Tepelné ztráty v dřevostavbách

Oblíbenost dřevostaveb v České republice stoupá a podíl kolaudovaných domů ze dřeva neustále roste. Stále ale tvoří výrazně menší část z celkových počtů novostaveb. Jde totiž o relativně levné, rychle postavené stavby šetrné k životnímu prostředí, které jsou navíc nenáročné na spotřebu energií. Mezi největší výhody dřevostaveb patří úspora nákladů, komfort, variabilita, estetický vzhled, suchý proces výstavby i její rychlost. Abychom ale opravdu ušetřili naši peněženku, nesmíme zapomínat, že i dřevostavba musí být správně tepelně izolovaná. Díky tomu v zimě nebude docházet ke zbytečným tepelným únikům a naopak v létě k přehřívání celého domu.

Tepelná ztráta tepla, použitého k vytápění domu, je množství tepla (tzv. tepelný tok), které z domu uniká prostupem skrz konstrukce, případně větráním. Ztráta není za každé teploty stejná – jiná je při +15 °C, jiná při -18 °C, proto je nutné ji vztáhnout k určité teplotě. Aby byl tento ukazatel všeobecně použitelný, je stanovena teplota na -15 °C. Počítá se takto: Tepelná ztráta prostupem Q_p = Σ(U * A * b) * (q_ai – q_ae) [W] – (přičemž A je plocha konstrukce v m², b je součinitel vlivu exteriéru, q_ai je teplota interiéru, pro obytné budovy se rovná +21 °C a q_ae je teplota exteriéru, obvykle se rovná -15 °C; rozdíl těchto hodnot je tedy 36 °C).

Hlavní roli při snižování tepelných ztrát hrají izolace. Ideálním materiálem pro zateplení obvodových plášťů dřevostaveb je minerální vlna, a to pro svou výbornou tepelněizolační schopnost, akustické a požární vlastnosti. Možností, jak dřevostavby zateplit, je mnoho, vždy však záleží na konkrétním očekávání majitele. Nejčastěji se zateplení provádí vložením tepelné izolace do připravených roštů obvodové stěny, která se následně z obou stran zaklopí pomocí desek, často na bázi dřeva či sádrokartonových konstrukčních desek.

Speciálně pro potřeby dřevostaveb byly vyvinuty desky z minerální vlny ISOVER Woodsil, které vlastnostmi naprosto zapadají do všech vnějších i vnitřních stěn či prefabrikovaných konstrukcí (rozměr izolační desky je 1200 x 580 mm). Jednou z předností jsou nehořlavost dosahující stupeň třídy reakce na oheň A1, velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, kdy je λ_D 0,035 W.m^-1.K^-1 a výborná akustická pohltivost.

Samozřejmě bychom výčet měli rozšířit i o velmi nízký difuzní odpor, ekologickou a hygienickou nezávadnost, dlouhou životnost nebo například odolnost proti dřevokazným škůdcům, hlodavcům a hmyzu. Stejně jako všechny minerální izolace v deskách umožňuje i ISOVER Woodsil velmi snadnou manipulaci při aplikaci.

Kromě obvodových stěn a příček je možné materiálem ISOVER Woodsil zateplit i prostor mezi krokvemi či obytné podkroví, aby nám teplo neunikalo střechou. Doporučené montážní postupy naleznete na stránkách www.isover.cz.

Několik mýtů o dřevostavbách

S dřevostavbami je spojeno hodně mýtů a předsudků. Patří k nim například i tvrzení, že jsou energetickou pastí, kde se hodně protopí. Přesný opak. Náklady na vytápění dřevostavby jsou ročně průměrně o 30 % nižší. Zejména při použití kvalitních nehořlavých minerální izolací ze skelného či kamenného vlákna se dosahuje mnohem lepších tepelných a akustických izolačních vlastností než u klasického zdiva. Zděné domy nejprve hromadí teplo v cihelných stěnách, které až poté kumuluje do prostoru. Konstrukce ze dřeva sice teplo také hromadí, ale pouze v omezené míře, proto dojde k vyhřátí místnosti téměř ihned. Dřevostavby tedy daleko rychleji reagují na změny počasí a aktuální potřeby uživatelů.

Někteří lidí tvrdí, že ve dřevostavbách je vše slyšet. Dřevo je vynikajícím akustickým prvkem, a i proto se z něj hojně vyrábějí hudební nástroje. Jde ale pouze o materiál a záleží jen na architektovi, jakou roli a funkci mu přiřadí. Pomoci si od hluku je snadné, ale je potřeba na to myslet už při návrhu a stavbě domu. Základem je větší vrstva kročejové izolace, vhodná podlahová krytina, přírodní linoleum či koberec. Pomůže také vhodná skladba desek, která zhoršuje prostupnost zvuku. Sádrokartonové desky se navíc ke zlepšení akustiky používají i ve zděných domech.

Jsou dřevostavby náchylné k plísním? Pravdou je, že dřevo je k vlhku náchylnější než jiné materiály. Na tuto vlastnost proto musíte pamatovat již při konstrukci stavby a následně i při jejím provozu. Škůdci a plísně napadají pouze domy, kde je vlhkost větší než 18 %. V této spojitosti často zmiňovaná dřevomorka nenapadá dobře větrané domy, ale spíše bydlení či chalupy, kde bylo nevhodným zásahem zabráněno přirozenému vysoušení dřevěných prvků (například bitumenové střešní krytiny). Je tedy na místě pečlivě navrhnout provedení všech detailů v místech, která mohou být vlhkem potencionálně ohrožena. Ať už se rozhodnete pro zateplení střechy mezi a pod krokvemi, či pro systém nadkrokevního zateplení, je vhodné využít systém parobrzd či parozábran, například unikátní parobrzdy ISOVER Vario®. Parobrzdy umožňují vysychání systému i směrem do interiéru a zabraňují tak nepříjemnému nárůstu vlhkosti.

podle podkladů společnosti ISOVER