Příklad z praxe. Jako soudní znalec jsem byl povolán k posouzení stavu zdiva rozestavěného rodinného domu, které vykazovalo hrubé nedostatky. Článek popisuje analýzu technického stavu a návrh nápravy.
Posuzovaný objekt je situován v lokalitě individuálních izolovaných rodinných domků. Je navržen jako jednopodlažní, nepodsklepený, s jednou bytovou jednotkou, půdorysného tvaru L. Vstupní část je umístěna na severozápadní straně pozemku, s vazbou na přístupovou komunikaci. Objekt má navrženou klasickou valbovou střechu, podkroví by nemělo být využito. Je založen na svažitém pozemku s radonovým výskytem a opatřen vodorovnou hydroizolací nalepenou na podkladní vyztuženou betonovou mazaninu se štěrkopískovým posypem.
Základy jsou z prostého betonu, obvodový plášť je navržen z tepelněizolačních bloků Porotherm 40 P + D tloušťky 400 mm bez zateplení, vnitřní nosné zdivo z bloků Porotherm 30 P + D tloušťky 300 mm. Vodorovné konstrukce objektu jsou navrženy z keramických vložek Miako osazených do keramobetonových stropních nosníků. Krov bude dřevěný klasický, střešní krytina pálená z keramických tašek. Příčky jsou navrženy zděné buď z pórobetonových dílců Ytong tloušťky 100 mm, nebo z Porothermu 11,5 P + D, vnější i vnitřní povrchy omítané.
Stavba měla být zahájena v únoru a dokončena v srpnu téhož roku. V době vypracování posudku byly vybetonovány základy, položena vodorovná hydroizolace a vyzděno vnější a vnitřní zdivo z lehčených cihelných tvárnic do úrovně železobetonových věnců, které zatím nebyly provedeny. Zdivo dosahuje od hydroizolace do výšky 11 × 250 mm = 2750 mm (obr. 1), v místě okenních otvorů je na několika místech osazeno bednění bez vnitřní výztuže.
(obr. 4)
Základní nález
Při prohlídce objektu byly zjištěny následující závady:
1) Naprosto nepřípustné provedení cihelného zdiva:
a) nevyhovující spáry mezi cihelnými bloky:
- nedostatečně vyplněné, neuspořádané a nestejně vyplněné spáry (obr. 2 a 3);
- některé styčné spáry prosvítají (obr. 4 a 5), zejména nepříznivě se tato skutečnost projevuje v místě okenního ostění, kde je větší statické namáhání;
- tloušťka ložných spár dosahuje až necelých 45 mm (obr. 4), a styčných spár dokonce cca 80 mm (obr. 5);
- cihelné bloky jsou kladeny s rozdílnou tloušťkou spár (obr. 6);
- první vrstva z cihelných bloků byla osazena na betonový základ bez maltového lože (obr. 7);
- keramický nadedveřní překlad z Porothermu je nasucho uložen na podkladní děrované cihly (obr. 8);
- v některých místech je více malty než zdiva (obr. 9);
b) ve zdivu se objevují bloky s neuzavřenými vzduchovými dutinami, které jsou příčinou tepelných mostů (obr. 2);
c) na některých místech jsou patrné výkvěty v důsledku krystalizujících solí (obr. 10);
d) v některých místech je zdivo neprovázané (obr. 11), a to i na styku obvodového pláště s vnitřní nosnou stěnou (obr. 12);
e) do zdiva byly použity poškozené cihelné bloky (obr. 13);
f) v bednění nadokenních překladů se vyskytují vlivem chybějícího maltového lože díry, které musí být před vlastním betonováním utěsněny.
2) Závady v betonové podezdívce soklu:
a) s ohledem na svažující se pozemek na východní straně obvodové stěny byla na rohu soklu, provedeného z betonových tvarovek vylitých betonem, naměřena výška 1,8 m. Betonové tvarovky jsou často poškozené, místy i popraskané a promáčené srážkovou vodou, ačkoliv v době pořízení snímků nepršelo (obr. 14);
b) pohledový beton soklu vykazuje vzduchové kapsy a podle vnějšího vzhledu nebyl dostatečně zhutněn (obr. 15).
3) Položení vodorovné hydroizolace:
a) použitá hydroizolace nezajišťuje ochranu proti radonu, jelikož podle utržené části pouhou rukou lze podle charakteru lomu s papírovou vložkou předpokládat nesprávné použití asfaltových pásů IPA s nasákavou vložkou;
b) položené asfaltové pásy jsou u nosného zdiva zprohýbané a poškozené, jinde nepřípustným způsobem roztržené (obr. 16), v některých místech, zejména v soklové rohové části východní stěny, mají nedostatečný přesah (obr. 17).
Srovnání provedených prací s projektovou dokumentací
Podle projektové dokumentace má mít podlaha v obytných místnostech následující skladbu (vrstvy označené tučnou kurzivou měly být realizovány):
- plovoucí laminátová podlaha (alternativně mozaikové parkety) 8 mm,
- lepidlo Duvilax,
- samonivelizující potěr Terakot R,
- betonová mazanina 65 mm,
- polystyrén 30 mm,
- polyuretan 30 mm,
- pás Fondaline S (protiradonová opatření),
- hydroizolace 1 x Hydrobit + Np 4 mm (natavit na podkladní beton),
- podkladní beton 150 mm,
- štěrkopískový podsyp 150 mm,
- rostlý terén.
Doposud je v realizované části rozpor mezi použitou hydroizolací z asfaltových pásů (pravděpodobně IPA) a navrženou protiradonovou hydroizolací Fondaline S a jednou vrstvou Hydrobitu. Stávající asfaltové pásy s nasákavou vložkou nevyhovují ani jako běžná hydroizolace proti vlhkosti (podle ČSN 73 0600 nejnižší kategorie III).
Úroveň terénu u východního rohu je ve srovnání s projektem snížena min. o 0,5 m a rostlý terén je bez jakéhokoliv vyrovnávacího zhutněného násypu ve stejné úrovni jako asfaltové hydroizolační pásy. Vyvedení hydroizolace ve stejné úrovni s terénem je nevyhovující a možnost vzlínání odstřikující vody je násobena vynecháním okapového chodníčku po obvodě rodinného domku. Také při dokončení stavby byl spodní líc nadokenního překladu osazen o 100 mm výše, než udává projekt. Při prohlídce objektu se na základě vyhloubené sondy prokázalo, že ačkoliv zemina obklopující základ je spíše nepropustného charakteru a mazlavá, žádná drenáž nebyla v dostupné projektové dokumentaci ani navržena, ani realizována.
Technický stav stávající stavby v návaznosti na požadavky norem
Odchýlení se od platných norem pro výstavbu i v případech, které nejsou v rozporu s požadavky zákonů, se může považovat za odchýlení od optimálního řešení stavby a může vést k různým problémům. Např. soudní posuzování závad na stavbách, které vznikly nedodržením, byť nezávazných ustanovení normy ve stavební konstrukci, může vést k rozhodnutí o vadném provedení této konstrukce. Po skončení obecné závaznosti proto mnohem více zodpovědnosti přechází na autorizované osoby nebo pracovníky s živnostenským oprávněním pro provádění staveb.
Závaznost některých ustanovení norem nevyplývá jen ze zákona o normalizaci, ale z požadavků jiných zákonů – např. stavebního zákona, respektive na základě požadavků vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu. Pro posuzovanou stavbu se vztahují následující normy platné v době výstavby:
a) Požadavky na provedení zdiva podle ČSN 73 2310 [2]
Technologie zdění z cihel musí vyhovovat následujícím článkům 49–55 výše citované ČSN:
čl. 49: Pro zdivo z cihel plných se používají malty o hustotě 7 až 10, pro zdivo z cihel děrovaných malty o hustotě 7 až 8. U cihel s otevřenými dutinami je nutno použít takové konzistence, aby malta nevnikala hluboko do dutin.
čl. 50: Cihly se ukládají do vodorovných vrstev a vážou se tak, aby nevznikaly svislé průběžné spáry. U zdí o tloušťce rovné nebo větší než 1,5násobek délky použitých cihel se dovoluje převázat vnitřní styčné spáry (spáry rovnoběžné s lícem zdi) v každé třetí vrstvě, tj. střídají se zpravidla dvě vrstvy běhounů s jednou vrstvou vazáků. V zakončení, stykování a křížení zdí a při vyzdívání rohů a pilířů musí být všechny vrstvy cihel převazovány.
čl. 51: Zdivo z cihel s otvory se musí zdít tak, aby cihly nebyly obráceny otvory do líce zdiva.
čl. 52: Ložné a styčné spáry, tj. u stěn a pilířů spáry vodorovné a svislé, musí být dokonale vyplněny maltou, pokud není projektem výslovně předepsáno jinak. Průměrná střední šířka styčných a ložných spár má být 10 až 12,5 mm podle druhu cihel. Šířka jednotlivých spár nemá být menší než 6 mm a větší než 15 mm. Jestliže konstrukce vyžaduje spáry jiné šířky (např. vyztužené zdivo, obklady), je to nutno výslovně uvést v projektu.
čl. 53: Hloubka maltou nevyplněné části spár nemá být větší než 15 mm u zdí a 10 mm u pilířů, měřeno od líce zdiva. Malta vyteklá přes líc zdiva se musí odstranit.
čl. 54: Při doplňování vazby zdiva, např. v místech zalomení zdiva, u osazovaných dílců a u jiných konstrukcí do zdiva zakotvených nebo jím prostupujících, se nesmí použít malých odseků cihel nebo zlomků.
čl. 55: Pro zavázání zděných příček, uložených instalačních potrubí apod. se vynechávají v nosném zdivu drážky nebo kapsy. V místech, kde je nelze ze statických nebo jiných důvodů vytvořit, např. v pilířích, se ze zdiva vyloží ozuby nebo se provedou jiná opatření předepsaná projektem.
Požadavky na provedení hydroizolace podle ČSN 73 0600 [1]:
Podle ČSN 73 0600 pro materiály hydroizolačních soustav platí:
čl. 5.1. Materiály používané při ochraně staveb proti vodě musí být ověřené pro namáhání specifikované projektem a jejich funkční vlastnosti doložené. Jsou to především jejich látkové složení, fyzikálně-mechanické vlastnosti, korozní odolnost, požární vlastnosti a další parametry potřebné pro návrh spolehlivé funkční hydroizolační soustavy.
Podle tabulky A2 – hydrofyzikální namáhání (HF) a mechanické zatížení (MZ) hydroizolací podle umístění ve stavební konstrukci, má být namáhání pro obvodový plášť nad zemí:
- pro obvodovou stěnu: HF II a MZ střední,
- pro terasu: HF II až I a MZ střední až vysoké.
HF II je namáhání beztlakovou (volně stékající) vodou, kdežto HF I vodou tlakovou. MZ střední působí tehdy, když v izolační soustavě mohou vznikat napětí působící kolmo i tangenciálně, jsou však rozložena na větších plochách. MZ vysoké působí tehdy, když v hydroizolační soustavě mohou vznikat napětí působící kolmo i tangenciálně, avšak soustřeďují se v úzce ohraničených plochách. Pro mechanické zatížení střední jsou podle tabulky A1 pro návrh hydroizolace závažné následující vlastnosti:
- mez pevnosti v tahu a tahové zkoušky,
- poměrné prodloužení, popř. průtažnost,
- ohebnost při 20 °C,
- odolnost za chladu,
- odolnost proti proražení,
- tepelná a rozměrová stálost,
- difúzní vlastnosti.
Hodnocení:
Těmto požadavkům nevyhovují ani doposud vyzděné stěny, ani stávající vodorovná hydroizolace. S ohledem na předcházející prokázané hrubé nedostatky v technologii zdění a použití nevyhovující hydroizolace je možno nadzákladovou část hrubé stavby považovat za havarijní a v důsledku toho je nutno stávající cihelné zdivo rozebrat a vodorovnou nevyhovující hydroizolaci nahradit novou.
Závěr
Uvedená analýza posuzovaného technického stavu rozestavěného rodinného domku investora dokazuje, že:
a) Dodavatel hrubě porušil technologické předpisy, a v důsledku toho se objekt nachází v havarijním stavu vyžadujícím jeho demolici.
b) Kvalita zdění ani provedená vodorovná hydroizolace neodpovídají platným ČSN.
c) Pokud nebudou odstraněny všechny uvedené závady, nelze ve výstavbě objektu pokračovat.
VÁCLAV KUPILÍK
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc. (* 1946)
vystudoval Fakultu stavební ČVUT. Je soudním znalcem pro stavby obytné a různé – specializace poruchy a rekonstrukce. Pedagogické činnosti se věnuje 55 let. Jeho výuka je zaměřena na problematiku požární bezpečnosti, kterou uplatňuje i jako člen prezidia Profesní komory požární ochrany. Je autorem nebo spoluautorem více než 25 odborných publikací. Autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby a požární bezpečnost staveb.
LITERATURA:
[1] ČSN 73 0600 Ochrana staveb proti vodě. Hydroizolace – Základní ustanovení
[2] ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu č. 06/2025
