Studie stavebnictví zemí Visegradské čtyřky

Stavebnictví v zemích Visegrádské čtyřky prochází
turbulentním obdobím. Dopady současné ekonomické krize jsou vidět
ve všech čtyřech státech. Jejich rozsah se však v jednotlivých
zemích liší. Představitelé stavebních společností v regionu se
shodují – jedním z nejpalčivějších problémů, který omezuje
jejich růst, je nedostatečná poptávka. Tento faktor oproti
předchozímu roku dramatický narostl.

 

● Vytíženost kapacit stavebních firem ve všech zemích ve
srovnání s rokem 2008 poklesla.

● Menší počet dostupných zakázek na trhu způsobuje, že firmy
začínají využívat více způsobů, jak dané zakázky získávat.
V roce 2009 jsou nejčastěji uváděným způsobem jak získat
zakázku osobní kontakty.

● Transparentnost výběrových řízení hodnotí představitelé
společností napříč celým regionem podobně.

● Existují rozdíly v jejich zkušenostech s úplatky
a porušováním vlastního řízení rizik, aby získali
zakázku.

● Klíčovou oblastí, na kterou společnosti zaměří svoji
pozornost v průběhu dalších dvanácti měsíců, je zvýšení
efektivity fungování jejich společnosti. Cílem je toto těžké období
překonat a vytvořit stabilní základy pro budoucí rozvoj.

 

Největší meziroční pokles zaznamenalo Slovensko (leden–září
8,8 procenta). Ani ostatní země ale nebyly ušetřeny. Nejnovější
výsledky Českého statistického úřadu ve srovnatelném období uvádějí
pokles o 2,5 procenta, který způsobil především propad
pozemního stavitelství.

Pokles hlásí rovněž i Maďarsko (2,7 procenta). Zde je
navíc situace specifická vzhledem k problémům, které maďarská
ekonomika zažívala ještě před vypuknutím celosvětové ekonomické
krize (protisměrná fiskální a monetární politika, značný
deficit státní rozpočtu, vysoké daňové zatížení, rostoucí FX
závazky tvořící silný základ pro externí tlaky atd.).

Polské stavebnictví jako jediné stále ještě vykazuje mírný
růst, nicméně i ten se výrazně zpomaluje: výsledky za období
leden–září ukazují nárůst o 4,7 procenta. Srovnáme-li však
tyto údaje s výsledky z předchozích srovnatelných období,
je zpomalení zcela zřetelné (2006: 14,4 procenta, 2007: 20,2
procenta, 2008: 15,5 procenta).

Polské stavebnictví ovlivňují dva specifické faktory. Zaprvé
se realizuje velké množství infrastrukturních projektů
financovaných ze zdrojů EU. Zadruhé se staví v rámci příprav
na EURO 2010 (fotbalové mistrovství Evropy organizované společně
Polskem a Ukrajinou). Budují se například stadiony,
komunikace, hotely a druhá trasa varšavského metra.

 

Nejčastěji zmiňovaným problémem stavebních firem v ČR
a SR je nedostatečná poptávka. V Maďarsku považují
stavební firmy za nejčastější omezení tvrdou konkurenci. Problém
nedostatečné poptávky nárůstal hlavně v období 2007/2008,
v současné době jej stále uvádí vysoký podíl respondentů (70
procent).

Polští stavebníci si stěžují nejvíce na byrokracii, vysoké
náklady na práci (96 procent) a nedostatečnou poptávku (94
procent). Srovnání s výsledky z roku 2008 jasně ukazuje,
že nedostatečná poptávka je nejrychleji rostoucím omezením (+33
procentních bodů oproti roku 2008).

Dalším faktorem, který byl velice často zmiňován a zasáhl
stavební společnosti od minulého roku v ČR, SR i Polsku,
jsou nedostatečné finanční zdroje (v Maďarsku tento faktor prošel
největším nárůstem již v roce 2007/8, +41 procentních
bodů).

Naopak omezením, které výrazně pokleslo od minulého roku, je
nedostatek zkušené pracovní síly. Hlavní propad zaznamenal tento
faktor na Slovensku (ze 72 procent v roce 2008 na sedm procent
v 2009).

 

Nedostatek zakázek se projevil ve vytíženosti kapacit
stavebních firem. Nejnižší vytížení uvádějí stavební společnosti
v Maďarsku, jedná se o 74 procent (pokles ze 79 procent
v roce 2008). Polské stavební společnosti uvádějí aktuální
vytíženost na 77 procent (pokles z 80 procent o rok
dříve). Slovenské společnosti uvádějí vytíženost mírně vyšší – 78
procent –, nicméně meziročně zaznamenaly největší snížení ze všech
čtyř zemí (92 procent o rok dříve). V České republice se
podle aktuálních údajů jedná o 84 procent (89 procent
v 2008).

Společnosti v ČR dále uvádějí, že mají v současné
době nasmlouvány zakázky v průměru na šest měsíců dopředu,
v Polsku je to sedm měsíců. Variabilita v rámci vzorku
(délka trvání smluv u jednotlivých společností) je však
v Polsku vyšší, což je dáno výrazným množstvím zmíněných
dlouhodobých projektů na jedné straně, ale také množstvím
krátkodobých/menších projektů na straně druhé. Údaje za Slovensko
a Maďarsko budou dostupné v příštích výzkumech.

 

Pro získávání zakázek využívají společnosti v České
republice v průměru tři způsoby, na Slovensku dva až tři
a v Maďarsku jde o tři až čtyři způsoby (data za
Polsko za rok 2009 nejsou dostupná, v roce 2008 se jednalo
o tři způsoby). Ve srovnání s předchozím rokem zde
vzrostl počet využívaných způsobů. Jedním z hlavních důvodů je
omezený počet dostupných zakázek na trhu – to vede firmy
k tomu, aby využívaly více způsobů, jak získat co nejvíce
zakázek.

Nejčastěji uváděným způsobem získávání stavebních zakázek jsou
ve všech zmíněných zemích osobní kontakty (ČR: 85 procent
respondentů, SR: 84 procenta, HU: 100 procent, PL 2008: 92 procent
respondentů). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl jak
v ČR, tak i SR a Maďarsku podíl stavebních firem,
které tento způsob využívají. Dalšími uváděnými způsoby jsou
dlouhodobé rámcové smlouvy, přímá poptávka zákazníků
a tendry.

Transparentnost tendrů nevykazuje velké rozdíly, oblast
úplatků a porušování řízení rizik však ano.

Představitelé stavebních firem také hodnotili (na stupnici
min. 1 až max. 10) transparentnost tendrů, kterých se jejich firma
účastnila. Výsledky ukazují, že v ČR, SR a Maďarsku je
situace podobná. S výjimkou Maďarska hodnotí stavební
společnosti celkově lépe transparentnost veřejných výběrových
řízení oproti výběrovým řízením financovaným ze soukromých zdrojů
(ČR, veřejné vs. soukromé: 5,6 vs. 5,3; SR: 6,3 vs. 5,6; Maďarsko:
5,0 vs. 5,6; Polsko 2008: 5,2 vs. 4,4).

Situace je do jisté míry odlišná v tom, jaké mají
stavební firmy zkušenosti s korupcí. Největší podíl firem,
které uvádějí, že nebyly požádány o úplatek, je
v Maďarsku – 60 procent. V České republice je to 59
procent. Naopak nejmenší podíl takových firem je na Slovensku (42
procent), kde ale došlo meziročně k viditelnému poklesu (z 72
procent v roce 2008). Srovnání s Polskem je možné pouze
na základě výsledků výzkumu z roku 2008, kdy je vykazován
stav, který se blíží zkušenostem slovenských stavebních firem (47
procent respondentů).

U porušování vlastního řízení rizik jsou rozdíly patrnější.
Nejméně často dochází k porušování v České republice
a Maďarsku (porušení shodně potvrzuje 43 procent respondentů),
s odstupem pak následuje Slovensko (56 procent respondentů)
a nejčastější porušování svého řízení rizik uvádějí firmy
v Polsku (2008 – 67 procent respondentů).

 

Klíčovým faktorem, který bude mít rozhodující vliv na
budoucnost stavebních firem a na kterém se shodují respondenti
jak v ČR (94 procenta), SR (91 procento) a Maďarska (90
procent), jsou vývoj a změny v poptávce zákazníků.

Prioritou pro období 2009–2010, kterou uvádí největší podíl
firem na Slovensku (62 procent) a v Maďarsku (57
procent), je investovat do navazování kontaktů a seznamování
(51 procento v ČR). V České republice o něco častěji
zmiňují stavební společnosti inovaci své nabídky (61
procento).

České (100 procent) a polské stavební firmy (94) nejvíce
zaměří svou pozornost v průběhu následujících dvanácti měsíců
na zvýšení efektivity svého fungování. Hodnotí ji jako
nejdůležitější z celého portfolia uváděných aktivit. Naopak za
svoji nejnižší prioritu společnosti shodně v obou zemích
označují akvizici jiné společnosti.

 

Stavebnictví v České republice, na Slovensku,
v Polsku a Maďarsku se rychle vyvíjí, a proto CEEC
Research (www.CEEConstruction.Eu) připravuje ve spolupráci se
společnostmi KPMG Česká republika a Ipsos Tambor pravidelné
čtvrtletní analýzy českého a slovenského stavebnictví
a také pololetní analýzy polského a maďarského
stavebnictví. Výsledky těchto výzkumů budou opět bezplatně
poskytovány všem zájemcům, a pomohou tak stavebním
společnostem, aby se lepé orientovaly na trhu a přizpůsobily
své strategie aktuální situaci.

Kompletní studie je k dispozici na www.ceeconstruction.cz.