Pálená taška je již ustáleným synonymem pro trvanlivou krásu, perfektní funkčnost a dlouhodobou životnost. Přesto správné provedení střechy skýtá řadu úskalí, která mohou životnost krytiny i celé střechy zkrátit – nejdůležitější je odvětrání. Společnost Tondach nabízí technologii budoucnosti, liniové odvětrání.
Odvětrání není novinkou
Potřebu odvětrat prostory pod střešní krytinou řešili již naši předci. Na střechách se již po staletí objevují různé varianty komínků na hřebenáčích, na venkovských staveních pak byly často pootevřené vikýře nebo podložené tašky u hřebene.
Na větrané konstrukce střech je totiž kladen stále větší důraz díky stále častějšímu využití půdních prostor pro bydlení. Nevhodné, špatné či dokonce žádné odvětrání by totiž znamenalo znehodnocení celé střešní konstrukce a milionové ztráty pro investory. Všichni renomovaní výrobci proto udávají nutnost správného odvětrání jako přímou součást technických podmínek, na které se váže záruka. Společnost Tondach nabízí řešení, které vychází z bohatých zkušeností firmy, ale samozřejmě i z Pravidel pro navrhování a provádění střech, která vydává Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.
Kde se bere vlhkost v konstrukci střechy?
Jednou z možností, jak se může vlhkost dostat do střešního pláště, je formou prachového sněhu hnaného větrem. Pokud je však navržena, a hlavně provedena, doplňková hydroizolační vrstva dané třídy těsnosti, tato srážková voda se bez problémů dostane bezpečně mimo obrys budovy. Další možností vzniku vlhkosti pod krytinou je kondenzace vody na rubu tašek, například při bouřkách, či jakékoliv náhlé změně teplot okolí.
Aby se zabránilo vniknutí vlhkosti z interiéru nejen do konstrukce, ale především do tepelné izolace, navrhují se parotěsné vrstvy, které musí být především správně a pečlivě provedeny.
Ještě častější variantou problému je kondenzace interiérové vlhkosti v místě poruchy střešního pláště, které je chladnější než jeho okolí. Výstup je ovšem v obou případech víceméně stejný – nevzhledné mokré skvrny v interiéru a vznik zdraví škodlivých plísní.
Jak na to
Statisticky a fakticky je to právě odvětrání, které dělá u střech největší problémy, v čele s nedostatečným počtem větracích tašek. Následuje nedostatečná výška kontralatí, která opět ovlivní odvětrání, a nakonec chybějící okapničky nebo ucpání nasávacího otvoru plechem či prknem.
V souladu s normami ČSN 73 0540, ČSN 73 1901 a s Pravidly pro navrhování a provádění střech (podobně jako DIN 4108, ÖNORM B 2219, B 4119) mají střechy s odvětraným prostorem stanoveny následující minimální větrací průřezy:
▪ v okapové hraně 2 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm2 na 1 bm okapu,
▪ ve střední části plocha nejméně 200 cm2 na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm),
▪ u hřebene či nároží nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm2 na 1 bm šířky hřebene.
Pro každý model pálené střešní tašky jsou proto v souladu s těmito předpisy vyráběny vlastní doplňkové větrací tašky, které se pokládají v dostatečném množství. Ve hřebeni a nároží je pak systém větrání doplněn větracími pásy a hřebenáči pokládanými na sucho. Správné množství větracích tašek je samozřejmě nutné stanovit výpočtem dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Průřez kontralatí je standardně a optimálně 60 × 40 mm.
Dalším úskalím jsou střechy, které mají krokve delší než 10 metrů. V tomto případě je nutné větrací průřezy zvýšit. Obecně se můžeme řídit pravidlem, že s každým metrem krokve přesahujícím nad 10 metrů délky automaticky zvýšíme požadavky o 10 %. Tedy například u střechy s délkou krokve 11 m musí být u okapu minimálně 220 cm2.
Liniové odvětrání – technologie budoucnosti
Doplňkové tašky umožňující bodové odvětrání už zdaleka nejsou jedinou možností, jak střechy správně odvětrat. Novým standardem, jak ukazuje trend v západní Evropě, je takzvané liniové odvětrání, které zohledňuje nejen nejnovější požadavky, ale i zkušenosti z praxe. Větrací průřez, který je po celé délce hřebene, odvede podstatně větší množství vlhkosti než bodové odvětrání.
Liniové větrání lze realizovat pomocí podhřebenových větracích tašek (TPHV). Tondach tyto speciální doplňkové tašky vyrábí pro modely Stodo 12, Falcovka 11 a Samba 11. Rozdíl liniového a bodového odvětrání je přitom nemalý, jak lze vidět například u Stodo 12, kde liniové větrání poskytne o 59 % větší větrací průřez než větrání bodové.
Když si takové odvětrání představíme v ploše střechy, mezi celkovou plochou větracích průřezů bodového a liniového odvětrání je doslova propastný rozdíl. Liniový větrací otvor je přitom samozřejmě chráněn před zanášením prachem a sněhem mantinelem zabudovaným v každé tašce. V hřebeni navíc není nutné používat větrací pás ani klasické větrací tašky. Liniové větrání je tak bezpečnější, levnější, spolehlivější a z hlediska realizace jednodušší variantou, jak střechu udržet funkční a bez vad po celá desetiletí!
podle podkladů společnosti Wienerberger
