Skanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí přední český ateliér Jakub Cígler Architekti, který navazuje na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí. Cílem pilotního projektu je prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v podmínkách České republiky a ověřit jeho potenciál pro budoucí využití s cílem urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy. Následně Skanska plánuje v Radlicích využít dřevo také při výstavbě komerční budovy.
Skanska dlouhodobě směřuje k uhlíkové neutralitě, které chce dosáhnout do roku 2045. Vydala se cestou inovací v materiálech a technologiích a zapojení dřeva vnímá jako jeden z možných nástrojů pro dosažení udržitelnější výstavby. Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí uhlíku souvisejících s energetikou, naopak dřevo v sobě oxid uhličitý ukládá po celou dobu své životnosti a může tak do budoucna oboru ulevit při snižování objemu emisí. Efektivnější je i z pohledu cirkulární ekonomiky. Dřevěný dům z masivního dřeva disponuje velmi dlouhou životností, na jejímž konci může být udržitelněji zdemolován a zrecyklován. Přitom stavební suť v České republice dnes tvoří zhruba 45 % celkové produkce odpadu a ročně se recykluje asi jen 15 %.
Radlický Dřevák plánuje Skanska postavit v rámci jednofázového projektu o celkovém počtu 177 bytových jednotek, a kromě dřevostavby zahrnuje i další dvě budovy z konvenčního materiálu. Samotná čtyřpodlažní dřevostavba s téměř 80 byty využívá dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a je vystavěná na železobetonové monolitické podnoži. Výstavba projektu by mohla začít už v roce 2024 a bude synonymem nízké energetické náročnosti, moderního bydlení a zdravého stavění.
„V rámci jednoho projektu máme jedinečnou příležitost porovnat dvě různé stavební technologie, a to nejen z hlediska rychlosti výstavby a managementu stavby, ale především redukce uhlíkové stopy. Předpokládáme, že si tu ověříme, že dřevo do budoucna může nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,“ uvedl Petr Michálek, generální ředitel rezidenčního developera Skanska.
Nižší uhlíková stopa
CLT desky plánuje Skanska pro nosnou konstrukci budovy a dřevo plánuje využít i jako pohledový materiál pro vybrané interiérové příčky, ale také jako vybavení veřejného prostranství. 1 600 m3 dřeva nahradí téměř polovinu celkového objemu betonu potřebného na výstavbu objektu konvenční metodou. V důsledku toho zajistí dřevodům nižší uhlíkovou stopou až o 560 tun CO2, tedy o 28 % méně oproti konvenční výstavbě. Po dobu své životnosti uchová dalších 1 400 tun CO2 ve dřevě, a to přibližně odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 benzínových osobních aut za rok.
„Použití dřevěné konstrukce namísto betonu nebo ocele je jedním z mnoha nástrojů, jak nalézt udržitelnější řešení. Odpovědný výběr konstrukčního materiálu není ale zdaleka to jediné, co by měl dnes projekt obsahovat. Musíme hledat cesty, jak snížit spotřebu energie v budově a rovněž hospodaření s vodou uvnitř i mimo budovu je zásada, na kterou dnešní projekt musí hledat úspornější odpověď. Přičemž všechna tato hlediska přispívají jednak k ekologičtějšímu a energeticky šetrnějšímu výsledku. Přispívají ale paralelně i k ekonomičtějšímu výsledku,“ uvedl Jakub Cigler, zakladatel studia Jakub Cigler Architekti.
S certifikací
Radlický Dřevák je navržen podle přísných požadavků enviromentální certifikace BREEAM a zároveň cílí na mimořádně nízkou energetickou náročnost v nejvyšší kategorii PENB – A. Oproti referenční budově tak vychází úsporněji až o 40 %. Součástí důkladně zateplené obálky budovy budou také izolační trojskla a ve srovnání s referenční budovou bude mít o zhruba 20 % lepší součinitel prostupu tepla. V létě spolu s využitím exteriérových žaluzií na všech oknech zajistí přirozené snižování teploty v bytech o 5 – 7°C. Ke snížení energie na vytápění a chlazení přispěje také centrální rekuperační jednotka. Ta v místnostech zajistí čerstvý vzduch, který zároveň ohřívá odchozím vzduchem ve výměníku a díky tomu ušetří až 80 % tepelných ztrát větráním.
Ve všech budovách projektu bude instalován systém pro hospodaření s recyklovanou, tzv. šedou vodou, která sníží spotřebu pitné vody až o čtvrtinu. Teplo z šedé vody bude navíc využito pro předehřev teplé užitkové vody, kde má ve spojení s fototermickými panely dojít ke snížení spotřeby zemního plynu pro předehřev TUV až o polovinu. Celý objekt bude využívat dešťovou vodu prostřednictvím akumulačních a retenčních nádrží o celkovém objemu 135 tisíc litrů, které poslouží pro zalévání zeleně ve společných prostorech. Zelené střechy na objektech zachytí nemalé množství dešťových srážek a budou tak přispívat ke snížení nákladů na ochlazení budovy a zároveň zlepšovat lokální mikroklima.
Důležitý je i důraz na budování místní komunity. V dřevěném bytovém domě vznikne prostor pro potřeby místních obyvatel jako je třeba dětská skupina na hlídání těch nejmenších nebo koutek pro kutily. Vyvýšené umístění pozemku nabídne zároveň krásný výhled na Prahu, a ve zklidněném vnitrobloku pak dřevo najde své uplatnění například v podobě altánu pro setkávání, dětské balanční průlezky na hraní nebo hranolových schodů či laviček pro odpočinek a práci.
Technologie CLT – Cross Laminated Timber
Křížem lepené desky CLT patří mezi nejrozšířenější systém masivního stavebního materiálu ze dřeva. Výhodou je především minimální materiálová ztráta, vysoká konstrukční pevnost, dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje. Díky tomu je zdravější pro astmatiky a alergiky. Efektivní využití CLT panelů ve stavebnictví zároveň zrychlí proces výstavby až o čtvrtinu standardní doby. Vedle toho má ale také estetický, psychologický i zdravotní přínos. Vytváří totiž pocit útulného a teplého interiéru a tím přispívá k vnitřnímu pohodlí.
„CLT desky dávají možnost až dvacetipatrové výstavby. V zahraničí je dřevo ve výstavbě prosazováno stále častěji, v tuzemsku ale přísné požární normy zatím povolují pouze čtyři patra a maximální dvanáctimetrovou výšku. Přitom z pohledu požární bezpečnosti jsou stavby z CLT panelů stejně bezpečné jako objekty realizované tradičním způsobem výstavby. Věříme proto, že i v české legislativě dojde k úpravám, které nám umožní širší využití dřeva do budoucna,“ doplňuje Pavel Tomek, projektový manažer rezidenčního developera Skanska.
Tisková zpráva
