Průměrná česká domácnost vynakládá na nájem bytu 26 % ročního příjmu. Výrazně se v posledních deseti letech zhoršila také dostupnost vlastního bydlení – průměrná domácnost potřebuje pět ročních platů na koupi bytu o velikosti 60 m². Vyplývá to ze Zprávy o dostupnosti bydlení v Česku, kterou začalo vydávat Ministerstvo pro místní rozvoj. Resort analytickou činností navazuje na systematický sběr vlastních dat. Zpráva poslouží k dalšímu utváření politiky bydlení. V rámci své reformy Bydlení pro život už MMR realizuje podporu výstavby a rekonstrukcí v programu Dostupné nájemní bydlení, do druhého čtení míří ve Sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení a s partnery také ministerstvo pracuje na změnách v oblasti územního plánování.
„Vysoké ceny nemovitostí i náklady na nájemní bydlení neúměrně zatěžují mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst. Cílem Ministerstva pro místní rozvoj je dostatek dostupného bydlení, které bude finančně udržitelné, kvalitní a zároveň blízko pracovním příležitostem a službám. Pro správné nastavení podpory v této oblasti jsou klíčová kvalitní a aktuální data o bydlení v Česku – v tomto bude hrát Zpráva o dostupnosti bydlení do budoucna důležitou roli,“ okomentoval výsledky analýzy ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Oproti řadě jiných dostupných analýz situace s bydlením v Česku pracuje MMR s údaji jednotlivých domácností, což umožňuje sledovat různé socioekonomické skupiny, ne pouze průměr. K měření dostupnosti bydlení jsou klíčové finanční možnosti domácností, udržitelnost výdajů na bydlení a jeho přiměřená kvalita. Zpráva sleduje vývoj těchto ukazatelů v čase, srovnává mezi regiony a zasazuje je do mezinárodního kontextu. Autoři sestavují mimo jiné kompozitní index nedostupnosti, který zároveň bere v potaz dostupnost vlastnického i nájemního bydlení (poměr cena-příjmy a nájem-příjmy). Hodnota 0 označuje území s relativně nejlepší dostupností bydlení a hodnota 100 naopak s nejhorší.
Náročnost pořízení a udržení si bydlení vzhledem k příjmům domácností se v posledních letech v Česku výrazně zvýšila. Výrazně horší je situace hlavně ve velkých městech. Průměrná domácnost potřebuje přibližně pět ročních příjmů na koupi bytu o velikosti 60 m², v Praze je to o tři více. V dlouhodobém srovnání je sice Česko poblíž průměru zemí OECD, trend se ale zhoršuje rychlým tempem. MMR používá jinou metodiku než většina analýz v médiích – sleduje celé domácnosti, které se na trhu ohlížejí také po menších a starších bytech.
Graf: Mezinárodní srovnání vývoje indexu poměru ceny k příjmům, vztaženého k výchozímu roku 2008
Průměrná česká domácnost vynakládá na nájem bytu 26 % svého ročního příjmu, rozdíly mezi regiony jsou ale opět velké. V Praze náklady na bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou být pouze 15 %. Česko patří mezi čtyři země OECD, ve kterých se dostupnost nájemního bydlení od roku 2008 v zásadě nezlepšila.
Významný je i rozdíl mezi novými a starými nájemními smlouvami. Za posledních deset let rostlo nájemné nabízené pro nové tržní smlouvy výrazně rychleji než u těch běžících. Zatímco průměrný nájem domácností v tržním nájmu vzrostl od roku 2014 o 56 %, na realitních portálech byl nárůst o 94 %. Čisté příjmy vzrostly za stejné období o 69 %.
Nejvíce jsou výdaji na bydlení zatížení lidé žijící v Praze a méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký. V posledních letech došlo ke zvýšení zátěže domácností i zvýšení podílu těch, pro které je to zátěž nadměrná. Nízkopříjmové domácnosti vynakládají na bydlení přes 40 % příjmů, nájemníci 36,8 % a samoživitelé 33,8 %. V evropském srovnání se Česko dlouhodobě pohybuje mírně nad průměrem EU, k větším nárůstu došlo hlavně v posledním roce. Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo 40 % nízkopříjmových domácnosti, téměř 36 % nájemníků a přes 30 % samoživitelů. V roce 2021 měl nadměrné výdaje na bydlení zhruba každý desátý důchodce, aktuálně je to téměř každý pátý. Nájemci jsou na tom však jako skupina ohrožená nadměrnými náklady na bydlení ještě daleko hůře: dostávají se do podobných problémů s placením nákladů na bydlení jako v letech 2011–2016, kdy negativně působila současně ekonomická krize a deregulace nájemného.
Ministerstvo pro místní rozvoj realizuje kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku v rámci své široké reformy Bydlení pro život. „Je potřeba odklonit se od podpory poptávky směrem k výraznému navýšení počtu dostupných obecních bytů. To je cílem například programu Dostupné nájemní bydlení, který jsme spustili v říjnu. Vytvořili jsme poradenskou síť pro investice samospráv a snažíme se o co největší zapojení soukromých peněz, aby byla podpora výstavby dlouhodobě udržitelná. Vedle toho na využití už existujících bytů a obchod s chudobou míří například zákon o podpoře bydlení, který teď ve Sněmovně čeká druhé čtení. Ve výhledu několika let také pomohou změny v územním plánování, které usilovně připravujeme,“ vysvětlil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Program Dostupné nájemní bydlení, který realizuje Státní fond podpory investic, vyvolal velký ohlas zejména mezi obcemi. „Aktuálně zpracováváme 45 žádostí v objemu 2,48 mld. Kč, které by měly podpořit vznik 725 bytů,“ říká ředitel Státního fondu podpory investic Daniel Ryšávka a dodává, že podstatnou měrou k tomu přispěla poradenská činnost SFPI.
Podrobnou Zprávu o dostupnosti bydlení v Česku najdete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj zde. K dispozici je také shrnutí v příloze této zprávy. MMR dále zpřístupnilo interaktivní dashboard s detailními údaji, které Zpráva vyhodnocuje.
Tisková zpráva Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Nejnovější komentáře