Domek v sadu s výhledem do údolí

Na severním svažitém pozemku v Praze-Kyjích se nachází šest vzrostlých stromů. Architekt Šépka se rozhodl novostavbu rodinného domku začlenit mezi jejich koruny – zvolil proto nejen malý objem, ale také zcela specifickou formu dřevostavby na betonové podestě, kterou vynáší betonová noha. Ta slouží nejen jako pevný a levný základ, ale jsou v ní ukryty také veškeré instalace.

Netradiční výraz i uspořádání stavby umožnila skutečnost, že Jan Šépka domek vytvořil pro své přátele. Ti získali pozemek od rodičů, přesto však bylo třeba počítat s tím, že finanční náklady bude nutno přísně hlídat. Architekt pro ně navrhl tři varianty, které nějakým způsobem reagovaly na terén. Tento koncept vybrali vlastně společně. Místo se nachází v lokalitě, kde je poměrně různorodá zástavba – dvoupodlažní a třípodlažní rodinné domy tu nemají žádnou společnou charakteristiku, takže nebylo třeba na ně navazovat. Návrh novostavby se tedy svým měřítkem i charakterem začleňuje mezi stromy, proto bylo důležité založení objektu na jedné noze. Tím se zmenšily i náklady na zakládání v prudkém svahu. 

Kromě vlivu zahrady měla výrazný podíl na tvar a dispoziční řešení také orientace a svažitost pozemku. Pohled z obývacího pokoje je směrován do údolí k Rokytce, další pokoje jsou orientovány na východ a jih. Obývací pokoj situovaný na sever získává díky vrchnímu světlíku i jižní osvětlení. 

Půdorys stavby vychází z kruhu, jenž na jižní straně přechází do podoby dvou čtverců. V nich jsou situovány pokoje, kuchyň a hygienické zázemí stavby. 

Dispozice
Zvolená koncepce umožnila řešit dispozici tak, že je na severní straně umístěn obývací pokoj s jídelnou, které jsou na výšku dvou pater. Jižní strana je věnována pokojům, kuchyni, sociálním zázemím a vstupu do objektu. Ten je díky umístění přízemí nad zemí řešen pomocí vstupní lávky. Dům má dvě nadzemní podlaží a půdu (světlík), která prosvětluje interiéry otočené k severu. Parkování vozidel zajišťuje samostatná stavba umístěná na severní straně pozemku.

Konstrukční řešení
Dům je navržen jako dřevostavba s železobetonovým založením, které je v prudkém svahu minimalizováno pouze na betonovou nohu. Nosná dřevěná konstrukce je v interiéru přiznána. Z venkovní strany je stavba zateplena polyuretanem. 

„Vzhledem k obtížným podmínkám v prudkém svahu by klasické zakládání většího objemu bylo dražší než realizovaná betonová noha s podestou,“ říká Jan Šépka. Dům je malý, s železobetonovou nohou navíc staticky spolupůsobí jako zavětrování také lávka do domu. Pro konstrukci nohy tedy nebylo zapotřebí použít žádnou nadměrnou výztuž, která by stavbu prodražila.  

Trámková dřevěná konstrukce byla zhotovena tak, že se trámky přesně vyřezávaly na 3D frézce a na stavbě se konstrukce už jen vyskládaly jako stavebnice. Mezi trámky se z venkovní strany přišroubovala 18mm překližka a na ni se nastříkal polyuretan v tloušťce 13 cm. Stejný typ polyuretanové fasády architekt Šépka použil už na vile Hermíně, kde několik let slouží a osvědčila se. „Je to levné řešení s dobrými tepelněizolačními vlastnostmi, jenom vrchní akrylátová vrstva je choulostivější. Není však těžké ji obnovit. Od té doby ale technologie pokročily a na dům v sadu použijeme jako povrchovou úpravu silikon, který má životnost dvacet let,“ dodává Jan Šépka.

vin