Základní popis
Křižíkovy pavilony, postavené v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe, byly původně určeny jako dočasné stavby pro Všeobecnou československou výstavu. I po více než třiceti letech však zůstaly důležitou součástí pražského Výstaviště. Po letech intenzivního využívání prošly pavilony rozsáhlou revitalizací, která přinesla technické modernizace a nové multifunkční možnosti. Kromě vylepšení interiérů, kde převládá industriální estetika, získaly pavilony také zelené střechy, které přispívají k udržitelnosti a zlepšení městského mikroklimatu. Tím se pavilony staly nejen výstavním, ale i relaxačním a společenským prostorem.
Studio: Výstaviště Praha
Auto:r Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Kateřina Luftová, Štěpán Tomš, Matěj Střecha, Vendulka Vaněčková, Pavel Dostal
Autor původní stavby: Michal Brix
Umístění projektu: Výstaviště 170 00, 170 00 Praha
Země projekt:u Česká republika
Rok projektu: 2019
Rok dokončení: 2024
Plocha pozemku: 7575 m²
Náklady: 309 mil. CZK
Klient: Magistrát hlavního města Praha
Fotografie: Alex Shoots Buildings,
Zahradní architekt: Greenville
Statik: Piada
Technické poradenství: DEKPROJEKT
Požární bezpečnost: A1 systém
EZS / EPS: Sára servis
ZOTK: Colt International
Dodávka zeleně a závlahy: Pražské služby
Stavba Pavilonů: Konsit
Stavba střechy včetně povrchů: Tost
Popis projektu
Křižíkovy pavilony, vystavěné v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe, vznikly k příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy (1891). Spolu s Křižíkovou fontánou tvoří významnou součást severního předpolí průmyslového paláce a zvýrazňují kompoziční osu celého areálu. Pavilony využívají svažitého terénu a staví Průmyslový palác jako silný motiv na pozadí. Soubor staveb Křižíkových pavilonů byl původně plánován jako dočasný pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991, avšak v praxi se využívá až do dnešních dnů.
Po více než třiceti letech intenzivního využívání přestaly pavilony splňovat současné nároky na výstavní prostory. Revitalizace měla proto za cíl nejen technicky modernizovat budovy, ale také jim vtisknout novou funkčnost, která by zahrnovala široké spektrum využití. Od výstav a veletrhů, přes koncerty, až po televizní natáčení.
Interiér pavilonů prošel výraznou proměnou. Výstavní prostor je scelen černým matným nátěrem a nechá tak vyniknout exponátům. Technické a hygienické zázemí je pro lepší orientaci navrženo ve světlých tónech. Betonové konstrukce v interiéru jsou ponechány ve své surové podobě a spolu s prvky z nerezové oceli, jako jsou zábradlí, madla či zařizovací předměty, posiluje industriální charakter prostoru a konstrukční principy budovy.
Jedním z klíčových prvků revitalizace je úprava střechy, která získala zcela nový charakter. Původně nevyužité a zanedbané plně betónové plochy byly přeměněny na aktivní zelené střechy přístupné veřejnosti. Tato koncepce zelených střech reaguje na aktuální potřebu udržitelných městských zásahů, což snižuje efekt tepelného ostrova a zlepšuje odtokovou bilanci srážkových vod. Současně vytváříme prostor s různorodou funkcí, umožňující celoroční využití. Mimo oddychu a relaxace v zeleni chceme umožnit jednoduché stravovaní i sportovní a společenské aktivity. Na střeše se nyní nachází bufet, běžecká dráha a herní prvky, které proměňují tento prostor v místo s multifunkčním využitím.
Původně tvořila nášlapnou vrstvu celého povrchu střechy tmavá betonová dlažba, ta absorbovala přes den obrovské množství tepla a působila tak efekt „tepelného ostrova“ kdy zvyšovala teplotu v okolí o 1–3 °C (ve večerních hodinách to může být až o 10 °C). Celková betonová plocha bylo redukována o cca 5000 m2. Vysazená intenzivní vegetace na střeše zpomaluje pohyb vzduchu a prachu, což vede k výraznému zpříjemnění lokálního klimatu. Výsadba 1850 m² zeleně kromě okysličování vzduchu zvyšuje vlhkost, čímž pozitivně ovlivňuje kvalitu vzduchu. Novým souvrstvím provozní střechy (kombinace zelené intenzivní střechy s akumulační vrstvou a pochozích ploch) dochází k snížení množství dešťových odpadních vod odváděných do areálové kanalizace o cca 1000 m³/rok. Toto množství zůstává při srážkách akumulováno v souvrství zelené střechy a je následně využito pro růst zeleně a odpar z vegetačních ploch.
Revitalizace Křižíkových pavilonů tak představuje spojení historie a moderní architektury, které reaguje na aktuální potřeby městského prostoru a nabízí kvalitní multifunkční využití v srdci Prahy.
Nejnovější komentáře