Trendem v památkové péči je 3D dokumentace památkově chráněných staveb a dalších objektů kulturního dědictví. Jedná se náročný proces, ale památkářům ho významně usnadňují moderní technologie. Když památkáři z Ústí nad Labem dokumentovali kostel svatého Floriána v Krásném Březně, věděli, že jen stavební měření stačit nebude. Ke slovu proto přišlo také bezkontaktní skenování.
„Klasická metoda stavebního měření vykazuje poměrně vysokou míru nepřesnosti,“ vysvětluje Barbora Větrovská z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. „Tato nepřesnost vychází jednak z určité nutné míry idealizace, ale také ze subjektivních nároků zpracovatele na detailnost výstupu a z chybovosti, kterou do sběru dat vnáší lidský faktor.“
Věrnější a podrobnější
Bezkontaktní skenování přináší oproti tradičním metodám mnohem širší možnosti. Výsledný model je velmi detailní a také velice věrný. Navíc umožňuje pohlížet na architekturu i z pohledů, které nejsou běžným okem možné. „Při dokumentaci kostela sv. Floriána tak byla například detailně sledována situace klenby, což vedlo k jejímu datování do mladší mikrofáze, než je vlastní výstavba obvodového zdiva,“ přibližuje Větrovská, jak bezkontaktní skenování pomohlo poodhalit historii stavby.
Při digitalizaci kostela se památkářům nejvíce osvědčil 3D skener FARO Focus. „Tento osvědčený přístroj je momentálně nejmenší a nejlehčí laserový pozemní skener na trhu. Toto kritérium se výrazně promítlo do mobility a možností použití,“ popisuje Barbora Větrovská přednosti zvoleného zařízení.
Skener pracuje na principu fázového posunu laserového paprsku. Dokáže snímat až 976 000 bodů za sekundu a zachytí detaily menší než jeden milimetr. Součástí skeneru je barevný fotoaparát s výsledným sférickým rozlišením 70 megapixelů.
„FARO Focus váží i s baterií pouze 5,2 kg, přičemž baterie postačuje na téměř pět hodin provozu,“ říká Petr Bilavčík, jednatel firmy, která sortiment americké společnosti Faro distribuuje v České republice a na Slovensku. „Zařízení lze ovládat prostřednictvím dotykového displeje, ale také dálkově přes wi-fi,“ dodává. Doba skenování se pohybuje od desítek vteřin do desítek minut.
Výstupem skenování jsou „mračna“ bodů, jejichž přesnou polohu v prostoru vyjadřují souřadnice. Pomocí softwarového vybavení od výrobce skeneru lze data vizualizovat, vytvářet z nich 3D modely a pracovat s nimi podobně, jako se třeba ve strojírenství pracuje s běžnými CAD soubory.
Na podobném principu pracuje rovněž ruční skener FARO Freestyle 3D, který je výhodné použít při snímání menších objektů s mnoha detailními prvky.
Na detaily se hodí ruční skener
„Při digitalizaci objektů ručním skenerem FARO Freestyle 3D doslova vše držíte ve svých rukou a stáváte se součástí 3D skenování,“ říká Petr Bilavčík. Památkáři z Ústí využili přednosti tohoto revolučního zařízení, když pořizovali 3D dokumentaci hlavního oltáře a plastické štukové výzdoby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech.
„Při vytváření modelů byla kombinována nasnímaná data ze skenerů mezi sebou. Díky tomu jsou některé pasáže detailnější. Naopak v méně zdobných partiích nebylo potřeba skenovat ve vysokém rozlišení,“ vysvětluje Barbora Větrovská. Ona a její kolegové budou prezentovat data z konojedského kostela na mezinárodní konferenci Využití digitálních technologií v památkové péči. Konference se koná poslední listopadový čtvrtek a pátek v kongresové hale pražského IKEM.
Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví je společným projektem katedry historie Filozofické fakulty a laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Jiří Červenka s použitím podkladů firmy PRIMA BILAVČÍK
