Původně gotický kostel sv. Barbory v Debři na Mladoboleslavsku je v jistém smyslu raritou. Samostatná barokní zvonice stojící vedle kostela vypadá, jako by ze střechy seskočila na zem. Místnímu pravoslavnému sboru se v loňském roce podařilo vlastními silami opravit rozpadající se střechu kostela, zvonici rekonstrukce teprve čeká.
Debř je obec ležící na obou březích řeky Jizery. Dříve samostatná ves je dnes součástí města Mladá Boleslav. Název pochází ze staročeského označení pro hluboké rokle, údolí – debře. Od dávných dob vedl přes řeku Jizeru v Debři brod. Právě k němu směřovala stará zemská stezka z Bělé pod Bezdězem kolem kostela svaté Barbory až do Mladé Boleslavi. Kostel se tak stal lokálním centrem pro všechny poutníky a kolemjdoucí.
Původně raně gotický kostel ze 13. století byl kolem roku 1770 barokně přestavěn. Přestavba přinesla úpravu tvaru oken, novou sakristii a vnitřní zařízení. Kostelu dodnes chybí věž, její funkce však plní samostatná zděná zvonice, stojící v severní části zdi někdejšího hřbitova. Původně šlo o dřevěný objekt, který kolem roku 1700 nahradila atypická barokní stavba. Na čtvercové přízemí, které sloužilo jako kostnice, navazuje osmistěnné zvonové patro, které je zakončené střechou ve tvaru cibule s hodinami. Ve zvonici je dochován pozdně gotický zvon ulitý (jak dokládá nápis kolem koruny zvonu) roku 1503 mistrem Bartolomějem z Nového Města Pražského.
Památkově chráněný kostel v Debři čekal na novou střechu velmi dlouho. I přes neúspěšné hledání vhodného dotačního programu již nebylo možné rekonstrukci dále odkládat. Střechou totiž zatékalo a docházelo k dalšímu poškozování střešní konstrukce. Velkou finanční podporu poskytla Pražská Pravoslavná Eparchie, pomohla i veřejná sbírka, uspořádaná mezi farníky. Vybraná suma i tak nestačila a část méně odborných prací, například demontáž staré krytiny, se prováděla svépomocí. Na odborné a technicky náročné práce byli najímáni profesionálové. Krov byl napaden červotočem a dřevomorkou, tak že původní dřevěné konstrukce se staly předmětem intenzivních diskusí s památkáři o tom, do jaké míry je zachovat.
O poznání hladší průběh měl výběr keramické (pálené) krytiny. Původní bobrovku nakonec nahradil tvarově identický model keramických tašek Opál z portfolia značky Bramac. „Výběr keramické krytiny jsme konzultovali s odborníky. Šlo nám o to nalézt kvalitní krytinu, která by kostel zajistila na dlouhá léta a nemusela se za deset, dvacet let měnit znovu,“ vysvětluje za pravoslavný sbor kněz Ivan Makhanets. Je to skutečně velmi odolná střešní krytina, která se vyrábí z nejkvalitnějších keramických hlín, těžených v sousedním Německu. Řemeslníci si pochvalují její rovnoměrně probarvený střep, který při řezání tašek nepraská. Díky tomu se s ním velmi dobře pokrývají i složitější tvary střech, jako apsidy kostelů, valby aj. V režném provedení mají navíc tašky příjemný, teplý odstín, který působí v kombinaci s okrovou fasádou kostela velmi přirozeně Navíc časem režná povrchová úprava získá patinu, která kostelu dodá autenticitu. Nové fasády se kostel dočkal hned po opravě střechy, kdy už nehrozilo její poškození zatékáním.
Obětaví farníci z Debře zachránili památku ze 13. století a dokázali tak, že i malé komunity dokáží velké činy. V plánu je nyní rekonstrukce unikátní zvonice s dřevěnými šindeli. Kéž by se ji podařilo opravit před závěrem letošního roku, aby mohl kostel oslavit 4. prosince svátek sv. Barbory v plné parádě.
