Milovníci zbraní a armádní techniky i vyznavači moderní architektury si přijdou na své v drážďanském vojensko-historickém muzeu, které se v pátek slavnostně otevírá po sedmileté rozsáhlé rekonstrukci. Jejím nejviditelnějším prvkem je obrovský hrot z oceli a betonu, vystupující z průčelí neoklasicistní budovy.
Kromě vizuální stránky však největší vojenské muzeum v Německu změnilo i svou vnitřní koncepci, kterou se vymyká mezi institucemi svého druhu.
„Vojenské dějiny vyprávíme úplně jinak, ne jako historii techniky a událostí, ale do centra stavíme člověka," řekl ČTK a Českému rozhlasu ředitel muzea Matthias Rogg, podle něhož je tento přístup v takové dimenzi mezi armádními muzei něčím zcela novým.
Umožnila to právě radikální přestavba za 62 miliónů eur (1,5 miliardy Kč) z dílny věhlasného amerického architekta Daniela Libeskinda, který původní budovu zbrojnice z 19. století a později muzea německé lidové armády „rozřízl" na dvě části masivním, téměř 15 000 tun vážícím ocelobetonovým klínem, v němž vznikly nové výstavní prostory.
Kromě obřích exponátů, jako je originální nacistická raketa V2, v něm místo našly tematické expozice, které ukazují, jak se válka a vojenství promítaly do mluvy, hudby, dětských her nebo oblékání. Vedle klasických uniforem jsou tu tak k vidění i módní kreace význačných návrhářů jako Vivienne Westwoodové.
Mezi šikmými stěnami novostavby je návštěvník konfrontován také s utrpením, které válka přináší, a deformacemi, jež lidskému tělu způsobuje. Ty symbolizuje přehlídka protéz, jejíž efekt zesilují příběhy majitelů každé z nich.
„Daniel Libeskind už na počátku řekl, že to musí být otevřený prostor k přemýšlení o organizovaném násilí a od počátku nám zdůrazňoval, že tyto úvahy se nemohou odehrávat mezi klasickými čtyřmi stěnami," popsal architektův přístup jeho spolupracovník Joachim Klein. Pro Libeskinda byla práce na muzeu německé armády výzvou i s ohledem na jeho kořeny, neboť pochází z polské židovské rodiny, která přežila nacistický holokaust.
Trojúhelníkový tvar nové konstrukce i prostorů uvnitř však nejsou pouhým výrazem divoké fantazie proslulého autora návrhů berlínského Židovského muzea nebo přestavby newyorského Ground Zero. Podle hlavního kurátora Gorcha Piekena mají historickou symboliku a těsně se váží k Drážďanům. Špička klínu totiž míří na místo na obloze, odkud 13. února 1945 začaly spojenecké letouny bombardovat saskou metropoli a sklon jeho stěn údajně odpovídá úhlu, pod nímž na město bomby dopadaly a změnily ho na konci druhé světové války v ruiny.
„Nová budova má také vytvářet spojení s Drážďany, které silně trpěly vojenskou minulostí Německa," vysvětlil Klein další rozměr netradičního architektonického prvku, z jehož nejvyššího podlaží si mohou návštěvníci prohlédnout panorama znovupostaveného města na Labi.
Ředitel Rogg doufá, že nová budova do muzea přiláká i mnoho fanoušků moderní architektury. Současně věří, že jeho expozice osloví také milovníky vojenství. V chronologické části, která zůstala v původní stavbě, má pro ně přichystáno přes 10 000 exponátů z německých válečných dějin od 14. století až po současnost. Ve venkovním areálu je doplňuje přehlídka tanků a obrněných vozidel z výzbroje armád obou poválečných německých států i nynějšího bundeswehru.
Drážďanské vojensko-historické muzeum otevře v pátek německý ministr obrany Thomas de Maiziére a od soboty bude přístupné veřejnosti. Až do konce roku se v něm nebude platit vstupné. Rogg by byl rád, kdyby si cestu do něj našli i zájemci z nedaleké České republiky a Polska. „V tuto chvíli je muzeum zatím jen dvojjazyčné a všechny texty jsou v němčině a angličtině. Pro české a polské návštěvníky ale připravujeme audioprůvodce," slíbil Rogg. K dispozici nicméně bude až příští rok.
zpráva ČTK
Web muzea najdete zde.
Nejnovější komentáře