Aktuality, Projekty, Zajímavá stavba

Dům z podhoubí

Dům SAMOROST

Dům SAMOROST využívá mykokompozit jako klíčový stavební materiál. Tento inovativní materiál na bázi podhoubí, vyvinutý po dvouletém výzkumu, nabízí široké využití – od tepelné a zvukové izolace po designové obklady a nábytek.

Kuchyň

Projekt SAMOROST vznikl v roce 2023 ve spolupráci Stavební spořitelny České spořitelny a spolku MYMO, tedy odborníků z ČVUT a startupu Mykilio. Jejich cílem bylo ověřit, zda lze podhoubí využít jako udržitelnou alternativu k běžně používaným stavebním materiálům. Po intenzivním výzkumu a testování nyní představují dům SAMOROST – inovativní stavbu, která mykokompozit využívá v několika klíčových funkcích. Materiál slouží jako tepelná a zvuková izolace, v interiéru pak jako dekorativní obklad nebo základ pro výrobu nábytku.

Předsíň

Dům SAMOROST je dřevostavba, která byla tepelně izolována deskami z mykokompozitu. Nový
materiál byl použit při zachování standardních technologických postupů stavby pro správné izolování budov, tedy včetně aplikace parozábrany předcházející vnikání vzdušné vlhkosti z interiéru do konstrukce a pojistné hydroizolace umístěné pod dřevěné došky. Celá konstrukce tak kombinuje přírodní materiály s moderními postupy.

Ložnice

„Jedním z napínavých momentů při stavbě byla práce s kruhovými světlíky a jejich usazování. S tímto technickým řešením neměl zkušenost nikdo z našeho realizačního týmu. Bylo potřeba správně odhadnout rezervy pro jejich vložení do konstrukce – aby nebyly příliš malé, a montáž tak byla vůbec možná, ale zároveň aby nevznikaly zbytečné úniky tepla. Také jsme museli vyřešit to, aby vrchní přesahy trámů unesly ocelovou zátěž stropních oken. U experimentů často člověk řeší některé otázky až v procesu, a to mě na tom baví. Zásadní je, že řešení se vždy najde,“ popisuje Kateřina Sýsová z ČVUT a spolku MYMO.

Umisťování desek z mykokompozitu

Experimentální dům, který vzhledem připomíná dvě bedly rostoucí v lese, má rozměry 3,04 × 7,14 m. Na jeho výrobu bylo použito 1800 kg mykokompozitu. Substrát se pěstoval celkem 21 dní a následně se zpracovával 3 měsíce. Příprava materiálu na bázi podhoubí tedy trvala celkem 4 měsíce.

Upevňování hydrofobní fólie

Rozměry i konstrukce domu byly upraveny tak, aby s ním bylo možné jednoduše manipulovat a převážet v rámci putovní roadshow. Využití vidí jeho tvůrci buď jako glampingového objektu, nebo jako komunitního centra v parcích městské zástavby. Dům vznikl pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Připevňování šindelů

SAMOROST není jen experimentem, ale reál­ným krokem k ekologičtějšímu stavebnictví. Podhoubí jako stavební materiál vykazuje minimální uhlíkovou stopu, biologickou rozložitelnost a výrobu s nízkou energetickou náročností.

Pohled na exteriér

Studie UCEEB potvrzuje jeho výhody oproti tradičním materiálům, zejména z hlediska udržitelnosti a recyklovatelnosti.
„Zjistili jsme, že produkce mykokompozitu působí téměř 20krát nižší potenciální dopad na změnu klimatu než výroba extrudovaného či pěnového polystyrenu. Potenciál globálního oteplování (GWP, vyjádřený v kg CO2 ekv. na kg izolační desky) je u mykokompozitu 0,17, zatímco u extrudovaného polystyrenu je tato hodnota 4,15 a u pěnového polystyrenu 4,56,“ vysvětluje Jan Pešta z UCEEB a pokračuje: „Navíc s ohledem na spotřebu fosilních surovin – v indikátoru ADP-fosilní paliva – má mykokompozit mnohem nižší potenciální dopad než polystyren. Hodnota potenciálu úbytku surovin pro fosilní zdroje (ADP-fossil) je u mykokompozitu 5,18 MJ/kg, zatímco u extrudovaného polystyrenu 88,9 a u pěnového polystyrenu 95,9.“

-red-

Umisťování světlíku
Připevňování okna

Studie LCA (Life Cycle Assessment) posuzující potenciální environmentální dopady v rámci celého životního cyklu mykokompozitu potvrzuje jeho výrazné ekologické přínosy oproti tradičním materiálům, jako je polystyren. Studii zpracovalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), jehož posláním je přispět ke snížení spotřeby energie a zatížení životního prostředí
ve stavebnictví.
Graf ukazuje srovnání hodnot vlivu na globální oteplování mykokompozitního materiálu a extrudovaného polystyrenu (XPS) a pěnového polystyrenu (EPS)
Zdroj: UCEEB a Stavební spořitelna České spořitelny

Více informací zde:

Publikováno v časopise Materiály pro stavbu č. 3/2025.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*