Hliníkové šindele pro boulderingovou halu

Architektonické studio Arhitektura Peternel zrealizovalo projekt, který se zpočátku zdál být poněkud záhadný. Tmavá budova, téměř celá bez oken, obrácená od ulice a bez viditelného využití směrem ven. Uprostřed idylicko-romantického venkova v severním Slovinsku nedaleko Škofja Loka – místa, které je spíše hradem než městem a v mnoha cestovních průvodcích je popisováno jako obzvlášť malebné – postavili antracitově zbarvenou boulderingovou halu ve vesnici Pevno. Architektka Lucija Franko jako aktivní boulderistka byla pro tento úkol přímo zrozena, a to nejen z architektonického hlediska.

Jako tmavě šedá zeď

Hala je v historickém shluku obcí a mezi starými seníky, kde se dosud suší čerstvé seno, snadno identifikovatelná. Když jste u ní, tak z uliční strany vlastně stojíte před monolitickou antracitovou zdí, jejíž průběh kopíruje křivku vozovky směrem k vesnickému kostelu. Hliníkové střešní šindele DS.19 se strukturovaným tmavě šedým povrchem obepínají komplet celou konstrukci budovy. Otevírá se pouze na čelních stranách s teplou dřevěnou fasádou a podlouhlými okny, které ruší hermetičnost budovy a propojují ji s parkově upravenou částí pozemku.

Pokud si ukrojíte velmi dobrý chléb, má pevnou kůrku a uvnitř je nadýchaný. Zdá se, že architektura boulderingové haly funguje podobně: hliníková ochranná kůrka se dřevěným srdcem a měkkou podlahou chránící před pádem z horolezeckých stěn.

Architektka Lucija Franko prozrazuje, že kvůli stavbě nové boulderingové haly museli odstranit starou zděnou stodolu, a že bylo důležité, aby novostavba obsahovala podobný smysl pro měřítko venkovského prostředí. Mělo jít o jednoduchou stavbu s nenápadnými rysy. Poněkud neobvyklá forma se šikmými stěnami a záhybem na přechodu ke střeše pramení z balvanitých lezeckých stěn, které tvoří de facto celý interiér.

Jak vypadá boulderingová hala uvnitř a v čem spočívají architektonické výzvy tohoto vzácného stavebního úkolu? Franko znala odpovědi na tyto otázky z vlastní zkušenosti ještě předtím, než se projektu ujala. To také vysvětluje, proč pro ni bylo snazší domlouvat se s klientem na všech potřebných stavebních detailech.

V první fázi bylo nutné vybrat, jaké materiály budou použity k opláštění celé budovy. Jasná byla vazba na přirozenost, obnovitelnost a ekologii. Na ploše přes 700 m2 je proto nakonec vyskládán falcovaný šindel DS.19 společnosti PREFA Aluminiumprodukte o rozměru 480 × 262 mm v kombinaci s modřínovými palubkami. Svými rozměry DS.19 velmi připomíná klasické šindele venkovských staveb, a tak rovněž vyhověl požadavku na asimilaci s okolním prostředím.

Šindele jsou vyrobené z barevného legovaného hliníkového plechu o tloušťce 0,7 mm s povrchovou úpravou Coil-Coating, jsou velmi pevné, odolné, přitom tvárné a zcela bezúdržbové. Neponičí je ani silný vítr, ani mráz, a přitom je klempíři mohou pokládat na jakkoliv složité tvary střešních konstrukcí (od sklonu střešní roviny 17°) rychle a doslova s milimetrovou přesností. Pro pokládku 1 m² střešní krytiny je zapotřebí pouze osm kusů DS.19, přičemž jejich hmotnost činí jen 2,75 kg/m² v položené ploše. Hliníkové šindele jsou 100% recyklovatelné a vyrobené jsou rovněž z hliníkového recyklátu.

podle podkladů společnosti PREFA Aluminiumprodukte