Wienerberger fórum 2024 (1. díl)
Akustický komfort bydlení je dnes základní parametr. Výslednýefekt záleží na projekčním návrhu, zvolených materiálech, detailech, provedení realizace a dalších vlivech, o kterých v rámci akce Wienerberger fórum 2024 hovořil vedoucí produktových specialistů společnosti Wienerberger Ing. Milan Rotek s vedoucím útvaru technologii a materiálů společnosti Metrostav, a. s., Ing. Janem Klečkou.
Wienerberger fórum je převážně určeno pro projektanty a architekty, ale je oblíbené i u stavebních firem. Standardně se vysílají dvě fóra ročně a na každé se přihlásí více jak 1100 sledujících.
Pan inženýr Klečka se již 17 let věnuje kontrole projektových dokumentací ve fázi přípravy stavby a zároveň provádí kontroly při realizacích a následně řeší i případné reklamace při užívání staveb. Díky své praxi má bohaté zkušenosti v souvislostech od návrhu stavby až po její užívání. Cílem rozhovoru tak bylo dát zpětnou vazbu projektantům z pozice přípravy a realizace staveb.
Hlavním tématem rozhovoru byla akustika z pohledu snadno změřitelných parametrů bytu a následně možné reklamace od nových vlastníků. Trend vlastního měření je výrazný od roku 2015, kdy došlo k většímu nárustu cen bytových jednotek. Současně s cenami tak rostou i požadavky vlastníků na akustický komfort bytu. Proto se i developeři snaží docílit hodnot, které jsou nad hodnotami určenými normou. Zajímavé je, že stížnosti rezidentů na hluk se objevují, i když normy jsou splněny. Často to vyplývá z velkého očekávání, že nebude slyšet nic, po přestěhování například z paneláku, kde je slyšet vše. Tento efekt navíc umocňuje skutečnost, že celková hladina hluku i z exteriéru je oproti starým bytům výrazně níže, tedy v tom „tichu“ mohou více vynikat hluky od souseda, i když jsou v nízkých hladinách hluku.
Metrostav má ve skupině Metrostav akustickou laboratoř a provádí spousty různých měření již během stavby, sbírá data, která následně vyhodnocuje a zpětně vrací do dalších nových projektů. Cíl je jasný: odstranit a vyvarovat se veškerých chyb před nastěhováním nových vlastníků, jelikož následné úpravy jsou velmi drahé a často neproveditelné. Samotná stěna může být perfektní, ale návaznosti mohou způsobit velmi špatný akustický výsledek. Tyto zkušenosti pan Klečka se svým týmem vrací zpátky na začátek v komunikaci s projektantem, kdy si definují kritická místa projektu a hledají společně řešení.
Co znamená pro dodavatele stavby, když měření vzduchové neprůzvučnosti mezi dvěma byty nevyjde? „Prostor pro měření je velmi krátký, protože stavba musí být kompletně dokončena, tedy omítnuta s hotovými podlahami a dokončenými výplněmi otvorů,“ popisuje situaci Ing. Klečka a pokračuje: „Pokud se přijde na chybu, tak je to skoro neřešitelné a opatření jsou drastická. Musíme postavit předstěnu, tím ale ubereme podlahovou plochu, zkrátíme podlahu. Navíc to stejně nevyřešíme ve všech detailech a návaznostech, protože už je to dodatečné řešení. Najednou i standard trpí, protože klient očekává, že ve stěně je cihla červená a při vrtání zjistí, že se ze stěny sype písek nebo je tam sádrokarton a stěna je dutá. Prostě není to tak jednoduché. Hlavní problém ale je, že uberete podlahovou plochu, čtvereční metry, a to jsou velké peníze, které lehce skočí do statisíců na jednu bytovou jednotku. Další extrémní level je hledat řešení, když už je dům v užívání. To je skoro neřešitelné, protože problém je často u ‚třetí‘ strany. To znamená provést zásah v bytě u souseda a ten s tím nemusí souhlasit. Zde náklady, kde je potřeba zajistit i stěhování a náhradní ubytování, letí do dalších výšin.“
Protože jde o velké peníze, tak je toto téma jasně opodstatněné. Jaký by tedy měl být postup ještě před zahájením realizace? „Shrneme si veškeré předchozí poznatky ze samotných realizací, z měření v laboratořích a samozřejmě i měření vaše jako výrobce materiálu,“ odpovídá Ing. Klečka a pokračuje: „Vaše měření jsou pro nás důležitá a výborná, ale my potřebujeme další kombinace. Z této potřeby vznikla naše Příručka akustiky bytových domů, kde je jasně vše sepsáno, na co je potřeba dát si v určitých fází pozor. Díky příručce najdeme riziková místa v dispozicích. Je to například kombinace tichých a hlučných místností sousedních bytů, zvolené dělicí konstrukce a materiály, rozvody a instalace.
Akusticky dělicí nenosná příčka Porotherm 10 AKU / AKU Profi / AKU Profi Dryfix
● Nový produkt přináší úsporu zastavěné plochy při dodržení normových požadavků na zvukovou izolaci obytných místností R‘W ≥ 40 dB (laboratorně RW ≥ 43 dB), a to i ve variantě na zdicí pěnu Dryfix.
● Cihla je určena pro omítané vnitřní nenosné zdivo, ve variantách pro zdění na klasickou maltu, tenkovrstvou maltu i na zdicí pěnu.
● Cihelný blok rozšiřuje portfolio řady AKU / AKU Profi / AKU Profi Dryfix, které je určeno pro zdivo s vyššími nároky na zvukovou izolaci. Jedná se o cihlu, která nahrazuje stávající produkt o tloušťce 11,5 cm, přičemž dosahuje stejné laboratorní neprůzvučnosti, ale s úsporou 1,5 cm zastavěné plochy (při výměně za cihlu tloušťky 115 mm dochází k ušetření půdorysné plochy příčky o 15 %). Při výrobě tohoto produktu je použito méně materiálu, což vede k nižší produkci CO2 a tím i k menšímu dopadu na životní prostředí.
● Jedná se o ideální řešení pro výstavbu příček mezi obytnými místnostmi a pro dvouvrstvé zdivo s vysokými nároky na ochranu proti hluku s mezerou vyplněnou minerální izolací.
Samostatné téma je například poloha stoupacích šachet, které se mohou objevit i vedle ložnice,jak dům roste a mění se dispozice a skladby bytů. Pak je potřeba zvolit správné technické řešení a upravit volbu materiálu například z Porotherm AKU 11,5 na Porotherm AKU 19.“
Velkým tématem jsou „šachty“, od typů instalací až po trend, který zmiňuje Milan Rotek, kdy aktuálně převládá řešení průběžné šachty napříč patry, místo oddělení ucpávkou v místě stropní konstrukce. Kromě požadavků na akustiku zde vstupuje další parametr – a to požární odolnost. „Každé řešení má své výhody i nevýhody a je většinou dané už z návrhu od projektanta,“ vysvětluje Jan Klečka a pokračuje: „Ucpávky jsou větším rizikem při realizaci. Pokud někde vznikne tuhé spojení, objeví se následně velký problém se strukturálním hlukem. Také je dobré si připomenout, že šachta je jednostranně omítnutá, tedy oproti oboustranně omítnuté stěně dochází ke korekci vzduchové neprůzvučnosti o 2 dB dolů.
U skladby dispozic bytů se často využívá zrcadlení, ale problematická místnost je třeba obývací pokoj, který je někdy hlučný a někdy tichý. Koupelny proti sobě jsou správně, protože většinou zajistí, aby stoupací šachty byly daleko od chráněných místností.“
Různé akustické požadavky jsou i v rámci jednoho bytu. A netýká se to jenom bytů, ale i rodinných domů. Promyslet proto dispozici i z hlediska akustiky v rámci jednoho bytu je důležité pro pohodu a fungování celé rodiny. Například dětský pokoj vedle kuchyně s obývacím pokojem může být problém atd.
„To je správné a aktuální téma, kterému se teď budeme hodně věnovat,“ souhlasí Jan Klečka. Pak dodává: „Teď bylo období, kdy jsme se věnovali převážně sanitárnímu hluku a myslím si, že zde již řešení máme. A teď nás čekají dělicí příčky v rámci jednoho bytu i vzhledem ke změně akustické normy z roku 2020, která nám jasně říká, že už není jen jedna chráněná místnost, ale každá obytná. Zatím nejsou z pohledu státu nebo hygieny nástroje, které by to hlídaly, ale samotní lidé to začínají vnímat a chtít. V rámci normy došlo naopak k malému snížení, ale není to pro úlevu samotné stěny, ale pro korekci okolních cest, jako jsou dveře a větrání. Disciplína je to ale dost složitá, a hledáme proto řešení. Nedávno jsme např. dělali na jedné naší stavbě test s diplomantem na téma, jak hodně může kvalitní stěna degradovat dispozicí a dveřmi.“
Wienerberger má velmi zajímavou novinku pro tento rok. Podařilo se mu vyrobit akustickou desítku, která má stejné akustické vlastnosti jako klasická 11,5 AKU. Tloušťka stěny je mnohdy zásadní pro splnění minimálních rozměrů chodeb schodišť a například WC. A samozřejmě to dá více užitečného prostoru v rámci bytu. U malého 2 + kk 1,5 cm rozdíl může dát i 0,25 m2 podlahové plochy navíc.
Dalším tématem, o kterém jsme hovořili, bylo vyvážení jednotlivých hluků z interiéru, ale i z exteriéru. Pro vnímání je dobré najít určitý balanc, aby některé konstrukce nebyly až moc přetlumené, i to může mít negativní efekt ve vnímání ostatních hluků. „Oni ho víc neslyší, oni ho víc vnímají,“ říká Jan Klečka. „Hodně se nyní věnujeme i obálce budovy z pohledu návrhu. Dnes už je možné postavit bytový dům podél magistrály, když to akusticky obvodový plášť zvládne.“
Inženýr Klečka popsal pro zajímavost případ bytového domu, který stojí poblíž stanice metra a zastávky tramvaje. Tedy v místě velké koncentrace hluku včetně dopravy. Požadavky na obálku této stavby už byly tak extrémní, že stěna musela být řešena jako akustická. Proto tam nemohl být zateplovací systém, který by akustiku mohl zhoršovat. Takže tam byla navržena větraná fasáda s těžkým pláštěm, která splní požadované parametry, a zároveň i nejkvalitnější výplně otvorů, pomocí kterých byly splněny hygienické limity. K tomu ale bylo nutné vybalancovat všechny vnitřní konstrukce, aby byly „hluky“ ve vzájemném souladu.
„Výpočtově míříme někam k hladině 25 dB, na kterou by se hluky zvenku měly dostat. Reálně to je třeba 27 dB, a krásně se to potom maskuje se sanitou a se sousedním hlukem, zároveň je to v technických limitech, a hlavně je to i příjemné,“ popisuje situaci Jan Klečka.
V rámci rozhovoru jsme prošli všechny konstrukce, které akusticky řešíme. Dobré by bylo i zopakovat, jaký je rozdíl mezi faktory Rw a R ́w. Jak jsou tyto hodnoty důležité pro výrobce a jak pro realizaci. „To je dobrá otázka a důležité téma,“ odpovídá Jan Klečka a vysvětluje: „Všiml jsem si, že rozdíl už je v odborné praxi více vnímán, tedy pochopen, ale přesto je potřeba na to myslet a neudělat například v návrhu stěny chybu. Pro vás je důležitá laboratorní hodnota, to je to, co potřebujete vy. Deklarovat vlastnosti a srovnat si vlastnosti na startovací čáře. Pro nás je důležitá ta stavební, jak konstrukce v rámci stavby vyjde se všemi okolnostmi a návaznostmi, pak dle normy splníme, nebo nesplníme požadavky. Tedy navrhujeme konstrukci s dostatečnou rezervou, dle typu stavby. My sbíráme data, měříme a zpětně analyzujeme. U keramických konstrukcí jsme zhruba cca −3 dB, to znamená stavební hodnota je oproti té laboratorní o tři decibely horší. Rozptyl je ale veliký. Měli jsme i konstrukce, které byly třeba −5 dB. Naproti tomu se nám i podařilo naměřit lepší hodnotu než v laboratoři. Je to dáno právě těmi navazujícími konstrukcemi. Díky spolupráci a ladění detailů tento rozdíl neustále snižujeme.“
Výrobci stavebních materiálů uvádějí tzv. laboratorní hodnoty vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw, ale pro hodnocení konstrukce v porovnání s normou je nutné ověřit stavební hodnotu vážené vzduchové neprůzvučnosti R ́w. Rozdíl mezi Rw a R ́w je dán mj. vlivem způsobu napojení všech navazujících konstrukcí, tzv. vedlejšími cestami šíření zvuku, a nazývá se korekcí s označením k1.
R ́w,N normový požadavek na stavební vzduchovou průzvučnost,
R ́w stavební hodnota vážené vzduchové neprůzvučnosti (hodnota změřená na stavbě),
Rw laboratorní hodnota vážené vzduchové neprůzvučnosti (hodnota změřená v akreditované zkušebně akustiky),
k1 korekce vyjadřující zhoršení stavební neprůzvučnosti oproti laboratorní hodnotě vlivem vedlejších cest šíření zvuku.
Příručka, podklad, z kterého Metrostav při stavbě vychází, veřejně dostupná není, ani to společnost neplánuje. „Celá příručka jako taková je naše know-how,“ říká Jan Klečka a pokračuje: „Vzniká na základě laboratorních i našich měření, která jsme dali do kupy. Ale protože stavíme stavbu a potřebujme komunikovat s projektantem i investorem, tak samozřejmě bez toho, abychom odprezentovali část těchto našich znalostí, se neobejdeme. Takže jsme vytvořili tzv. akustické listy, což jsou výtahy z příručky na určité téma. Takže když s projektantem nebo s investorem řešíme například mezibytové stěny, tak máme příslušný akustický list, který při jednání můžeme předložit a říct, co na základě našich měření, znalostí, zkušeností doporučujeme konkrétně v tomto projektu, jak to udělat. Tím se vlastně část příručky stává veřejnou.“
Snahou společnosti Wienerberger – z pohledu výrobce – je naopak veškeré know-how, co se týče stěn, prodávat a držet se tzv. o krok napřed. Ale právě problematika akustiky se netýká jen zdiva, nýbrž hlavně souvislostí, a to je již zkušenost dodavatele stavby. „Proto jsou v čerpané literatuře uvedeny i podklady Wienerberger jako jeden ze zdrojů, který jsme samozřejmě využívali, a všem projektantům a architektům doporučujeme se s nimi seznámit. Takže tam to veřejné know-how firmy Wienerberger je k dispozici, což je dobře, protože to potřebujeme sdílet dál,“ vysvětluje Jan Klečka.
Veškeré podklady společnosti Wienerberger věnované akustice najdete v dokumentech v partnerské WIP zóně. Celý videorozhovor Milana Rotka a Jana Klečky lze shlédnout v sekci videa. Rozhovor je zakončen ukázkou, kde interní lektor společnosti Wienerberger Jan Huber vysvětluje v novém zkušebním centru rozdíl mezi teorií, praxí a souvislostmi na stavbách.
MILAN ROTEK
Vedoucí oddělení produktových specialistů společnosti Wienerberger
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 4/2024
