S rostoucí výstavbou průmyslových a logistických areálů a rozšiřováním zpevněných ploch vyvstává nutnost regulovat množství odváděných srážkových vod do kanalizace. Mohlo by dojít k vyčerpání její hydraulické kapacity, které pak vede k záplavovým stavům nebo k přetížení a snížení životnosti stokové sítě. Proto je ze strany provozovatelů kanalizace nebo jiného správního orgánu odtokové množství vody regulováno stanovením maximálně přípustného odtokového množství pro daný objekt.
Regulace odtokového množství z plochých střech byla dosud řešitelná třemi způsoby, a to:
– ozeleněním střech, jejichž substrátová vrstva zadržovala srážkovou vodu,
– retenčními nádržemi zachycujícími srážkovou vodu ke zpomalení jejího odtoku nebo pro její opětovné využití,
– odváděním srážkových vod do vsakovacích jímek.
Všechny tyto způsoby mají své výhody i problémy, největším překážkou jsou ale u všech jejich vysoké pořizovací i provozní náklady.
Použití retenčního nástavce TOPWET je vhodným a v mnohých případech zároveň jediným řešením pro snížení odtokového množství srážkových vod směrem do kanalizace v takových případech, kdy investor chce problematiku řešit s minimem stavebních úprav a nákladů, jakož i vzhledem k minimalizaci provozní údržby a nákladů.
Retenční nástavec se používá pro zajištění limitních hodnot odtoku dešťové vody při použití standardního gravitačního systému odvodněni, které určí veřejnoprávní orgány nebo správci kanalizací. Umožňuje plynulé nastavení hodnoty odtoku v určitém rozsahu, přičemž minimální hodnota odtoku jedním retenčním nástavcem je nastavitelná na hodnotu 0,03 l/s a prakticky je tak možno splnit požadavky na minimalizaci odtoku do kanalizační sítě i v případě velkých plochých střech.
Výhodou použití retenčního nástavce jsou minimální pořizovací náklady, jeho snadná a rychlá instalace a zejména snadná údržba i vysoká životnost.
Retenční nástavec se skládá z několika částí, tj. z nastavitelného odtokového kroužku, který je rozdělený na vnitřní a vnější část, dále z přepadového nástavce a ochranného koše. Požadovanou hodnotu odtékající vody můžeme nastavit za pomoci nastavitelného odtokového kroužku, kde při pootočení obou částí vůči sobě dochází k rovnoměrné změně otevření třech odtokových otvorů, díky čemuž dochází k regulaci průtočné plochy.
Další parametr, který ovlivňuje hodnotu odtékající vody, je výška retenčního nástavce. Výšku lze nastavit na základě geometrie střechy a objemu zadržených srážek na střeše. Upravení výšky přelivné hrany se provede tak, že se přepadový nástavec zkrátí na požadovanou hodnotu. Minimální výška přelivné hrany u retenčního nástavce od spodní hrany odtokových otvorů je 80 mm, maximální výška je pak 176 mm.
Princip odtoku
Pro odtok dešťové vody retenčním nástavcem mohou nastat tři základní fáze:
a) Fáze č. 1: Mírný odtok dešťové vody
Dešťové srážky volně odtékají spodními otvory retenčního nástavce a následně odtékají tělem vtoku do dešťové kanalizace.
b) Fáze č. 2: Maximální přípustný odtok určený dle správních orgánů – návrhový stav
Dešťové srážky vystoupají do návrhové výšky přepadového nástavce, současně dochází k odtoku spodními otvory retenčního nástavce, které jsou nastaveny tak, aby celkově zajišťovaly celkově maximálně přípustný odtok, a následně srážky odtékají tělem vtoku do dešťové kanalizace.
c) Fáze č. 3: Překročení limitních hodnot odtoku – nouzový stav
Dešťové srážky vystoupají do výšky, která je vyšší než výška přepadového nástavce, tzn. voda začne přepadat přes přelivnou hranu retenčního nástavce. Nad úrovní přelivné hrany je osazený ochranný koš, který zachytává případné nečistoty a zabraňuje tak ucpání potrubí. Současně v této fázi dochází k odtoku vody pomocí spodních otvorů retenčního nástavce. Je však nutno zdůraznit, že tento stav podle statistických hodnot přívalových srážek pro Českou republiku nebude překročen a toto řešení může nahrazovat jinak navrhované bezpečnostní přepady.
Výpočet k retenčnímu opatření
Výpočet se provádí dle ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. Retenční objem vzniklý na střeše se pro řešenou oblast vypočte dle návrhového úhrnu srážek s dobou trvání od 5 min. do 120 min. a od 4 hod. do 72 hod. Z těchto hodnot se vybere nejnepříznivější doba trvání srážek, podle které se provede celkový návrh.
Výpočet retenčního objemu na ploché střeše se nejčastěji počítá pro periodicitu návrhových srážek o hodnotě 0,2 rok-1. Součinitelem odtoku srážkových povrchových vod se pro střechy s nepropustnou horní vrstvou uvažuje o hodnotě 1,0.
Návrh nastavení každého jednoho retenčního nástavce, neboť plochá střecha větších rozměrů obsahuje více vtoků a každý vtok je nutné opatřit retenčním nástavcem, na příslušné odtokové poměry je nutno vztahovat na odvodňovanou plochu a respektovat spádové poměry střechy. Navržené nastavení retenčního nástavce je potom nutno aretovat tak, aby nemohlo dojít k jeho přenastavení v době užívání.
V případě, že pro řešení problematiky regulace odtoku dešťových vod z plochých střech budete potřebovat odbornou podporu, neváhejte kontaktovat odborníky technické podpory společnosti TOPWET s. r. o., která vám ráda poradí s konkrétním návrhem retenčního opatření. K dispozici jsou na telefonním čísle +420 777 701 241 nebo e-mailu podpora@topwet.cz. V případě nadstandardních problémů spojených komplexně s problematikou plochých střech vám rád pomůže autor článku.
MARTIN PÁNEK, VLADIMÍR TICHOMIROV
Ing. Martin Pánek (*1988)
vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně a následně začal působit ve společnosti TOPWET s. r. o., kde poskytuje své odborné znalosti na pozici technického ředitele divize TOPWET.
Doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc. LL.M. (*1954)
vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně, kde pokračoval i kandidaturou. Dlouhodobě s FAST VUT v Brně spolupracuje jak ve výuce, tak při řešení společných projektů. Je majitelem společnosti Romex, specializované na profesně náročné realizace v různých stavebních profesích.
