Stavbu prvního domu z mycelia ohlásila Buřinka na jaře roku 2024. Nyní dům SAMOROST získává konkrétní podobu. V tuto chvíli stojí již osm dřevěných žeber prvního modulu (kuchyně), které jsou základem nosné konstrukce. Mezi jednotlivá žebra spojená překližkou se postupně vsazují myceliové desky. V interiéru budou plnit funkci zvukového izolantu a současně budou výjimečným designovým doplňkem. Uvnitř stěny pak budou plnit funkci izolantu tepelného. Mykokompozitní materiál tak kompletně nahrazuje polystyren.
Další stavební fáze budou zahrnovat výrobu druhého modulu (ložnice) a středové části domu (spojovací chodba), hydroizolaci, přichycení šindelů a zařízení interiéru. Dřevo a mykokompozit se krásně funkčně i designově doplňuje a podtrhuje udržitelnost celé stavby.
Dům z mycelia dosáhl první výrobní fáze
Záměr postavit v České republice první dům za využití podhoubí oznámila na jaře letošního roku Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Dům SAMOROST je vrcholem jejího stejnojmenného projektu a demonstruje různé cesty využití materiálu na bázi mycelia, resp. mykokompozitu, v udržitelném stavebnictví. Laboratorní testy prokázaly, že mykokompozit může ve stavbě zcela nahradit polystyren a je vhodný zejména pro zvukovou a tepelnou izolaci i designový interiér.
„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky, které tvoří tepelnou izolaci a vnitřní obklad. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a samozřejmě přípravu interiéru,“ popisuje Kateřina Sýsová, architektka ze spolku MYMO.
FOTO: Takto roste dům SAMOROST. Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny
Výrobní technologie a postup
Pro stavbu domu je kromě mykokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci. Oba materiály mají společný nejen přírodní základ, ale také to, že je lze snadno obrábět. „Kombinace mycelia a dřeva funguje výborně. Ekologičnost podtrhuje fakt, že jakékoli ořezy mykokompozitních desek jsou beze zbytku kompostovatelné, a nevzniká tak žádný odpad, který by zatěžoval přírodu. Samotný výrobní proces těchto dvou stavebních materiálů probíhá nejprve odděleně. Žebra dřevěné konstrukce vznikají v dřevařské výrobní hale, zatímco myceliové desky rostou v biotechnologickém pracovišti v Brně. Práce s myceliem zahrnuje vyšší nároky na dezinfekci prostředí, přeci jen zacházíte s živým organismem,“ popisuje Jakub Seifert, předseda spolku MYMO.
Konstrukce domu
- Nákresy a modelace domu v počítači, příprava projektové dokumentace
- CNC frézování: mechanická úprava dřevěných dílů, příprava jednotlivých žeber konstrukce
- Konstrukce domu, sestavení a spojení žeber a výroba podlahy
Mykokompozit
- Propojení mycelia a substrátu s obsahem celulózy, růst a sílení materiálu
- Nadrcení houbového substrátu, tvorba myceliových desek ve formách
- Deaktivace živého organismu, vyklopení hotových desek z forem, obrábění do požadovaných velikostí
Propojení dřeva a mycelia
- Vložení naformátovaných desek z mykokompozitu do dřevěné konstrukce
- Hydroizolace: zakrytí zkompletované konstrukce difúzními fóliemi pro ochranu před zatékáním vody
- Vnitřní obklad: uchycení myceliového obložení uvnitř stavby
- Vnější obklad: uchycení mycelia a latí vně domu pro přichycení šindelů
„Část domu SAMOROST, která bude názornou ukázkou technologického postupu a současně části hotového domu, představíme na výstavě v Galerii Národní technické knihovny v Praze. Interaktivní výstava, která bude znázorňovat cestu mycelia z lesa až do podoby reálného stavebního materiálu, se uskuteční od 18. října a potrvá do 17. listopadu. Výstava bude přístupná zdarma široké veřejnosti. Chceme, aby se o vlastnostech a potenciálu využití hub ve stavebnictví dozvěděla co nejširší veřejnost, zejména pak akademická sféra a potenciální investoři, kteří by se materiálu chopili a zavedli ho do průmyslové výroby a udržitelného stavebnictví,“ vysvětluje Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky, která projekt SAMOROST iniciovala a financuje jej.
SAMOROST jako off-gridový dům
Využití domu SAMOROST vidí jeho autoři hlavně v oblasti moderního kempování, tzv. glampingu. Jeden z vizuálních návrhů jej představuje jako off-gridový dům. „Chceme ukázat, jak je dům variabilní. V našem projektu počítáme v základu se dvěma moduly, přičemž v jednom bude kuchyň se sezením a ve druhém ložnice. K domu lze ale jednoduše připojit i další moduly. V návrhu off-gridového domu počítáme i se třetím modulem s koupelnou a s toaletou. Dům takto může stát zcela samostatně, mimo přídatné sociální zařízení v kempu, může být součástí volné přírody, a nabídnout tak jeho nájemcům úplné soukromí spojené s komfortem a zázemím pro hygienu,“ vysvětluje Kateřina Sýsová.
Kdo je MYMO
Spolek MYMO sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Jedná se o odborníky jednak z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (Molab) a jednak odborníky z firmy Mykilio. Kateřina Sýsová, Karolína Petřeková, Petra Jašicová, Jiří Vele, Matěj Róth, Jakub Seifert a Tomasz Kloza za tímto účelem zkoumají a vyvíjejí materiál na bázi mycelia hub. Současně chtějí společně s Buřinkou zvyšovat povědomí o potenciálu mycelia ve stavebnictví mezi odbornou i laickou veřejností.
Podle podkladů www.inovaceodbuřinky.cz
