahrady.
V případě konání větší kulturní akce se mohou regály s knihami posunout ke stěně, vzniklý prostor včetně galerií pak pojme až 70 osob.

Původní konstrukce
Po statické stránce objekt nejevil zásadní poruchy, praskliny v obvodovém plášti způsobilo napojování různých materiálů a jejich rozdílné dotvarování. Zavlhlost stavby nad terénem zavinila špatná hydroizolace nebo její absence. Obvodové stěnové konstrukce nesplňovaly současné požadavky na součinitele prostupu tepla.
Prefabrikovaný železobetonový skelet se systémovými průvlaky (soustavy MS-OB) autoři zachovali a doplnili, objekt má ale novou základovou desku včetně souvrství spodní stavby. Průvlaky podél východní a západní fasády doplnili o ocelový nosník, na nějž jsou příčně uloženy ocelové příhradové nosníky, které nesou střešní plášť. Konstrukci střechy tvoří ocelobetonová deska uložená na nosníky.
Obvodový plášť z betonových panelů je z části ponechán, z části dozděn. Stropní panely nad 1. NP v prostoru nad vstupem byly demontovány, nahradila je monolitická železobetonová deska. Betonovala se nová výtahová šachta, schodiště jsou také železobetonová. A do prostoru byla vestavěna galerie tvořená železobetonovou deskou a zábradlím.

Přípravné práce
Odstraňovaly se nenosné stěny a příčky (převážně zděné), výplně otvorů, zábradlí, zbytky potrubí, vnitřní elektroinstalace, osvětlení, oplechování atik a další prvky. Bouralo se také komínové těleso kromě jeho základové desky a některé stěnové panely nebo jejich části. Dále podlahové skladby z betonové mazaniny s podkladní betonovou vrstvou a nadzákladové zdivo tam, kde bylo třeba umístit nové desky.
Železobetonové sloupy a základové konstrukce (patky, pasy, kalichy sloupů) byly ponechány. V objektu zůstaly přípojky elektroinstalace, slaboproudu, vodovodu, kanalizace a centrálního zásobování teplem, až po přípojkové skříně.
Zastřešení z dřevěných příhradových vazníků s překližkovou výplní se také odstranilo. Střešní rovinu tvořily trapézové plechy, krytina byla z asfaltových pásů. Bouraly se atikové panely a dutinové stropní panely s ozubem nad vstupní částí. Ponechány byly jen některé průvlaky. Lokálně se odbouraly části ozubů u průvlaků, které v budově zůstaly tak, aby mohly být osazeny prosklené stěny lehkého obvodového pláště.
Sanace betonových konstrukcí
Betonové a železobetonové nosné konstrukce byly po očištění sanovány. Špatně probetonovaná, vydrolená či jinak degradovaná místa se mechanicky očistila až na zdravý a soudržný beton tak, aby nebyla poškozena betonářská výztuž. Na místa, kde došlo k odstranění rozvolněných a špatně probetonovaných úseků, byla nanesena tixotropní sanační a vysprávková malta. Sanační maltou se reprofilovaly oblasti, kde došlo k úbytku průřezu vlivem mechanického čištění většímu než 10 mm. Pokud byl úbytek průřezu po čištění menší, použila se jemná sanační stěrka. V celé ploše železobetonové konstrukce byl nakonec aplikován hloubkový migrující inhibitor koroze.
Dostavba
Objekt knihovny nepřesahuje původní půdorys, zemní práce proto zahrnovaly zejména výkopy pro hydroizolace a tepelné izolace základu a nadzákladového zdiva. Nosné stěny jsou železobetonové v tloušťkách 150 a 200 mm, nosnou funkci mají i zábradlí kolem galerie a schodišť, které jsou ze železobetonu tl. 120 mm. Na několika místech byly doplněny zděné obvodové stěny po vybouraných panelech či výplních otvorů.
Železobetonové sloupy systému MS-OB o průřezu 400 × 400 mm byly ponechány, očištěny a omítnuty. Nové sloupy jsou ocelové, opatřeny byly protipožárním nátěrem nebo sádrokartonovým obkladem.
Stropy a schodiště jsou železobetonové; jedno schodiště bylo realizováno jako truhlářský výrobek z bukového dřeva na šikmé železobetonové desce.
Střešní konstrukci tvoří ocelové svařované rámy z profilů HEB200 a svařované ocelové profily. Rámy jsou osazeny na profilech 2x U220 položených podélně ve směru průvlaků ve dvou osách, mezi sebou jsou zavětrované. Na rámech leží střešní ocelobetonová spřažená deska do trapézového plechu, která nese střešní skladbu.
Atiky mají ocelovou konstrukci svařovanou z jeklů, opláštěny byly OSB deskami, tepelnou izolací, z vnějšku fasádní KZS, z vnitřku střešní krytinou z asfaltových pásů. V konstrukci atiky ve 2. NP je dutina pro vedení technických instalací, zejména vzduchotechniky.

Skladba střechy
Plochá střecha je jednoplášťová s klasickým pořadím vrstev, s krytinou ze dvou celoplošně natavených pásů z modifikovaného asfaltu s polyesterovou či skelnou výztužnou vložkou. Tepelná izolace tu je z polystyrenových desek a spádových klínů, pojistná hydroizolace a parozábrana opět z asfaltových pásů, natavených na napenetrovaný podklad. Stejná skladba byla použita na vnitřní stranu atiky (pouze s menší tloušťkou vrstvy polystyrenu). Na střeše jsou dvě vpusti, osazeny tu byly fotovoltaické panely.
Obdobně byla řešena střecha za atikou 1. NP s tím, že její horní plocha je tvarována do formy žlabu, který svádí vodu do dalších dvou střešních vpustí.
Řešení fasád
Fasády byly opatřeny zateplovacím systémem z fasádního polystyrenu EPS tl. 200 mm, sokl budovy má izolant z desek XPS tl. 160 mm se soklovou omítkou. Na fasádách autoři navrhli grafické prvky a nápisy – tvoří je linie šířky 50 mm a hloubky 20 mm, které se přesně frézovaly do izolantu v líci fasády. Výplně otvorů jsou u zavěšené fasády hliníkové sloupkopříčkové.

TZB
Zdrojem vytápění a chlazení je tepelné čerpadlo typu země/voda se čtyřmi vrty pod objektem a v jeho okolí. Technologie vytápění a chlazení byla umístěna ve strojovně, chlazení se distribuuje sáláním ze stropu knihovny. Technologie chlazení byla navržena v kombinaci s venkovními žaluziemi, které v létě snižují tepelné zisky. Distribuce tepla probíhá formou podlahového vytápění. Knihovna se větrá kombinací přirozeného a nuceného větrání pomocí vzduchotechnické jednotky.
Na stávající horkovodní přípojku byla napojena horkovodní tlakově nezávislá předávací stanice, která temperuje prostor technologií při východní fasádě – v zimních měsících může sloužit jako doplňkový zdroj tepla,
Hydroizolace základů
Podstatná část základových konstrukcí byla provedena nově. Hydroizolaci tvoří dvě vrstvy SBS modifikovaných asfaltových pásů o celkové tloušťce 8 mm pod základovými pasy (patkami). Spodní pás má nosnou vložku ze skleněné tkaniny a jemný separační posyp; zajišťuje zejména tvarovou stabilitu a vyšší pevnost systému. Horní pás s nosnou vložkou z polyesterové rohože a jemným separačním posypem se vyznačuje vyšší pružností a schopností přenášet deformace. Hydroizolační souvrství se aplikovalo na podkladní beton, opatřený asfaltovou penetrační emulzí bez obsahu rozpouštědel. Podkladní beton je uložen na separační geotextilii, která odděluje konstrukci od hutněného štěrkového polštáře o tloušťce 150 mm.
V místech, kde zůstaly původní základové patky z bývalé kotelny, bylo provedení hydroizolace konstrukčně složitější. Hydroizolační systém zde musel být citlivě napojen na stávající konstrukce; patky byly celoplošně obaleny a hydroizolace vytažena až ke stávajícím sloupům tak, aby se zajistila kontinuita izolační vrstvy.
FOTOGALERIE:

Nejnovější komentáře