Co je nového v normách, a co nemáme

I v tradičních oborech, jako je obkládání, je vývoj nezadržitelný. Rychlost přenosu nových poznatků do praxe tomu ale neodpovídá. Totéž platí i pro normy, kdy zejména v evropských zemích proces
tvorby národních norem má daleko svižnější tempo než u nás.

V následujícím textu se budu věnovat některým novinkám, které mohou aplikovat nejen obkladači v praxi, ale i projektanti a investoři. Situace ve znalostech a úrovni některých projektů je totiž zoufalá.

Obor obkládání keramikou prošel za posledních 15 let neuvěřitelným vývojem a směřuje k vysoké profesionalitě. Zejména pak poslední dva roky jsou toho důkazem. Ve Španělsku a Itálii, v zemích s bohatou tradicí ve výrobě a aplikaci keramických materiálů, se obkládání věnuje velká pozornost a aktualizace základních norem pro obkládání probíhá v pětiletých cyklech. Další související velkou oblastí jsou nové předpisy pro potěry a současně i novelizace norem požadavků na hydroizolace v interiéru.

V roce 2013 byla v Itálii představena norma UNI 11493-1, která poskytuje pokyny pro návrh, instalaci a údržbu keramických obkladů a dlažeb. Poprvé byla aktualizována již v r. 2016. Její poslední novelizace je z května 2025. V roce 2016 ji doplnila druhá část – UNI 11493-2 definující požadavky na znalosti, dovednosti a kompetence obkladačů keramických podlah a obkladů, čímž zajišťuje kvalitu a profesionalitu v obkladačských pracích. Obsahuje metody hodnocení obkladačských schopností a definuje požadavky organizací, které chtějí toto hodnocení provádět. Tato norma neobsahuje nic, co bychom neznali. Cílem této normy je zajistit soulad s evropským rámcem kvalifikací (EQF), se zvláštním důrazem na terminologii, způsob vyjádření kvalifikace a uplatňování zásady, podle které jsou určující „výsledky učení“, a umožnit přenositelnost mezi formálními oblastmi, neformálními a neoficiálními. Ty jsou obsaženy v zásadách a pokynech uvedených v doporučení EU 2008/C111/01 a doporučení č. 200/C155/02 (ECVET) a doplněny odbornou normou UNI 11491.

V České republice se v současné době řídíme technickými normami, které ale nejsou závazné. Jedná se pouze o kvalifikovaná doporučení. Používání normy je dobrovolné, i když všestranně výhodné. Pro současné požadavky na znalosti, dovednosti a kompetence obkladačů u nás kvalitní ekvivalentní norma vůbec neexistuje. Profesionalitu a kvalitu v tomto oboru by měl zajistit vzdělávací systém, profesní certifikace a příslušná řemeslná praxe v rámci celoživotního vzdělávání.

Jak již bylo řečeno výše, naše technické normy a celý vzdělávací systém ale zdaleka neodpovídají rychlosti vývoje tohoto oboru. Normy pro materiály máme však stejné jako v ostatních zemích, kde platí normy EN, na rozdíl od norem na provádění, které jsou v našem oboru již hodně omšelé! Proto Cech obkladačů volí řešení v podobě souboru technických pokynů, které pružně reagují na technický vývoj. Jak jsou tyto pokyny začleněny do systému jakosti, ukazuje obr. 1. Pro řadu obkladačů či malých firem je ale ISO 9001 nesplnitelná¹ (obr. 1).

Proto by změnám v naší nové normě na obkládání měly předcházet podrobné analýzy norem Itálie, Německa, Španělska, Velké Británie, USA, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a dalších zemí. Zdá se vám to jako hodně široký záběr? Nikoli. Každá země má vždy řadu podnětů v normách, které se dají snadno převzít.

Příklady z aktualizací v zahraničních normách

Italská norma nově přesně vymezuje, k čemu se vztahuje. Na obklady v různých polohách (horizontální, vertikální, šikmé), na podlahy, stěny a stropy, a to jak v interiéru, tak i exteriéru, ale s vyloučením jiných systémů a bytových doplňků.

Obkladový systém je definován jako systém sestávající z keramických obkladů, lepidla nebo malty a výplně spár. Tato norma přináší nový pohled na obkladové souvrství a co znamená plánování keramických obkladů.

Definice keramických obkladů:

Systém tvořený keramickými dlaždicemi instalovanými na podklad lepidlem se spárami (obr. 3).

Potěr již není v definici zahrnut, protože je regulován novou normou na potěry.

Důležitá změna je v pokrytí lepidla tak, aby lepidlo pokrývalo alespoň 90 % dlaždice a podkladu v interiéru a 95 % v exteriéru. Nepokrytá místa jsou povolena pouze tehdy, jsou-li rovnoměrně rozložená a malá. Tloušťka lepidla nesmí překročit limity doporučené výrobcem. Metody lepení se již rozlišují na tenkovrstvé a do hlubokého lože.

Revidovaná norma používá dvě hlavní techniky instalace: jednoduché a oboustrannné lepení (floating – buttering). Oboustranné lepení je obzvláště důležité pro zajištění úplného kontaktu mezi obkladovým prvkem a podkladem a pro zamezení vzniku dutin a doporučuje se použít i menší formáty. Obě techniky vyžadují zhutnění lepidla.

Norma také nově určuje směr čeření lepidla na podkladu a na rubové straně obkladového prvků. Musí mít stejný směr a nanáší se ve stejném směru podél kratší strany obkladového prvku.

Norma nově řeší výpočet dilatační spáry.

Pevnost v ohybu keramických obkladových prvků je velmi důležité kritérium při návrhu a realizaci podlah.

Došlo ke zpřesnění spádu podlah vystavených častému smáčení, které musí mít sklon mezi 1 až 1,5 %, aby se zabránilo stojaté vodě. Sklon musí být vytvořen v podkladu, nikoli v samotné dlažbě.

Nově jsou také upravena pravidla týkající se velkých formátů, kdy za velký formát se považuje obkladový prvek o rozměru 60 × 60 cm, resp. největší délky strany větší než 60 cm a plochy nad 2000 cm².

I v údržbě jsou změny – rozlišuje se běžná a mimořádná údržba keramických obkladů, která zahrnuje úkony, jako je oprava spár a dilatačních spár, výměna dlaždicových sekcí, profesionální čištění a obnovu stávajících ošetření.

Norma se věnuje administrativním úkonům v evidenci celého procesu obkládání od návrhu až po přejímku, kdy součást příloh jsou formuláře.

Norma definuje kvalitu keramických obkladů pomocí pěti základních kritérií:

Pravidelnost
Trvanlivost
Údržba
Bezpečnost
Udržitelnost

Odpovídající pozornost je věnována též technické dokumentaci pro provádění obkladačských prací.

Změn je v této normě mnoho včetně zahrnutí membrán a hydroizolací.

Právě hydroizolace jsou dalším tématem jiné normy ze Švýcarska, kde přistoupili k poměrně výrazné novelizaci. Pro nás je zajímavá informace, že tato norma zakazuje vrtat do hydroizolačního systému v koupelně. Zařizovací předměty se pouze lepí.

Zajímavá je tabulka použití jednotlivých typů hydroizolací. Polymerní disperze jsou povoleny pouze ve skupině „středně náročných“ aplikací – jejich použití je však omezeno pouze na povrchy stěn. Namáhání vlhkostí je rozděleno do tří skupin – střední, vysoké a velmi vysoké.

PODKLAD STĚN pod obklady	A4.1 střední	A4.2 vysoké	A4.3 velmi vysoké
Vápenocementová omítka	DM, CM, RM, AB, AP	CM, RM, AB	CM, RM, AB
Vápenocementová lehčená omítka	DM, CM, AB, AP	CM, AB	AB
Cementová omítka	DM, CM, RM, AB, AP	CM, RM, AB	CM, RM, AB
Beton	DM, CM, RM, AB, AP	CM, RM, AB	CM, RM, AB
Sádrokarton	CM, RM, AB	–	–
Sádrokartonové desky s výztuhou z netkané textilie	CM, RM, AB	CM, RM, AB	–
Sádrovláknitá deska	CM, RM, AB	–	–
Lehké betonové desky s cementovým pojivem	CM, RM, AB, AP	CM, RM, AB	RM, AB
Konstrukční desky z XPS s potěrem	CM, RM, AB	RM, AB	–

PODKLAD PODLAH PRO DLAŽDICE	A4.1 střední	A4.2 vysoké	A4.3 velmi vysoké
Stavební deska XPS s potěrem vyztužená tkaninou	CM, RM, AB	–	–
Beton	CM, RM, AB	CM, RM, AB	CM, RM, AB
Cementové potěry (CT/CTF)	CM, RM, AB	CM, RM, AB	CM, RM, AB
Syntetické pryskyřičné potěry (SR)	CM, RM, AB	CM, RM, AB	CM, RM, AB
Potěry ze síranu vápenatého (CA/CAF)	CM, RM, AB	–	–
Suché potěry ze sádrovláknitých desek	CM, RM, AB	–	–
Suché potěry z lehkých betonových desek s cementovým pojivem	CM, RM, AB	–	–

Použité zkratky

ZKRATKY	TYP HYDROIZOLACE
DM	Polymerní disperze
CM	Z polymerem modifikovaného cementu
RM	Z reaktivních pryskyřic
AB	Hydroizolační membrána/fólie
AP	Konstrukční deska XPS s potěrem vyztužená tkaninou

Tabulka použití jednotlivých typů hydroizolací
Zkratky pro tekuté hydroizolace jsou v souladu s ČSN EN 14891

Jaká je naše realita?

Revize ČSN 73 3451 Obecná pravidla pro navrhování a provádění keramických obkladů neprošla díky odmítavému postoji ČKAIT. Cech obkladačů ČR tento nedostatek řeší vydáváním technických pokynů, jak bylo uvedeno výše. Ale ani tento pokyn neprošel schválením ČKAIT, aby byl registrován Hospodářkou komorou ČR jako pravidla praxe, i když je výraznou pomůckou pro projektanty a stavební inženýry v praxi.

Obdobně je tomu s normou na hydroizolace v interiéru, kdy Cech obkladačů ČR oficiálně požádal Agenturu pro normy (ČAS) o převzetí normy DIN 18534 do soustavy ČSN. ČAS i přes několik urgencí nereaguje, a tak je i problematika hydroizolací opět řešena samostatnými pokyny. Úplný seznam pokynů najdete na www.cech-obkladacu.cz/technika.

Problém je ještě složitější od chvíle, kdy vyšla vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu,² která se po jednom roce musí revidovat, protože obsahovala velké množství chyb a kolizí.

A tak se zmínka o hydroizolacích dostala do § 22 Tepelná ochrana budov. V rámci připomínkového řízení byla navržena alespoň změna názvu na „§ 22 Tepelná ochrana budov a ochrana proti pronikání vlhkosti“. Tato změna byla zamítnuta s tím, že se „jedná se o požadavek, který přesahuje rámec vyhlášky. Uvedené ustanovení není součástí plánované novelizace, a proto se k navrhované změně nemohla vyjádřit ostatní připomínková místa…“.³ Směšný argument.

Naštěstí byly v novele opraveny fatální chyby v části „skluznosti“ uvedené v příloze č. 5.²

Do § 35 odst. 3 byla navržena pravidelná kontrola skluznosti, protože provozem dochází ke změnám odolnosti proti skluzu jednak opotřebením, ale také znečištěním a údržbou. Opět bylo zamítnuto s tím, že nebyl předložen konkrétní návrh. Kdybychom byli požádáni, pak obratem potřebný text dodáme i s vědomím, že můžeme anticipovat odpověď, že nebylo možné projednání s dotčenými orgány, jak bylo uvedeno ve vypořádání připomínek MMR.

Za pováženou však stojí některá ustanovení, která hraničí s bezpečností pohybu osob.

Příklady:

a) Příloha č. 5 bod 4. uvádí: „Protiskluzové úpravy stupnice schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm náběhovou hranou.“ Náš návrh byl snížit výšku hrany na 1,5 mm, protože hrozí zakopnutí a pád na schodišti. Návrh byl zamítnut s ohledem na ČSN 73 4001 Přístupnost a užívání bezbariérových prostor. Je vidět, že když je to uvedeno v závazné normě, tak to musí vyhláška ctít. Jak tedy tato norma ctí bezpečnost osob s postižením?

Oblast protiskluznosti byla od počátku zpracována neodborně a při požadavku na zařazení kritérií pro tzv. posuvný prostor“, který se používá u podlah s vysokým znečištěním, kdy reliéfní dlaždice se hodnotí podle objemu vytlačených nečistot (např. mastnoty v potravinářském průmyslu), odpověď byla, že když jsme nenavrhli text, tak to tam nebude.

b) Část 1 Obecné požadavky na stavbu určenou k užívání veřejností a v dalších částech, např. v části 4 Šatna umělého koupaliště a sauny: „Podlaha a stěna šatny musí být ze … a musí mít spád minimálně 2 % směrem k odvodňovacím systému.“

Výše v tomto článku bylo uvedeno, že v revidované italské normě na obkládání postačuje spád 1 % až 1,5 %. Dochází zde k zjevné kolizi s normou ČSN 73 3451, která uvádí sklon 1,5 % a 2,25 %.

Požadavek na sklon větší než 2 % se objevuje v řadě dalších ustanovení. V praxi tak mohou být realizovány větší sklony, které budou, zejména ve vlhkém prostředí, příčinou pádů. Vložit takový údaj mohl jen ten, kdo si neumí představit, co je spád.

c) Poslední perličkou je Tabulka č. 3 – Osvětlení saun, kde v řádku pro osvětlení WC nebude počítáno s nouzovým osvětlením. Takový přístup lze hodnotit jako brutálně neetický. WC bývá místností zpravidla bez oken a v případě výpadku elektrického proudu vám zhasne světlo a dveře jsou zamčené. Jak se asi v takové situaci zachová dítě nebo osoby, které mají strach z uzamčených prostor? Odpověď si dejte sami.

Je smutné, že tato vyhláška je doprovodným právním dokumentem ke stavebnímu zákonu a celému stavebnímu řízení. Pokud budou vydávány takové předpisy, nemusíme se již o nic snažit. A to byl jen jeden marginální pohled.

EDUARD JUSTA

PhDr. Eduard Justa (* 1949)
po střední průmyslové škole keramické studoval strojní inženýrství, absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde složil rigorózní zkoušku v r. 1986. Pracoval v Čsl. keramických závodech, Stavivech i ve státní správě a vykonává průběžně poradenskou a znaleckou činnost v oblasti stavební keramiky a obkládání. Je předsedou technické komise Cechu obkladačů ČR a členem představenstva a technické komise EUF (Evropské federace obkladačských svazů – The European Union of National Tile Installer Associations).

POZNÁMKY

1 ISO 9001 je mezinárodní norma pro systémy managementu kvality (QMS). Definuje požadavky, které musí organizace splňovat, aby prokázala schopnost dodávat produkty a služby konzistentně podle požadavků zákazníka a příslušných právních předpisů, a zároveň usilovat o zvyšování spokojenosti zákazníka. Společnosti si vybírají certifikaci ISO 9001, aby prokázaly, že dbají na dodržování vysokých standardů.

2 Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, vyšla ve sbírce zákonů a je účinná od 1. července 2024.

3 Citováno z textu vypořádání připomínek k vyhlášce č. 143/2024 Sb. MMR

4 Problematice XXL formátů jsem se věnoval v článku XXL formáty – trend v obkladových keramických materiálech a velká výzva uveřejněném v Materiálech pro stavbu č. 6/2021