Češi chtějí žít komfortně a zároveň šetřit energií. V loňském roce se postavilo o třetinu více nových pasivních rodinných domů než v roce 2019. Ještě před 10 lety u nás přitom bylo méně než 200 domů v pasivu. Významně také narostl počet certifikovaných administrativních, komerčních, logistických, ale i rezidenčních budov, a to dvakrát ve srovnání s rokem 2019. Rovněž energetické služby se zárukou zažily rekordní rok. Na všech EPC projektech se podařilo uspořit 399 mil. Kč, což je nejvyšší roční úspora od roku 1994. Z důvodu pandemických opatření naopak klesla spotřeba pěnového polystyrenu o 2,5 %.
Zájem o pasivní domy vzrostl meziročně o třetinu
Ještě před deseti lety se u nás nacházelo méně než 200 domů v pasivním standardu. Spojení vysokého komfortu bydlení, pohodlí a příjemného prostředí při minimální spotřebě energie však v posledních letech volí čím dál více Čechů. V současnosti je u nás přibližně 8 800 pasivních rodinných domů a jejich množství neustále roste. Za poslední rok o třetinu. „Pasivní domy tvoří 8,3% podíl na celkovém počtu nových rodinných domů. V roce 2019 to bylo jen 6 %,“ uvádí Tomáš Vanický z Centra pasivního domu.
„To, že Češi chtějí čím dál více bydlet v domech, které jsou komfortní a zároveň šetří životní prostředí i finance, dokládá rekordní množství žádostí v programu Nová zelená úsporám. V roce 2020 se na stavbu rodinných domů v pasivu sešlo celkem 1566 žádostí za 525 mil. Kč,“ doplňuje Petr Holub ze Šance pro budovy.
Počet certifikovaných budov za poslední rok vzrostl dvakrát
V roce 2020 významně vzrostl počet certifikovaných budov na celkových 443, ještě v roce 2019 jich přitom v Česku fungovalo dvakrát méně. Certifikace se navíc postupně rozšiřují i na residenční budovy. K nejvyužívanějším environmentálním certifikacím vyhodnocujícím kvalitu budov patří BREEAM, LEED, SBTool CZ a WELL, která navíc bere v úvahu také kvalitu vnitřního prostředí (koncentrace CO2, vlhkost, teplota, osvětlení, akustika, ergonomie atd.).
„Významně narůstá počet certifikací v segmentu průmyslových a logistických center a rezidenčních budov. Také se rozšiřuje certifikace stávajících budov, které při svém uvedení do provozu žádnou certifikaci neměly. V loňském roce došlo k masivnímu nárůstu právě certifikace BREEAM IN USE, především díky rozhodnutí developerské společnosti CPT certifikovat celé své portfolio,“ říká Simona Kalvoda z České rady pro šetrné budovy.
Češi se kvůli nedostatečné izolaci okrádají o úspory
Průměrná tloušťka minerální izolace na fasády za deset let narostla o 30 %, i tak ale stále zůstává pod doporučenými hodnotami. Zkušenosti výrobců minerální izolace potvrdil průzkum mezi 500 majiteli novostaveb rodinných domů realizovaný v průběhu roku 2020. Zateplené novostavby mají v průměrů 13,5 cm izolace, podle typu zateplované stěny se však doporučuje tloušťka 18 a více cm. Z průzkumu také vyplynulo, že lidé se o tloušťku použité izolace příliš nezajímají, nejčastěji ji vybírá projektant či stavební firma. „Hlavním důvodem je pravděpodobně snaha výstavbu zlevnit. Snížením tloušťky izolace se však ušetří pár desítek tisíc korun, za vytápění a chlazení 150 m2 domu majitel zaplatí 10 tisíc Kč ročně navíc v případě vytápění plynem, u elektřiny může jít až o 20 tisíc Kč,“ upozorňuje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Spotřeba pěnového polystyrenu v roce 2020 dosáhla 60 200 tun. Prodej sice loni poklesl o 2,5 %, ale v dlouhodobém pohledu je na číslech vidět stabilita, plynoucí zejména z dlouhodobosti podpůrných programů. „V důsledku pandemie jsme zaznamenali mírný pokles ve spotřebě. Čím dál tím více lidí ovšem chce zateplit svůj domov, čemuž odpovídá i počet žádostí v programu Nová zelená úsporám. Z pozice nejrozšířenějšího materiálu na trhu tudíž letos očekáváme návrat na předpandemická čísla,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení výrobců EPS ČR.
Rekordní rok pro energetické služby se zárukou
Energetické služby se zárukou (EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a případně zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Naprostou většinu rizik projektu nese poskytovatel. Metoda EPC je v Česku využívána již přes 25 let a je výhodná zejména pro subjekty s ročními platbami za energie vy výši minimálně 3 mil. Kč bez DPH.
V loňském roce se podařilo ve všech EPC projektech uspořit 399 mil. Kč. Jedná se o nejvyšší roční úsporu od roku 1994. Množství uspořené energie v těchto projektech stouplo oproti roku 2019 o 15 %. „Důležitým impulsem byla i nová možnost kombinovat výhody EPC s dotacemi z programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Odstartovalo to realizaci řádově větších projektů, a tedy investičně náročnějších opatření. Největším novým projektem byla modernizace 9 areálů kolejí a menz ČVUT v Praze za 232 mil. Kč,“ komentuje předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Miroslav Marada.
tisková zpráva
